Simurghia
Simurghia (podle perské mytologické létající ptačí bytosti jménem „Símurg“) byl rod nyktosauridního pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období nejpozdnější svrchní křídy (geologický stupeň pozdní maastricht, asi před 66 miliony let) na území sedimentární pánve Ouled Abdoun v Maroku.[1]
Simurghia Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 66 miliony let | |
---|---|
Fragment pravé pažní kosti (humeru) simurghie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | archosauři (Archosauria) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Čeleď | Nyctosauridae |
Rod | Simurghia Longrich, Martill, & Andres, 2018 |
Binomické jméno | |
Simurghia robusta Longrich, Martill, & Andres, 2018 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Význam
Tento ptakoještěr byl formálně popsán v roce 2018 spolu s dalšími novými druhy pterosaurů - Barbaridactylus grandis, Alcione elainus a Tethydraco regalis.[2] Všechny tyto druhy žily na samotném konci křídového období, blízko časovému rozhraní křídy a paleogénu (a tedy i hromadného vymírání druhů na konci křídy). Díky objevům z Maroka se výrazně zvýšil počet globálně známých pterosaurů právě z tohoto kritického období.
Historie a popis
Fosilie tohoto ptakoještěra byly objeveny v průběhu tříletých vykopávek, během kterých paleontologové nashromáždili asi 200 exemplářů různých pterosaurů. Materiál s katalogovým označením FSAC-OB 7 (typový exemplář) představuje dobře zachovanou pažní kost (humerus), která naznačuje, že šlo o blízce příbuzný druh k A. elainus, pouze podstatně robustnější. Simurghia byl pravděpodobně mohutně stavěný ptakoještěr střední velikosti (rozpětí křídel do 4 metrů), žijící méně než milion let před koncem křídy, který je datován na 66,0 milionu let.[3]
Systematické zařazení
Tento druh spadá do čeledi Nyctosauridae a jeho blízkými příbuznými jsou rody Alcione, Muzquizopteryx, Nyctosaurus a trochu vzdáleněji i český Cretornis (objevený roku 1880 nedaleko východočeské Chocně).[4][5]
Odkazy
Reference
- SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. března 2021. Dostupné online. (česky)
- Nicholas R. Longrich; David M. Martill; Brian Andres (2018). "Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary". PLOS Biology. 16 (3): e2001663. doi:10.1371/journal.pbio.2001663.
- Renne, Paul R.; et al. (2013). "Time Scales of Critical Events Around the Cretaceous-Paleogene Boundary". Science. 339 (6120): 684–687. doi:10.1126/science.1230492
- Článek o českém ptakoještěrovi na webu Osel.cz (česky)
- SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online. (česky)