Girlanda

Girlanda (z ital.), neboli věncoví[1] je ozdobný závěs aranžovaný z květin, větví nebo ovoce někdy doplněný stuhami, kterým se od starověku zdobily budovy, oltáře a náhrobky ke slavnostním příležitostem. Mezi jednotlivými závěsnými body je obvykle charakteristickým způsobem prověšen do oblouku. Girlandy jsou zhotovovány více metodami. Časté je vázání, vypichování, proplétání a méně časté lepení. Jako floristická pomůcka je ve velkoobchodních prodejnách nabízen řetěz podložek z florexu, na němž lze girlandu snadno připravit. Výzdoba guirlandami neboli věncovím uvádí se již v dávných dobách řeckých i římských, kdy bez věncoví neobešla se žádná slavnost. popisuje Josef Vaněk v knize Moderní vazačství květin.[2] Girlanda, jako dekorace v aranžování květin, je zdobena výhradně v dekorativním stylu.

Girlandy na domě svatebčanů (Indie)

Jiné významy

V sochařství a v architektuře se často vyskytuje jako plastický ornament, nazývaný také feston.[3] Feston je výraz pro úsek (sekvenci) delší girlandy.

Odvozeně je výraz girlanda používán i pro další závěsné[4], ale i jiné dekorace které působí liniemi.[5]

Výraz girlanda je také používán jako označení některých znaků psaného projevu v grafologii.[6][7]

Výrobci pásových dopravníků nazývají výrazem girlanda soustavu na sebe zavěšených valivých prvků, které slouží k přepravě materiálu. Tyto prvky tvoří velmi otevřený profil "U" nebo "V", jsou upevněny ve dvou nejvyšších bodech a materiál jimi prochází obloukem „girlandy“.[8]

Girlanda je používané příjmení v Itálii (např. Rocco Girlanda.[9]

Zobrazení girland jako ozdoby na reliéfní výzdobě v Pompejích.

V jiných jazycích

V některých jazycích znamená girlanda také (kruhový) věnec, v angličtině a francouzštině označuje také vánoční řetězy a někdy se slova girlanda a feston užívají jako synonyma.

Historie

Jde zřejmě o jednu z nejstarších aranžovaných úprav z květů nebo plodů a zeleně. Girlanda je mimo věnce uváděna jako základní vazačská forma v 9. století.[10] Tradiční girlanda si zachovávala svoji podobu po celá staletí a používala se pro mnoho slavnostních příležitostí, jako jsou dožínky, vítání mocnářů a prezidentů, svatby, loučení s branci a odjezd vojáků na frontu, oslavy padlých hrdinů nebo slavnostní plesy.[11]

Podle některých zdrojů je předpokládáno, že už od starověké Evropy byly vytvářeny girlandy a věnce, aby si dělníci vydělali peníze navíc v době mimo sklizeň až do vánoc, kdy nebyla jiná práce. Tento zdroj předpokládá, že tyto starověké zvyky daly základ girlandě jako vánoční ozdobě.[12] Také uvádí, že na počátku 19. století se přírodní zeleň stala vzácnější v lesích a na venkově a proto byly používány girlandy plastové. Tato teorie má však slabiny, vznik vánočních svátků je pozdější tradici a girlandy byly používány během náboženských svátků během celého roku a zřejmě u většiny kulturních národů na planetě. Plastové girlandy jsou navíc pozdějším zvykem.

V devatenáctém a na počátku 20. století se girlandy běžně používaly téměř při každé významné události jako slavnostní a příležitostná výzdoba sálů i rozlehlých exteriérů (například nádraží nebo i náměstí). V ČR se navazované aranžované girlandy používaly k vánočnímu ozdobení prodejen a někdy i domů ještě během 20. století.

