Seznam památek Slavkovského bojiště

Slavkovské bojiště je oblast rozkládající se na východ od Brna, na území dvou okresů Vyškov a Brno-venkov. Přibližně je vymezená obcemi Pozořice (ze severu), Slavkov u Brna (z východu), Žatčany (z jihu) a Šlapanice (ze západu). Alternativní vymezení představují říčky Litava (z jihovýchodu) a Zlatý potok (ze západu) a stará císařská cesta (ze severu).

Území bojiště má rozlohu asi 120 km² a pojímá 25 obcí a měst: Bedřichovice[p 2], Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Křenovice, Měnín, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Šaratice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Velešovice, Zbýšov, Žatčany.

V roce 1992 byla vymezená část území o rozloze 72 km² vyhlášena chráněnou památkovou zónou.[1] 18 obcí z památkové zóny založilo 19. dubna 1999 společnou obecně prospěšnou společnost Mohyla míru – Austerlitz. Československá napoleonská společnost v roce 2010 požadovala rozšíření památkové zóny o dalších pět obcí v severní části bojiště, které v ní dosud nebyly zahrnuty: Velešovice, Velatice, Sivice, Pozořice a Kovalovice.[2]

Seznam je řazen abecedně dle umístění památek. Hvězdou jsou vyznačeny nejvýznamnější, ve zdrojích nejčastěji nebo nejobšírněji zmiňované památky Slavkovského bojiště. Šedé jsou památky, které mají s bitvou souvislost, ale nejsou součástí památkové zóny.

Název	Obrázek	Umístění	Poznámky
Kovárna		Blažovice 49°10′5″ s. š., 16°47′17″ v. d.	Bývalá kovárna, dnes dům č. p. 19. Francouzští vojáci si zde nechávali okovávat koně. Dům přes silnici (č. p. 41) má ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy. V blízkosti nedalekého kříže „v Úlehlích“ je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.[3][4][5][6]
Zvonice		Blažovice 49°10′ s. š., 16°47′12″ v. d.	Na zvonici z let 1831-1832 jsou umístěny dvě pamětní desky francouzským vojákům a jejich velitelům. Jedna (z roku 1995) je věnovaná veliteli francouzského 13. lehkého pěšího pluku Pierru Castexovi, který padl v bojích o Blažovice. Druhá (z 29. dubna 1997) veliteli gardových jízdních myslivců plukovníku Jeanu Pierru Morlandovi, který padl při střetu s ruskou gardou na Starých vinohradech.[7][6]
Místodržitelský palác		Brno Moravské nám. 1 49°11′52″ s. š., 16°36′30″ v. d.	Budova moravského místodržitelství a předtím augustiniánského kláštera (dnes Moravská galerie), kde před bitvou pobýval francouzský císař Napoleon a tuto skutečnost dnes upomíná pamětní deska od akademického malíře Karla Zemana, odhalená 30. listopadu 1995.[5][7][8]
Dietrichsteinský palác		Brno Zelný trh 8 49°11′31″ s. š., 16°36′30″ v. d.	Někdejší Dietrichsteinský palác (dnes Moravské zemské muzeum), kde 2.-5. října 1805 pobýval ruský generál Kutuzov ještě před ústupem k Olomouci, odkud se posléze znovu s vojsky vrátil téměř k Brnu k rozhodné slavkovské bitvě. Generálův pobyt dnes upomíná pamětní deska.[5]
Obelisk		Brno Denisovy sady 49°11′27″ s. š., 16°36′20″ v. d.	Obelisk postavený na místě předchozího železného kříže z roku 1818 upomíná na ukončení napoleonských válek.[5]
Pomník generála Valhuberta		Brno Tyršův sad 49°12′9″ s. š., 16°36′9″ v. d.	Pomník byl v místech bývalého městského hřbitova postaven v 60. letech 20. století na počest francouzského generála Rogera Mellona-Valhuberta, který v Brně zemřel na následky zranění z bitvy.[5]
Fara		Dražovice 49°11′40″ s. š., 16°56′46″ v. d.	Pozdně barokní stavba, v níž údajně po bitvě, 4. prosince Napoleon přenocoval.[5]
Kaple sv. Gottharda		Holubice 49°10′40″ s. š., 16°48′44″ v. d.	Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.[5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[9]
