Seznam představitelů Egypta

Seznam představitelů Egypta zahrnuje egyptské prezidenty, krále, ale i autonomně vládnoucí sultány a osmanské místokrále. Jako oficiální představitelé nebo hlavy státu jsou považování až králové, jelikož v roce 1922 byla vyhlášena nezávislost.

Státní znak Egypta v letech 1922-1953

Osmanští místokrálové (1805-1914)

Dynastie Muhammada Alího

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Muhammad Alí	1769 – 1848	1805 – 1848	Ibrahim Agha Zeinab	místokrál, vojevůdce, diktátor; původem z Albánie
Ibráhím Alí	1789 – 1848	1848	Muhammad Alí Paša Emina of Nosratli	vládl jako regent za svého otce
Abbás I. Paša	1813 – 1854	1849 – 1854	Muhammad Alí Paša Emina of Nosratli
Saíd I.	1822 – 1863	1854 – 1863	Muhammad Alí Paša

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Ismaíl I. Paša	1830 – 1895	1863 – 1879	Muhammad Alí Paša Emina of Nosratli	odstoupil ve prospěch svého syna Taufíka
Taufík I.	1852 – 1892	1879 – 1892	Ismaíl I. Paša Shafiq-Nur	od roku 1882 vláda pod britským vlivem
Abbás II. Paša	1874 – 1944	1892 – 1914	Taufík I. Emina of Nosratli	sesazen po vyhlášení protektorátu

Sultánové (1914-1922)

Dynastie Muhammada Alího

Na začátku první světové války v roce 1914 prohlásila Velká Británie do té doby formálně pod osmanskou říši patřící autonomní Egypt jako svůj protektorát jako sultanát Egypt. Abbás II. Paša byl sesazen a k vládě byl dosazen jeho strýc Husejn Kamil. Tím si Britové upevnili svou moc v Egyptě.

Oficiální titul egyptského panovníka byl: z milosti boží, sultán Egypta a Súdánu

9. října 1917 po smrti sultána Husejna Kamila se sultánem stal jeho mladší bratr Fuad I. (ještě za první světové války), jelikož jeho jediný syn se vzdal práva na trůn.

jméno	obrázek	život	období vlády	rodiče	poznámky
Husejn Kamil		1853 – 1917	1914 – 1917	Ismaíl I. Paša Nour Felek	dosazen po vyhlášení protektorátu
Fuad I.		1868 – 1936	1917 – 1922	Ismaíl I. Paša Farial Kadin	od roku 1922 byl egyptským králem

Králové (1922-1953)

Dynastie Muhammada Alího

Změn po první světové válce se pokusili využít nacionalisté a v roce 1919 vyslali delegaci, která dostala název Wafd, na Pařížskou mírovou konferenci, kde požádali o uznání nezávislosti Egypta. Velká Británie s tímto krokem nesouhlasila, ale o tři roky později tlaku nacionalistů ustoupila.

Díky tomu posléze vypukla v roce revoluce, kterou vedl Saad Zaghloul a tak byla 28. února 1922 vyhlášena pod vládou sultána Fuada I. samostatnost Egyptu jako Egyptské království a titul sultána byl změněn na titul krále (malik). Ústava, která byla přijata o rok později, však dala panovníkovi právo libovolně rozpouštět parlament, což vedlo k nestabilitě následujících vlád. Z delegace Wafd se mezitím stala nejvýznamnější strana v zemi, která působila v parlamentu jako hlavní králova opozice. Saad Zaghloul, který ji v roce 1919 v Paříži vedl, se v roce 1924 stal prvním ministerským předsedou Egypta.

Oficiální titul egyptského panovníka byl: z milosti boží, král Egypta a Súdánu, vládce Nubie, Darfúru a Kordofánu

Královský titul se dědil v dynastii Muhammada Alího a pouze mužskými příslušníky rodu podle salického práva.

jméno	život	období vlády	rodiče	poznámky
Fuad I.	1868 – 1936	1922 – 1936	Ismaíl I. Paša Farial Kadin	do roku 1922 byl egyptským a súdánským sultánem
Farúk I.	1920 – 1965	1936 – 1952	Fuad I. Nazli Sabri	v období 28. dubna 1936 – 29. července 1937 za něj vládl regent
Fuad II.	narozen 16. leden 1952	1952 – 1953	Farúk I. Narriman Sadek	od sesazení v roce 1953 je titulárním králem

Rodokmen

Rodokmen egyptských králů

Prezidenti (od 1953)

V červnu 1953 se Nadžíb oficiálně prohlásil se za prezidenta republiky Egypt. Po vzniku republiky se začaly spory mezi Nadžíbem a Násirem, které vyvrcholily 23. února 1954, kdy Nadžíb složil funkce prezidenta i premiéra. Po Nadžíbově resignaci revoluční rada dosadila na křeslo ministerského předsedy Násira, prezident zvolen nebyl. Nadžíb dostal od rady domácí vězení, které mu mělo zabránit ve znovuzískání moci. Občané Egypta se ale začali bouřit a požadovali Nadžíbův návrat. Následkem těchto demonstrací se uvnitř revoluční rady utvořila skupina, která požádala Násira, aby vyhlásil svobodné volby, ve kterých bude zvolen prezident i předseda vlády. Násir volby povolil, Nadžíb byl zvolen prezidentem. Za pomoci malé skupinky lidí z armády s Násirovi však během osmi měsíců podařilo získat moc zpět a v říjnu 1954 se sám prohlásil za vůdce Egypta. 16. ledna 1956 byl Gamal Abd an-Násir zvolen egyptským prezidentem.

jméno	život	období vlády	politická strana	poznámky
Muhammad Nadžíb	1901 – 1984	1953 – 1954	svobodní důstojnící	moc držel již od roku 1952, první období
Gamál Násir	1918 – 1970	1954 – 1954	svobodní důstojnící	moc držel již od roku 1952, první období
Muhammad Nadžíb	1901 – 1984	1954 – 1954	svobodní důstojnící	druhé období, rezignoval
Gamál Násir	1918 – 1970	1954 – 1970	svobodní důstojnící	druhé období, doživotní prezident
Anvar as-Sádát	1918 – 1981	1970 – 1981	Arabská socialistická unie (do 1978) Národní demokratická strana (od 1978)	zavražděn
Muhammad Husní Mubarak	narozen 4. května 1928	1981 – 2011	Národní demokratická strana	Odstoupil po několikatýdenních protestech 11. 2. 2011 a předal moc armádě a ústavnímu soudu Egypta.
Muhammad Mursí	narozen 20. srpna 1951	2012 – 2013	Strana svobody a spravedlnosti	Zbaven pravomocí armádou (3. 7. 2013), moc převzala armáda a ústavní soud
Adlí Mansour	narozen 23. prosince 1945	2013 – 2014	Bez politické příslušnosti	Dosazen armádou po sesazení Muhammada Mursího
Abd al-Fattáh as-Sísí	narozen 19. listopadu 1954	od 2014	Bez politické příslušnosti

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.