Muzquizopteryx

Fosilie tohoto ptakoještěra byly objeveny v 90. letech 20. století pracovníkem ve vápencovém lomu El Rosario jménem José Martínez Vásquez. V roce 2002 byla zjištěna vědecká hodnota nálezu a o dva roky později byl ve vědecké literatuře poprvé zmíněn.[2] V roce 2006 byl pak nový druh ptakoještěra formálně popsán.[3] Rodové jméno pterosaura odkazuje k oblasti nálezu (distrikt Múzquiz), druhové pak k mexickému státu, ve kterém byl objev učiněn. V roce 2012 byl objeven další exemplář, který se na několik let dostal do soukromých rukou. Je zhruba o 19 % menší než holotyp. Vzhledem k jeho vyššímu geologickému stáří (geologický stupeň turon) byl označen jako Muzqizopteryx sp.[4]

Muzquizopteryx byl na poměry pozdně křídových pterodaktyloidů poměrně malým druhem, rozpětí jeho křídel dosahovalo jen zhruba 2 metrů. Čelisti byly proměneny v bezzubý zobák a lebka byla zakončena nízkým dozadu ubíhajícím hřebínkem. Kostra předních končetin byla velmi mohutná (zejména pažní kost), což svědčí o přítomnosti silných létacích svalů. Tento ptakoještěr byl zřejmě velmi zdatným letcem.

Muzquizopteryx byl zástupcem čeledi Nyctosauridae, zahrnující specializované druhy ptakoještěrů z období pozdní křídy (asi před 86 až 66 miliony let). Mezi jeho nejbližší vývojové příbuzné zřejmě patřily rody Nyctosaurus a dále pak Barbaridactylus, Alcione a Simurghia.[5] Vzdáleněji příbuzným rodem mohl být také český Cretornis.[6]