Sláva Vorlová
Sláva Vorlová, rozená Miroslava Johnová, pseudonym Mira Kord (15. března 1894 Náchod – 24. srpna 1973 Praha) byla česká hudební skladatelka, jenž patří mezi nejoriginálnější české hudební skladatele 20. století.
Sláva Vorlová | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 15. března 1894 Náchod |
Úmrtí | 24. srpna 1973 (ve věku 79 let) Praha |
Žánry | opera |
Povolání | klavíristka, hudební skladatelka, pedagožka, hudební pedagožka a dirigentka |
Nástroje | klavír |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházela z hudební rodiny, její otec Rudolf John byl kapelníkem v Náchodě, její matka Emilie Johnová byla zpěvačka a klavíristka.
Nejprve studovala zpěv u Rosy Papierové na Hudební akademii ve Vídni, v roce 1915 přesídlila do Prahy kde soukromě studovala hru na klavír u Václava Štěpána a kompozici u Vítězslava Nováka. Vykonala státní zkoušky ze zpěvu a klavíru a stala se v Náchodě učitelkou hudby. V roce 1919 se provdala za podnikatele Rudolfa Vorla (1891-1945) a posléze 15 let pracovala v jeho firmě „Vorel, továrna na dámské klobouky, Praha“.[1][2]
V roce 1933 se vrátila ke komponování a složila smyčcový kvartet Beskydy. Další rok pokračovala ve studiu skladby na mistrovských kurzech u Jaroslava Řídkého na Pražské konzervatoři a soukromě studovala hru na klavír u Františka Maxiána. Od roku 1930 manželé bydleli ve vilové čtvrti na Barrandově ve Skalní 8.[3] Zde se scházeli hudebníci například z Ondříčkova kvarteta, Jaroslav Řídký, Alois Hába, František Maxián, Jan Panenka, Josef Páleníček nebo Miloš Sádlo. Další přátelé (Antonín Seeman, Karel Sušický, Jiří a Eugen Podubecký) tvořili dohromady „Barrandovské kvarteto“.[4]
Dne 8. května 1945 se stala svědkem popravy svého manžela nacistickým komandem SS[5], což byl pro ni osobně velmi traumatizující zážitek.
V roce 1948 začala spolupracovat s básníkem a libretistou V. H. Roklanem (což byl pseudonym Vladimíra Hlocha), který se stal jejím dalším životním partnerem.
Zemřela na rakovinu v Praze v roce 1973.[6][7]
V roce 1959 byla oceněna vyznamenáním Za vynikající práci. V roce 1971 byl v Náchodě založen Komorní orchestr Slávy Vorlové.
Dílo, výběr
Její dílo zahrnuje hudbu vokální, orchestrální, komorní, operní a písňovou (včetně písní jazzových).
Opery
Libreta vesměs V. H. Roklan.
- Zlaté ptáče op. 27 (1950)
- Rozmarýnka op. 30 (podle Vítězslava Hálka, 1953)
- Náchodská kasace op. 37 (podle Aloise Jiráska, 1955)
- Dva světy op. 45 (1958)
- Hajníkova žena op. 38 (podle Pavla Országha Hviezdoslava, 1956)
Kantáty
- Maličká země op. 7 (1942)
- Zpěvy Gondwany op. 19 (1949)
- My, lidé 20. století (1959)
Orchestrální skladby
- Fantazie pro violoncello a orchestr, op. 6 (1940)
- Symfonie pro velký orchestr, op. 18 (1948); věnováno Janu Masarykovi
- Tango cantabile op. 23 (se zpěvem)
- Božena Němcová op. 24, (orchestrální suita, 1952)
- Symfonická předehra FOK op. 25 (1951)
- Pastorální koncert pro hoboj s orchestrem op. 28 (1952)
- Tři české tance op. 29 (1953)
- Koncert a-moll pro trubku op. 31 (1953)
- Doudlebské tance op. 36 (1954)
- Memento. Experiment symphonic. op. 43 (1957
- Slovácký koncert (Slovak Concerto) pro violu a orchestr, op. 35 (1954)
- Koncert d-moll pro klarinet op. 41 (1956)
- Koncert pro flétnu a orchestr op. 48 (1959)
- Durynské tance op. 44 (1957)
- Koncert pro basový klarinet a smyčcový orchestr, op. 50 (1961)
- Kybernetické studie op. 56 (1961)
- Dvojkoncert pro hoboj a harfu s orchestrem op. 59 (1963)
- Bhukhar (Horečkoví ptáci) pro symfonický orchestr (1965)
Komorní hudba
- Beskydy, smyčcový kvartet (1933)
- Thema con variazioni op. 3 (1938)
- Smyčcový kvartet č. 2 op. 5 (1939)
- 5 bagatel pro violoncello a klavír op. 15 (1947)
- Melodické variace op. 22 (smyčcový kvartet, 1950)
- Nonet F-dur op. 20 (1940)
- Fantasie na lidovou píseň z XV. století pro sólové housle op. 33 (1953)
- Pantumy pro harfu solo op. 47 (1959)
- Sonáta lyrica a tre pro housle, violu a kytaru, Op. 62 (1964)
Písně a sbory
Sbory
- Bílá oblaka (White Clouds), cyklus písní pro ženský pěvecký sbor a orchestr op. 8 (1942–43)
- The dear little moon op. 39 (podle Karla Hynka Máchy, 1956)
- The gift of song op. 40 (1956)
- Imanence op. 88 – vydáno na gramofonové desce firmou Supraphon
Reference
- Státní oblastní archiv v Praze: Vorel, továrna na dámské klobouky, Praha. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online Archivováno 10. 4. 2019 na Wayback Machine.
- Národní listy. Ročník: 81, Datum vydání: 5.4.1941, Č: 95. Digitální knihovna Národní knihovny Praha. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online.
- Vorlova vila. In: Databáze domů s historií. Petr Zeman, 10. února 2019. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online.
- Anna Šerých: Juliette Arányi. In: Hudební rozhledy. Portréty velkých klavíristů 20. století V/XI. 04/19. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online.
- Spolek pro vojenská pamětní místa: Praha 5 - Pod Habrovou. Jiří Porteš, 1.5.2005. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- Slava Vorlova [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- Pečman, Rudolf. Česká hudba. [s.l.]: Czechoslovakia Ministerstvo kultury, 1974. (anglicky)
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- V. H. Roklan: Konfese S. Vorlové (1973)
- Cohen: International Encyclopedia of Women Composers (New York 1981, 2/1987)
- Jindřich Roubíček: 40 let Komorního orchestru Slávy Vorlové. Náchodský zpravodaj, prosinec 2011
- KOVÁŘOVÁ, Lucie. Sláva Vorlová (1894–1973): život a tvorba skladatelky se zaměřením na Koncert pro basklarinet a smyčce, op. 50 [online]. Brno, 2019 [cit. 2019-04-12]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/chcns/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Flašar.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sláva Vorlová(česky)
- Obrázky k tématu Sláva Vorlová na Obalkyknih.cz
- Oficiální webová stránka skladatelky. Životopis, kompletní dílo, bibliografie, nahrávky, atd.(anglicky)
- Životopis
- Český hudební slovník: Sláva Vorlová