Pomník obětem bitvy		Holubice 49°10′59″ s. š., 16°48′6″ v. d.	U cesty z olomoucké silnice do Holubic byl 24. května 2003 odhalen 3,7 metrů vysoký žulový pomník věnovaný obětem bitvy tří císařů, s podobiznou maršála Murata jako zvětšené kopie medaile od Karla Zemana. U pomníku je také úložiště na nalezené kosterní pozůstatky. Z dálky viditelnou připomínkou bitvy je také nedaleké skladovací zařízení betonárny, upravené do podoby obřího kanónu s obsluhou.[7][8][10]
Mlýn		Holubice 49°9′58″ s. š., 16°49′10″ v. d.	Bývalý asi 300 let starý mlýn (dnes č. p. 147) při cestě z Holubic do Křenovic, „pamětník bojů“.[5]
Cikán		Holubice 49°9′42″ s. š., 16°50′27″ v. d.	Z návrší Cikán mezi Holubicemi a Slavkovem pozorovali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. vývoj bitvy.[4]
Kříž a pomník nad vsí		Jiříkovice 49°10′19″ s. š., 16°45′36″ v. d.	Železný kříž z roku 1884 stojí v místech původních kamenných božích muk, která se zřítila roku 1850. Na dochované části božích muk byly vyznačeny šipky směřující k šachtovým hrobům. V Jiříkovicích byla umístěna francouzská polní ambulance, nejspíše v tehdejším dvoře, který však podlehl požáru vsi v roce 1821.[3][4][5][11] Kříž byl v roce 1996 vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[12] 25. listopadu 2000 byl v jeho blízkosti odhalen pískovcový pomník podle návrhu Miroslava Pražáka, věnovaný obětem z let 1805-1809 a na památku „poutníka míru“ Norberta Brassina, který slavkovské bojiště navštěvoval v letech 1966-1984.[7][13]
Statek a zvonice		Jiříkovice 49°10′1″ s. š., 16°45′29″ v. d.	Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.[5] Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[14][15]
Zájezdní hospoda Kandie		Kandie (Brno-Líšeň) 49°11′14″ s. š., 16°42′21″ v. d.	Bývalá zájezdní hospoda, dnes dům č. p. 12, kde strávil čtyři dny před bitvou Napoleon a měl zde hlavní stan. Trám s nápisem připomínajícím tuto událost je uložen ve slavkovském muzeu.[3][4][16]
Hráz mezi rybníky		Kobylnice 49°8′37″ s. š., 16°43′49″ v. d.	Po hrázi mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem ustupovali vojáci III. spojeneckého armádního sboru k Dvorskům. Dnes silnice.[3][4] Poblíž, u silnice na Šlapanice byl 5. listopadu 2005 odhalen pamětní kámen francouzského 18. pěšího pluku.[7][17]
Spáčilův statek		Křenovice 49°8′34″ s. š., 16°49′42″ v. d.	Bývalý Spáčilův statek, dnes domy č. p. 65 a 222. Velitel spojeneckých vojsk, ruský generál Michail Illarionovič Kutuzov zde přespal v noci před bitvou z 1. na 2. prosince 1805, což připomíná pamětní deska.[3][4][18][5][19]
Socha generála Kutuzova		Křenovice 49°8′32″ s. š., 16°49′38″ v. d.	Při vzpomínkových akcích ke 200. výročí bitvy byl 4. prosince 2005 odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil místní umělecký kovář Oldřich Bartošek podle původního projektu Karla Ochmana a modelu Přemysla Baumajera z roku 1973.[5][7][20][21]
Velký hospodářský dvůr		Křenovice 49°8′47″ s. š., 16°49′50″ v. d.	Před bitvou se v hospodářském dvoře (dnes č. p. 1) konala porada ruského generálního štábu, při níž byli velitelé seznámeni s rozkazy pro bitvu.[3][4][5]
Kostel sv. Vavřince		Křenovice 49°8′27″ s. š., 16°49′44″ v. d.	V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.[3][4] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[22]
Krchůvek		Křenovice 49°8′46″ s. š., 16°48′52″ v. d.	Pomník padlým a kříž z roku 1920 nad hromadným hrobem vojáků z bitvy.[3][4][5]
Zájezdní hospoda Pindulka		Pindulka (Podolí) 49°10′58″ s. š., 16°43′35″ v. d.	Bývalá zájezdní hospoda, dnes objekt správy a údržby silnic. 1. prosince 1805 zde povečeřel Napoleon se svými maršály, generály a pobočníky.[3][4][23]
