Sighișoara

Sighișoara (česky Segešvár, německy Schäßburg, maďarsky Segesvár, latinsky Castrum Sex) je město v rumunské župě Mureș, v historickém regionu Sedmihradska. Ve městě žije přibližně 28 tisíc[1] obyvatel. V roce 1999 bylo historické centrum města zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Segešvár
Sighișoara
Starobylé centrum

znak
Poloha
Souřadnice46°13′ s. š., 24°47′28″ v. d.
Nadmořská výška380 m n. m.
StátRumunsko Rumunsko
ŽupaMureș
Historický regionSedmihradsko
Segešvár
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel28 102 (2011)
Etnické složeníRumuni, Maďaři a další
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityhistorické centrum Sighișoara
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, v
Odkaz902 (anglicky)
Zařazení1999 (23. zasedání)
Správa
StarostaIoan-Iulian Sîrbu (od 2020)
Oficiální webwww.sighisoara.org.ro
PSČ545400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Město vzniklo v druhé polovině 12. století, kdy oblast začali kolonizovat Sedmihradští Sasové (založili mimo jiné i města Sibiu či Brašov). Hrálo důležitou obchodní a strategickou roli po několik století a patřilo k nejvýznamnějším městům v Sedmihradsku. Sighișoara byla součástí Uherska až do 1. světové války.

Uvádí se, že se tu narodil kníže Drákula a v bitvě u Segešváru padl slovensko-maďarský básník Sándor Petőfi.

Pamětihodnosti

Historické centrum si zachovalo charakter středověkého německého města s malebnými uličkami, ve kterém se prolínaly vlivy západního (Německo, Uhersko) a východního (Byzantská říše, Osmanská říše) kulturního prostoru. Mezi nejvýznamnější památky patří 64 metrů vysoká Hodinová věž s orlojem, na kterém defilují alegorické postavy ztvárňující různé hříchy a neřesti.

Každé léto se zde pořádá populární Středověký festival.

Osobnosti spojené s městem

Fotogalerie
  • Radnice města (vpravo)
  • Rodný dům Vlada III.
  • Hodinová věž
  • Náměstí
  • Ulice v centru města

Odkazy

Reference
  1. Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011. Dostupné online. [cit. 2014-02-04]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.