Seznam kulturních památek ve Velemíně

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Památkově chráněno od 30. prosince 1987.

Památkově chráněno od 3. června 1969.

Památkově chráněno od 1. září 1964.

• brána. Kulisová pískovcová barokní brána ze 17. století ukončena segmentovým štítem se sochou sv. Notburgy ve vrcholu, po stranách zatížen koulemi. V ploše jizva po Hrzánovském erbu. Plocha brány rozdělena pilastry, ve vrcholu otvoru brány rokajová kartuš.
• chlév I. Přízemní obdélná budova ze smíšeného zdiva s výraznými barokními trojúhelnými a segmentovými římsami ze 17. století na průčelí. V přízemí prostora klenutá valenou klenbou s výsečemi nad jednotlivými stáními zvířat. Podkroví novodobě zobytněno.
• chlév II. řízemní budova ze smíšeného zdiva s kamennými rámy s ušima ze 17. století oken a dveří a mohutnou mezipatrovou římsou téhož období. Uvnitř klenutá místnost s výsečemi nad nikami žlabů. Dle jejich výšky prokazatelně využíváno jako koňské stáje.
• sýpka I. Patrová stavba s řadou obdélných oken s kamennými rámy a sedlovou střechou se dvěma etážemi volských ok. Přízemí se silně stlačenou lunetovou klenbou, odpovídající době výstavby v 2. polovině 17. století. V patře pod ležatou stolicí krovu obilná podlaha.
• sýpka II. Patrová zděná stavba s řadou drobných okének s kamennými rámy. V přízemí valená stlačená klenba s pětibokými výsečemi snad ze závěru 17. století. Patro děleno obilnými podlahami se systémem svislých sloupků, nesoucí podlahu krovu s ležatou stolicí.
  

Památkově chráněno od 1. září 1964.

• Samostatná zvonice. Z původní raně barokní bedněné štenýřové zvonice dnes zachován pouze relikt čtvercového fundamentu zděného z lomové opuky za východním průčelím kostela. Vznik datován dendrochronologicky mezi léta 1664–1676.
• Schodiště s terasou. Jednoramenné kamenné schodiště vymezené nízkým zděným zábradlím s kamennými deskami na koruně a vloženými kamennými stupni s hranolovými sloupky s relikty podstavců čučků. Zábradlí přechází v nezměněné podobě v ohraničení terasy před kostelem.
  

Památkově chráněno od 1. září 1964.

Památkově chráněno od 1. září 1964.