Spálený mlýn		Násedlovice 49°1′30″ s. š., 16°57′45″ v. d.	Místo setkání Napoleona s rakouským císařem Františkem I. dne 4. prosince 1805, kde došlo k dohodnutí příměří, na druhý den podepsaného ve slavkovském zámku. Torzo lípy, pod níž údajně k jednání došlo, je uloženo ve slavkovském muzeu. Roku 1900 zde byla umístěna pamětní deska.[4][18][5][24]
Mohyla míru		Prace 49°7′41″ s. š., 16°45′45″ v. d.	Významný secesní památník z let 1910-1912, kaple s ossariem. První mírový památník v Evropě. Budova muzea z roku 1925 s expozicí k bitvě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.[3][4][25][26][18][5][19] Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[27] V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku 1995). U silnice z Prace k Mohyle míru byl 26. listopadu 2005 odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.[7][28]
Kříž u rybníka		Prace 49°8′22″ s. š., 16°46′4″ v. d.	Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.[3][4][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[29]
Kostel Povýšení sv. Kříže		Prace 49°8′16″ s. š., 16°45′51″ v. d.	Původně barokní kostel z doby kolem roku 1730, jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce 1810 byla o patro snížena.[3][4][25][18][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[30]
Santon		Santon (Tvarožná) 49°11′18″ s. š., 16°45′50″ v. d.	Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku 1988 byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku 2009 snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku 1987.[3][4][25][26][18][5][19][7][31] Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[32][33][34]
Pamětní kříž		Silničná 49°3′9″ s. š., 16°57′9″ v. d.	Kříž z doby kolem roku 1900 nad bývalým hrobem Ferdinanda hraběte Tiesenhausena (křídelního pobočníka ruského cara Alexandra I. a zetě generála Kutuzova). Kříž stojí před domem, v němž hrabě zemřel na zranění z bitvy.[4][5]
Smírčí kámen		Sivice 49°11′57″ s. š., 16°47′ v. d.	Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku 1772 hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.[4][25][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[35]
Zámek s parkem		Slavkov u Brna 49°9′17″ s. š., 16°52′30″ v. d.	Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 6. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde turisté navštěvují zámecké expozice, podzemí a tematickou expozici Napoleon - Austerlitz.[3][4][26][18][5][19] Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.[36][37]
Kaple sv. Urbana		Slavkov u Brna 49°10′12″ s. š., 16°53′19″ v. d.	Původně barokní kaple z roku 1712 (znovu zřízena r. 1858) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.[3][4][5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[38]
Pamětní sloupek		Slavkov u Brna 49°9′58″ s. š., 16°53′32″ v. d.	Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.[3][5] Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[39]
Boží muka		Sokolnice 49°6′23″ s. š., 16°42′48″ v. d.	U božích muk na tzv. „Mrtvé cestě“ byla pozice francouzské dělostřelecké baterie.[3]
Smírčí kříž		Sokolnice 49°6′51″ s. š., 16°43′8″ v. d.	Starší kříž (z roku 1796) v ulici Pod stráží, v místech údajného hromadného hrobu.[3][4] Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[40]
Zámek s parkem		Sokolnice 49°7′9″ s. š., 16°43′36″ v. d.	O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. V roce 1848 byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.[3][41][4][25][18][5][19] Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[42] Naproti zámku, na zdi hostince Na Bednárně (č. p. 56) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru v roce 1899.[7][43]