Na přelomu 19. a 20. století poklesla obliba girland z listů.[13] Levnější dekorace napodobující girlandy z papíru, celofánu a později plastu se staly během 20. století oblíbenějšími, ovšem použití klasických girland při výzdobě vánočních akcí a plesů přetrvávalo. V období dramaticky se zhoršující ekonomické situace na konci 20.[14] století a počátku 21. století[15] [16][17][18] [zdroj?] nahradilo v ČR u girland chvojí jehličnanů, plastové chvojí téměř zcela. Důvodem byla možnost používat dostatečně věrně napodobující plastovou ozdobu opakovaně. Tedy byla zvolena preference dlouhodobě ekonomicky výhodnějšího výrobku. I plastové výrobky tohoto typu není však zbožím jehož spotřeba je nezbytnou životní potřebou. Postupně používání plastových girland zcela vymizelo. V druhé dekádě 21. století tak nejsou klasické girlandy jako prvek výzdoby téměř používány. Například při výzdobě velkých vánočních oslav jsou nahrazeny opakovaně použitelnými světelnými řetězy. I tyto ozdoby si však, v rámci ekonomičnosti, pořadatel slavnosti někdy jen pronajímá.

Hinduistická tradice používá girlandu z květin nazvanou „varmala“. Je spojena se zvykem v souvislosti s indickými svatebními tradicemi, pocházejícími z dávné historie. Dospělá dívka mezi nápadníky označila zvoleného životního partnera tím, že mu zavěsila květinovou girlandu kolem krku. Po tomto úkonu je bez prodlení vykonán svatební obřad.[19]

Použití

Věncoví je pás nebo lemovka, zhotovená ze vždyzelenů… …aby svojí zelení, ladně zavěšenou v různých kombinacích, ovinováním kol sloupů a zábradlí, zrcadel, balkonů… …přispělo k výzdobě předmětů které by jinak mrtvě působily, nebo aby jim dodalo náležité svěžesti,… …upozornilo, že výzdobou touto se jedná o radostnou nebo slavnostní náladu.“(Josef Vaněk, 1928) [2]

Girlandy z květin jsou dodnes typickou ozdobou staveb i lidí při slavnostech v Indii, věnčí se jimi budovy, sochy, oltáře, svatebčané nebo významné osobnosti. Girlanda symbolizuje hojnost a štěstí a ve starověku se často užívala i na náhrobcích. Tam se také už od 3. století př. n. l. objevuje jako plastický kamenný ornament, který se pak v evropském umění opět hojně vyskytuje v renesanci, v baroku a v klasicismu.

Girlanda z borovice v Salzburgu, s nepravidelnostmi (2012).

Použití girland jako ozdoby rakve, nebo otevřené rakve, zmiňuje učebnice aranžování z 20. století.[20] Také publikace To je floristika uvádí použití girlandy provedené jako ozdoba automobilů či smuteční ozdoba rakve z plodů, chvojí, travin a květenství.[21] Jiné publikace uvádějí i použití řezaných květin, s tím, že při použití nesmí voda stékat z girlandy, připravené jako vypichované z živých květů. Většina publikací doporučuje girlandu jako vánoční dekoraci dveří.

Ve výtvarném umění a architektuře

Girlanda jako podélná vertikální nebo horizontální linie rámuje celek, zvýrazňuje nebo zvětšuje daný rozměr. Obloukovitá horizontální linie přitom působí dekorativně i bez ozdob. Zdobení girland bývá vždy pojato jako vedlejší dekorativní prvek. Bývá používána jako lem. Bohatě ozdobené, ovocem a květy, girlandy byly motivem používaným od římských dob přes období středověku a baroka do počátku 20. století. S rozvojem architektonických stylů které odmítají ozdoby a zdobnost jako součást stavby, přestaly být girlandy jako reliéf v architektuře používány. Podobně ve výtvarném umění, kdy prostota stylu či jeho emotivní pojetí, ale především strhující linie a zřetelné výrazy ploch, nedávají mnoho prostoru pro použití girland.

Zhotovení

Girlandy se dělají nejčastěji z květin, chvojí a kombinované z více druhů materiálů, a to obvykle namotáváním materiálu na šňůru, lano nebo drát. Odborná literatura z druhé poloviny 20. století uvádí že se girlanda nevyvazuje na podložku, je používán motouz nebo drát.[11]

Josef Vaněk v roce 1928 zmiňuje jako příklad vhodného materiálu „mahón, buxus, Asparagus, jedli, buk, dub“. Jako materiál na který se navazuje uvádí drát nebo silný motouz.[2]

Odborná literatura z první poloviny 21. století uvádí, že při použití připraveného podkladového materiálu florex lze počítat s delší životností použitých řezaných květin. Tyto girlandy jsou vytvářeny jako vypichované aranžmá.[22] Dále uvádí například i možnost použít slaměné podložky pro girlandy.

