Slavitah

Je zmiňován roku 857 Fuldskými letopisy, kdy bylo vojskem pod velením eichstädtského biskupa Otgaria, komorníka Ruodolta a syna vévody Ernsta obsazeno po mnoho let odbojné město vévody Vistracha (civitas Wiztrachi).[1] Vistrachovo sídlo bylo dříve podmaněno Franky,[2] avšak Vistrach a Slavitah se zřejmě vzpírali placení tributu Frankům. Jan Hasil klade počátek odboje Slavitaha a Vistraha do 2. poloviny 40. let 9. století.[1] Slavitah, který ve městě neoprávněně vládl a provozoval „tyranidu“, byl vypuzen na žádost svých poddaných z města, následně uprchl a uchýlil se pod ochranu moravského knížete Rostislava.[3] Josef Žemlička v této události spatřuje útlum tradičních institucí.[4] Podle Jiřího Slámy Slavitah za své útočiště zvolil Velkou Moravu proto, že pro něj představovala bezpečnost před jakýmkoliv zásahem franského vojska.[5] Tento útěk umožnil Slavitahovu bratrovi, jenž žil ve vyhnanství u srbského Čestibora, usednout na knížecí stolec místo Slavitaha, jímž byl v minulosti z vlasti vyhnán.[6]

Archeologové Rudolf Turek[7] nebo Miloš Šolle[8] se domnívali, že Vistrachovo město leželo ve Vitorazsku na místě dnešní Vitorazi v Dolních Rakousích. Jiří Sláma však spíše zastával názor, že se hradiště nacházelo v severních Čechách a ztotožňuje se se Zabrušany poblíž Bíliny.[5]