Bažantnice		Sokolnice 49°7′29″ s. š., 16°43′55″ v. d.	V ohradní zdi obory byla dodatečně vyznačena údajná palebná postavení francouzské dělostřelecké baterie. Pět kanónů mělo stát v průlomech zdi, šestý v bráně.[3][4][25][18] Významný zdroj však věrohodnost palpostů zpochybňuje.[44]
Zámecká sýpka		Sokolnice 49°7′5″ s. š., 16°43′28″ v. d.	Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.[3][4][25][5] Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[45]
Stará pošta		Stará pošta (Kovalovice) 49°11′7″ s. š., 16°49′34″ v. d.	Dědičná pozořická pošta z roku 1785, v níž 28. listopadu pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. Ráno 3. prosince zde Napoleon přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. Dnes areál slouží jako malé muzeum s restauračními a ubytovacími službami. Přes silnici je ruská pamětní kaple, údajně vybudovaná ruskou šlechtičnou na paměť některého z padlých ruských důstojníků. V letech 2008-2010 zde byl vystavěn ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.[3][4][25][26][18][5][19][7][46]
Pomník rakouským dělostřelcům		Stará pošta (Kovalovice) 49°11′21″ s. š., 16°50′36″ v. d.	Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní byl odhalen 2. prosince 1995 při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera (na kroměřížském hřbitově se jako kulturní památka dochoval jeho náhrobek) kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.[7][8]
Staré vinohrady		Staré vinohrady (Blažovice) 49°8′42″ s. š., 16°47′26″ v. d.	Vrch na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova, jedno z vyvýšených míst celého Prateckého návrší bylo místem klíčových bojů bitvy. Střetla se zde ruská a francouzská císařská garda. Na křižovatce silnic stojí boží muka podle návrhu Miroslava Pražáka (zbudována a vysvěcena roku 1992), která nahradila ta původní, jež zde stála již v době bitvy a byla pobořena při vojenském cvičení v roce 1952. Nedaleko při cestě do Zbýšova je moderní památník Tří císařů, který byl odhalen 17. září 2005.[5][7][13][8]
Kopeček		Šaratice 49°6′56″ s. š., 16°48′49″ v. d.	Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.[3][5] Kopeček byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[47]
Zámek s parkem		Šlapanice 49°10′8″ s. š., 16°43′30″ v. d.	Původně barokní zámek sloužil jako francouzská polní nemocnice a v parku byl soustředěn dělostřelecký trén. Byl zde před převozem do Brna ošetřován také Roger Valhubert, jediný francouzský generál, který zemřel na následky zranění z bitvy. Dnes je v zámku výrazně změněném přestavbami gymnázium.[3][4][25][26][48][49][19]
Pomník lékařům		Šlapanice 49°10′3″ s. š., 16°43′36″ v. d.	Na rohu ulic Brněnské a Riegrovy byl u příležitosti 200. výročí bitvy 2. prosince 2005 odhalen pomník Jeanu Dominigue Larreyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a všem lékařům ošetřujícím zraněné v bitvě. Autorem pomníku v podobě žulového kvádru na stupňovitém podstavci je zdejší rodák, sochař Jaromír Blažek.[4][49][7][50][51]
Klášterní scholasterie		Šlapanice 49°10′9″ s. š., 16°43′37″ v. d.	V bývalé klášterní scholasterii byl 18. listopadu štáb spojenecké armády ustupující k Olomouci, v den bitvy 2. prosince pak štáb francouzského IV. armádního sboru maršála Soulta. Připomíná to pamětní deska instalovaná v roce 2000. Od roku 1949 v budově sídlí muzeum, v současnosti jedna z poboček Muzea Brněnska.[3][4][25][26][5][49][19][7][52] Scholasterie byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[53]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie		Šlapanice 49°10′11″ s. š., 16°43′35″ v. d.	Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.[3][4][26][5][49] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[54]
Zazděná boží muka		Šlapanice 49°9′57″ s. š., 16°43′52″ v. d.	Boží muka v Jiříkovské ulici zazděná do domu (č. p. 139) připomínají šachtový hrob.[3][49]