Girlandy z listoví na inauguraci Franklina D. Roosevelta.

Girlandy musí být zhotoveny pečlivě a pevně, protože se s nimi často manipulovalo a musela odolávat tvarovým změnám. Jejich profil by měl být stejný nebo pravidelně tvarovaný. Vaněk zmiňuje možnost upravit tvar nůžkami, protože tvar musí být pravidelný a stejnosměrný, s tím, že nestejnosměrnosti (zřejmě má na mysli nestejnoměrnosti, nepravidelnosti) působí rušivě.[2] Na obou stranách byly zhotovovány úchyty, které se obvykle spojovaly při skladování a transportu.[1]

Někdy je girlanda zhotovována proplétáním z několika prutů či větví. Aranžér vytvoří základní kostru a do ní jsou vplétány další materiály. Uvádí se i možnost zhotovit girlandu přilepováním materiálu na konstrukci.[22]

V publikaci Floristické techniky je uváděn čas k zhotovení namotávané girlandy o délce 2 metry, zhotovené z živého chvojí s přízdobami, včetně přípravy veškerých materiálů, 60- 80 minut.[23] K zhotovení vypichované girlandy o délce 6,5 metrů, zhotovené z řezaných rostlin a zeleně, včetně přípravy veškerých materiálů, stejná publikace uvádí potřebný čas 80 - 100 minut.[24]

U girland v exteriérech je třeba počítat s vlivem povětrnosti, zejména srážek, které mohou girlandu zatížit a poškodit. Většina přízdob bývala vlivem počasí nevratně poškozena, s tím je třeba počítat i u výzdob girland z umělého chvojí. Živé materiály mívají, mimo girland připravovaných na Vánoce velmi krátkodobou životnost. Některé girlandy z květů, používané při stolování, mohou být esteticky znehodnoceny již během několika hodin. Girlandy jsou výrazným estetickým doplňkem, ekonomické použití takových ozdob je však třeba zvážit a přizpůsobit výběr materiálu záměru.

Rozdělení

Některé knižní publikace určené k vzdělávání v oboru aranžování květin uvádí zcela shodné rozdělení girland na stejné skupiny, podle stejných kritérií, a přinejmenším toto je důvodem jej zde zmínit, ačkoliv je jistě možné i jiné rozdělení.[22][25]

Podle příležitosti

Seznam podle zmínek v učebnici aranžování (Kubíčková, Dagmar, 1978):

  • velikonoční girlandy - chvojí s jemnými jehlicemi a větvičky kvetoucích vrb s přirychlenými prvosenkami
  • girlandy pro májové oslavy - břízy, tulipány, hyacinty, narcisy a pestré stuhy
  • girlandy pro letní oslavy a festivaly - používány jsou především květy
  • girlandy pro dožínkové oslavy, chmelobraní, vinobraní - používán je symbolický materiál, rostlina která byla sklízena. Například obilné klasy s květy máků, kopretin a lučních i lesních bylin, při chmelových dožínkách především chmel
  • vánoční girlandy - chvojí s šiškami, baňkami, jmelím
  • plesové girlandy - podle tematiky

Je zřejmé že některé zde uváděné materiály (primuly, máky, luční byliny) mají často životnost v řádu hodin, zvláště v interiéru, a pro tuto vlastnost je jejich širší použití nepraktické. Je možné nahradit tyto autory uváděné materiály vhodnými ve vlastní skladbě.

Cotehele House, vánoční girlanda v kostele ze sušených květin, materiál Helichrysum bracteatum, Limonium sinuatum, Limonium suworovii, Helipterum. Poněkud mohutná a vytvořená bez vztahu k svátku.

