Sliač

Sliač (maďarsky Szliács, německy zřídkavě Sliatsch) je město na středním Slovensku, v Banskobystrickém kraji, v okrese Zvolen. Známé jsou zdejší lázně a také mezinárodní letiště, jediné na středním Slovensku.[2]

Sliač
Kostel sv. Mikuláše ze 13. století ve Sliači

znak
Poloha
Souřadnice48°37′0″ s. š., 19°8′10″ v. d.
Nadmořská výška305 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresZvolen
Sliač
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha39,830 km²
Počet obyvatel4 812 (2005[1])
Hustota zalidnění120,8 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaStanislav Koreň
Vznik1244
Oficiální webwww.sliac.sk
E-mailmsu@sliac.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Sliač
Letecká 1
926 31 Sliač
Telefonní předvolba045
PSČ926 31
Označení vozidelZV
NUTS518808
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město se nachází 5 km od Zvolena směrem na Banskou Bystricu, v údolí řeky Hron, přes kterou zde vede most. Dostupné je po železnici spojující Zvolen s Bratislavou a po silnicích nižší třídy.

Historie

Archeologické nálezy z oblasti jsou datovány do 5. až 9. století.[2] První písemná zmínka o městě je z roku 1250 (týká se osady Hájniky). Dnešní město vzniklo sloučením doposud samostatných obcí Hájniky a Rybáre s lázeňským střediskem Sliač v roce 1959 a tato obec byla povýšená na město v roce 1969.

Hájniky

První písemná zmínka o osadě je z roku 1250, kdy je zmiňována latinsky jako Villa Custodum silvarum. V místech osady Hájniky žili Slované již v 6. století. Od 14. století náležela vesnice hradu Zvolen. V letech 1582–1657 byla součástí Osmanské říše. V této době byla roku 1626 poškozena požárem. Z obyvatelů se stali kalvíni, katolická farnost byla obnovena až v roce 1675. K dalšímu požáru došlo v roce 1876. Roku 1910 ve vesnici žilo 696 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.

Rybáre

První zmínka o osadě pochází z roku 1249, kdy byla nazývána maďarsky Halasz (tj. „rybář“). Byla součástí opevnění města Zvolen. V letech 1582–1668 byla součástí Osmanské říše. Obyvatelé se živili především pěstováním chmelu a chovem hovězího dobytka. Roku 1910 ve vesnici žilo 671 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.

Sliač

Zatímco vesnice Hájniky a Rybáre se nacházejí na pravém břehu řeky, lázeňské středisko Sliač leží na břehu levém. Lázně jsou na tomto místě známy od 13. století.

Obyvatelstvo

V roce 2001 žilo ve městě 4667 obyvatel, z toho 4485 Slováků.

Pamětihodnosti

Lázeňství

Sliač je známé lázeňské centrum pro léčbu civilizačních chorob, např. srdečně‐cévních.[3]

V desátých letech 21. století byly zdejší lázně posledními lázněmi na Slovensku, jejichž většinovým akcionářem byl stát. V roce 2009 skončily v účetní ztrátě až 1,3 milionů eur a v roce 2012 přes 800 tisíc eur. Aby odvrátil hrozící konkurz, navýšil v červnu 2006 Fond národního majetku základní jmění společnosti o 1,5 milionů eur a svůj podíl zvýšil z 67 na 72,5 %.[4]

Partnerství

Od roku 2004 je partnerským městem české Přibyslavi. Smlouva o spolupráci byla podepsána dne 25. června 2004 primátorem města Stanislavem Koreněm a přibyslavským starostou Janem Štefáčkem při účasti přibyslavské delegace na oslavách 760. výročí první písemné zmínky a 35. výročí udělení statutu města.[5][6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sliač na esperantské Wikipedii.

  1. www.statistics.sk [online]. [cit. 03-10-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-06-2009.
  2. O Sliači [online]. Mesto Sliač [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-06. (slovensky)
  3. MACEK, Jindřich. Návštěva partnerských škol ve Sliači. Přibyslavský občasník. Červen 2009, roč. XIX, čís. 222, s. 14. Dostupné online.
  4. http://zvolen.sme.sk/c/7143889/kupele-sliac-by-mohli-rozsirit-v-buducnosti-svoje-aktivity.html#ixzz31PwZOi6b
  5. ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má. Přibyslavský občasník. Červenec 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online.
  6. ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má starosta. Přibyslavský občasník. Srpen 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.