Drozd brávník

Drozd brávník (Turdus viscivorus) je středně velký druh pěvce z čeledi drozdovitých (Turdidae).

Drozd brávník
Drozd brávník
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďdrozdovití (Turdidae)
Roddrozd (Turdus)
Binomické jméno
Turdus viscivorus
Linné, 1758
Rozšíření drozda brávníka
Rozšíření drozda brávníka
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

  • Délka těla: 26–28 cm
  • Rozpětí křídel: 42–47 cm
  • Hmotnost: 95–140 g

Jedná se o největšího hnízdícího zástupce drozdovitých v Evropě. Svrchu je hnědý, spodina těla je světlá s velkými tmavými skvrnami. Končetiny má nažloutlé, zobák světle hnědý. Zbarvením se velmi podobá drozdu zpěvnému (T. philomelos), který je však menší (dorůstá max. 24 cm) a má i menší a řidší skvrnění na spodině těla. V letu je drozd brávník dobře odlišitelný také díky výrazným bíle zbarveným spodním stranám křídel. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas

Při vábení se ozývá svižným „srrrrr“, při vzletu pronikavým „trrr trrr“. Zpěv je krátký, ale hlasitý, flétnovitý, mírně melodický; foneticky jej lze zařadit mezi zpěv drozda zpěvného (T. philomelos) a kosa černého (T. merula).

Rozšíření

Vyskytuje se v celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí, zasahuje také na území severní Afriky a západní a střední Asie. Je částečně tažný, evropské populace na zimu migrují do jihozápadní Evropy a do střední Evropy se zpět vracejí již koncem února a během března.

Prostředí

Žije v otevřených, vysokokmenných lesích různého typu, nejhojnější je však v lesích jehličnatých. Vzácněji se vyskytuje také ve větších parcích, ovocných zahradách a sadech a pro potravu zalétává i na hospodářskou půdu.

Ekologie

Turdus viscivorus

Drozd brávník nenáleží mezi nikterak společenské druhy, většinou se vyskytuje buď samostatně nebo v párech. Přezimující jedinci či páry často obsazují bobulonosné keře a brání je vůči ostatním drozdovitým.

Hnízdění

Dospělý pták na hnízdě

Pohlavní dospělosti dosahuje ve 2. kalendářním roce života. Hnízdní období začíná v dubnu a končí až v srpnu, druh hnízdí 2× ročně. Ve hnízdě umístěném většinou vysoko na stromě ve vidlici větví blízko kmene bývá 4–6 skvrnitých žlutošedých vajec, na kterých sedí po dobu zhruba 14 dnů pouze samice; samec se zapojuje až do krmení mláďat. Ta hnízdo opouští ve věku 12–15 dnů.

Potrava

Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule, zejména jmelí bílého, jehož semena nejsou schopna vzklíčit bez průchodu ptačím trávicím traktem.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Související články

Literatura

  • BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921.
  • DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272.
  • KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.