Zelené girlandy

Obvykle bývaly zhotovovány z chvojí jehličnanů, ale někdy pro krátkodobé použití bylo používáno i větví listnáčů.[22][25]

Květinové girlandy

Květinové girlandy bývaly používány v době kdy bývá dostatek květin. Květiny se svazují do menších svazků, kytiček a ty se přivazovaly na dát nebo motouz. Používány byly pivoňky, růže (polyantky), jiřiny pro velké a konvalinky, hrachory a frézie pro drobnější girlandy.[25] Novější publikace doporučují pro řezané květiny použití florexu.[22]

Kombinované girlandy

Kombinované girlandy byly zhotovované z různých druhů rostlin. Bylo kombinováno chvojí a další materiály včetně kvetoucích jív a přirychlených primulí.[25]

Ukázky

Odkazy

Reference

  1. [Kubíčková, Dagmar, Fousová, Zdena a Drobná, Božena. Vazačství a aranžování květin: Učeb. pro 4. roč. stř. zeměd. technických škol, obor zahradnictví a pro 2. roč. odb. škol zahradnických, směr vazačsko-aranžerský. 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 283, [2] s. Rostlinná výroba, strana 131]
  2. Vaněk, Josef, ed. Moderní vazačství květin. Chrudim: Zahradnická Bursa [Jos. Vaněk], 1928. 15, 107, [3] s., strana 63-64
  3. J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Hesla Feston a Girlanda.
  4. Závěsné dekorace, girlanda
  5. příklady papírových girland
  6. Girlanda
  7. grafolog.cz. www.grafolog.cz [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03.
  8. Transroll.cz, girlandy, dopravníky
  9. Rocco Girlanda website
  10. Kubíčková, Dagmar, Fousová, Zdena a Drobná, Božena. Vazačství a aranžování květin: Učeb. pro 4. roč. stř. zeměd. technických škol, obor zahradnictví a pro 2. roč. odb. škol zahradnických, směr vazačsko-aranžerský. 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 283, [2] s. Rostlinná výroba, strana 12
  11. Kubíčková, Dagmar, Fousová, Zdena a Drobná, Božena. Vazačství a aranžování květin: Učeb. pro 4. roč. stř. zeměd. technických škol, obor zahradnictví a pro 2. roč. odb. škol zahradnických, směr vazačsko-aranžerský. 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 283, [2] s. Rostlinná výroba, strana 127
  12. Christmas Garland Buying Guide [online]. eBay [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
  13. christmascarnivals.com
  14. christmasgenius.com
  15. Český průmysl se kvůli krizi sesul téměř na dno. Novinky.cz [online]. [cit. 2009-1-14]. Dostupné online.
  16. Česko zažívá nejhorší recesi v historii [online]. 2013-03-12. [cit. 2014-10-31]. Dostupné online.
  17. ZÁVĚRE ČNÁ ZPRÁVA Z DRUHÉ ETAPY PROJEKTU PLNĚNÍ CÍLŮ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR A VYHODNOCENÍ DOPAD Ů KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné online.
  18. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. [s.l.]: [s.n.] S. 31.
  19. Quoted from an Indian publication - Sanskriti. [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
  20. Kubíčková, Dagmar, Fousová, Zdena a Drobná, Božena. Vazačství a aranžování květin: Učeb. pro 4. roč. stř. zeměd. technických škol, obor zahradnictví a pro 2. roč. odb. škol zahradnických, směr vazačsko-aranžerský. 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 283, [2] s. Rostlinná výroba, strana 148
  21. Haake, Karl-Michael. To je floristika!: tvorba a technika v 850 vyobrazeních. Praha: Profi Press, 2010. 320 s. Profil floral Basics. ISBN 978-80-86726-39-7.
  22. Bittnerová, Marie a kol. Floristika. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007. 1 sv. ISBN 978-80-239-8922-9.
  23. HAAKE, Karl-Michael. Floristické techniky. [s.l.]: Profi Press, 2013. ISBN 978-8086726-55-7. S. 135.
  24. HAAKE, Karl-Michael. Floristické techniky. [s.l.]: Profi Press, 2013. ISBN 978-8086726-55-7. S. 129.
  25. Kubíčková, Dagmar, Fousová, Zdena a Drobná, Božena. Vazačství a aranžování květin: Učeb. pro 4. roč. stř. zeměd. technických škol, obor zahradnictví a pro 2. roč. odb. škol zahradnických, směr vazačsko-aranžerský. 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 283, [2] s. Rostlinná výroba, strana 132

Literatura

  • J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978, heslo Girlanda, str. 132.
  • Ottův slovník naučný, heslo Guirlande. Sv. 10, str. 609

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.