Pomník na hřbitově		Šlapanice 49°10′15″ s. š., 16°43′45″ v. d.	Pomník z roku 1965 na městském hřbitově nad hrobem obětí bitvy. Kosterní pozůstatky padlých francouzských vojáků sem byly umístěny ze zrušeného Krchůvku v polovině 19. století.[3][4][25][26][5][49][19]
Boží muka		Telnice 49°6′7″ s. š., 16°43′31″ v. d.	V okolí božích muk „Na lopatě“ z konce 18. století byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.[3][4][25] Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[55]
Boží muka		Telnice 49°5′57″ s. š., 16°42′48″ v. d.	Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.[3][4][25][26] Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[56]
Kostel sv. Jana Křtitele		Telnice 49°6′7″ s. š., 16°43′6″ v. d.	Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě před bitvou přespal Napoleon.[3][4][25][26][5][19] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[57]
Pomník uherským vojákům „Kopjafa“		Telnice 49°6′5″ s. š., 16°43′10″ v. d.	2. prosince 2006 byl naproti Orlovny, v parku u mateřské školy odhalen pomník padlým uherským vojákům. Vyřezávaný dubový sloup je věnovaný čtyřem szekelským hraničářským praporům pěchoty, szekelskému husarskému pluku a maďarskému 4. husarskému pluku, které v bitvě bojovaly jako předvoj I. kolony polního podmaršála Kienmayera.[7][58][59]
Kosmákův kříž a Valhubertův památník		Tvarožná 49°11′17″ s. š., 16°46′0″ v. d.	Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen 24. listopadu 2000. [3][4][5][31][7] Kosmákův kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[60]
Pamětní deska		Tvarožná 49°11′29″ s. š., 16°46′28″ v. d.	V roce 1993 byla na návsi odhalena pamětní deska obětem bitvy tří císařů. V naproti stojící budově obecního úřadu je umístěna plastická mapa bojiště zobrazující bitevní situaci, kterou obec obdržela darem v roce 1990 od vídeňské jednotky Deutschmeister Schützen Korps.[7][31]
Pomník ruským vojákům		Tvarožná 49°11′26″ s. š., 16°46′33″ v. d.	Pomník odhalený 21. listopadu 2004 u kostela sv. Mikuláše stojí v místech společného hrobu ruských vojáků, který byl objeven v roce 1923. Ve vstupní bráně nedalekého hřbitova byla v srpnu 1994 odhalena pamětní deska pplk. Emila Kalába, zdejšího rodáka a jednoho z prvních historiků slavkovské bitvy.[7][31][61]
Kaple sv. Antonína Paduánského		Újezd u Brna 49°6′35″ s. š., 16°45′23″ v. d.	Dělostřelbou rakouských děl byla z těchto míst ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku 1863.[3][4][25][18][5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[62]
Mlýn		Újezd u Brna 49°6′25″ s. š., 16°46′ v. d.	Mlýn je zmiňován v románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Dnes slouží jako sklad.[3]
Kříž		Zbýšov 49°7′57″ s. š., 16°48′34″ v. d.	Litinový kříž nad šachtovým hrobem z bitvy.[3][4]
Zvonice		Zbýšov 49°7′50″ s. š., 16°48′25″ v. d.	V rozích zvonice na návsi jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.[3][4][5]
Mlýn		Žatčany 49°5′13″ s. š., 16°43′20″ v. d.	Ve štítě bývalého mlýna s částí zámku jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.[3][4][25][19]
Hráz rybníka		Žatčany 49°5′14″ s. š., 16°43′16″ v. d.	Po hrázi bývalého Žatčanského rybníka ustupovala spojenecká vojska v odpoledních hodinách 2. prosince 1805. Dnes je zde silnice II/416.[3][4][25]
Štěrkový lom		Žuráň (Podolí) 49°10′51″ s. š., 16°43′43″ v. d.	Ve štěrkovém lomu pod kopcem Žuráň měl Napoleon 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře.[3][18]
Žuráň		Žuráň (Podolí) 49°10′47″ s. š., 16°44′18″ v. d.	Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je exteritoriálním územím Francie a od roku 1958 kulturní nemovitou památkou.[3][4][63][25][26][18][5][19]