• zámek. Část zámku na místě staršího gotického jádra tvoří jedno dvoupatrové obdélné křídlo s polygonální částí na severozápadě. Zvýšené sklepy bez oken byly vytesány do skály, v podkroví se dochovala část gotického bergfritu původního hradu ze 14. století.
• nový zámek. Raně barokní čtyřkřídlý zámek s vnitřním dvorem, hlavní průčelí s výraznými prvky tvorby Antonia della Porty. V interiéru v přízemí vstupní sloupová hala s kaplí, v patře torzo divadelního sálu. Interiéry v 17. století vyzdobeny bohatými štuky a malbami.
• schodiště se sochařskou výzdobou. Dvouramenné schodiště hlavního vstupu do zámku. Zeď schodiště nese balustrádové zábradlí, na jehož sloupcích stojí torza lvů s erbovními štíty, váza a koule. Schodiště je raně barokní, sochy zřejmě mladší.
• správní objekt. Přízemní objekt při východní straně čestného dvora zámku do nádvoří je otevřen arkádami. Sedlová střecha s věžičkou dosedá k raně barokním volutovým štítům, uvnitř klenuté místnosti. Původně sloužil jako konírny, později změněn na správní budovu zámku.
• objekt pro služebnictvo, čp. 89. Patrová budova s mansardovou střechou, užitkové přízemí s řadou klenutých místností částečně zaříznuté do terénu. Patro otevřeno řadou obdélných oken a dveří, uvnitř chodba, z ní přístup do plochostropých místností. Stavba zřejmě až z počátku 18. století.
• bazén s fontánou. Kruhový bazén snad s kamennou nádrží v travnaté ploše čestného dvora s jednoduchou fontánou. Původ nelze určit, nicméně se jedná o poměrně běžný doplňovací prvek zahradnických úprav ploch čestných dvorů zámeckých komplexů.
• ohradní zeď se sochařskou výzdobou. Zídka ze smíšeného zdiva z nádvorní strany otevřena řadou nik. Střední nika opatřena raně barokním segmentovým nástavcem s piniovou šiškou a jehlanci. V nice umístěna socha s titánem na delfínu, který byl zároveň fontánou. Pod nikou drobný kamenný bazén.
• zahrada. Drobný prostor čestného dvora před hlavním průčelím zámku dělen trávníky kolem centrální cesty. Severovýchodní část tvořena výraznou vyvýšeninou s čedičovou opěrnou zídkou, nesoucí vyhlídku z 19. století. na místě gotické věžičky.
• vstupní brána. Brána do nádvoří zámku je tvořena dvěma zděnými sloupy s profilovanými římsovými hlavicemi, na nichž stojí jednoduché kamenné vázy, svojí podobou datují bránu do 18. století. Mezi sloupky je zavěšena dvoukřídlá novodobá tepaná brána.
• zbytky středověké fortifikace. Relikty fortifikace původního hradu ze 14. století, částečně vysekané do masivu čedičového kuželu, na němž stojí starší část zámku. V přízemí skála lokálně nadezděna čedičovými zdmi snad vnějšího hradebního okruhu původního vnitřního bergfritu.
• spodní ohradní zeď, je ve skutečnosti z části reliktem průčelí spilky zaniklého zámeckého pivovaru z počátku 17. století. Zeď z lomového čediče a pískovce otevřena systémem pravidelně rozmístěných zazděných obdélných otvorů s kamennými raně barokními rámy.
• Zámecký park krajinářského typu, založen jako formální zahrada snad již v renesanci, výrazně upraven raně barokně v 60. letech 17. století a následně za Kaplířů z Harrasova na přelomu 17. a 18. století. V krajinářský park zahrada změněna po roce 1843.
• Brána parku, určena dvojicí hranolových zděných sloupků z režných cihel. Korpusy sloupků ukončeny betonovými jehlancovými podstavci. Brána zřejmě vznikla při úpravě parku v 19. století.
• zahradní pavilon. Pavilon typu cassino s centrálním sálem, dvěma postranními sálky a grottou v přízemí postaven v letech 1701–1708 včetně mansardové střechy, která je jednou z nejstarších v Čechách. Vnitřní výzdoba mladší z roku 1739 od malíře Josefa Františka Čecha.
• opěrné a tarasové zdi. Čedičové zdi teras zadní partie zámeckého parku jsou teoreticky možným pozůstatkem ještě renesanční formální zahrady zámku. Terasovité uspořádání závěrové partie zahrad bylo běžným řešením ukončení renesanční zahrady proti hlavnímu průčelí zámku.
• hradčanský dvůr, čp. 47. Vedlejší zámeček vybudován na místě zpustlého hospodářského dvora mezi lety 1659–1661 Karlem Kašparem Kaplířem ze Sulevic. Trojkřídlá dispozice s příčnými křídly sloužila jako vdovské sídlo, v interiéru však zachována i tajná židovská modlitebna.
• ohradní parková zeď. Ohradní zeď vymezující prostor zámeckého parku je tvořena z lomového čediče s užitými druhotnými zřejmě ještě renesančními prvky. Zeď je pročleněna vloženými zděnými sloupky s profilovanými kamennými římsovými hlavicemi.
• rybník. Bývalý pivovarský rybník pod zámkem určen především zděnou hrázní zdí z lomového čediče, k níž je přiložen drobný domek hrázného, který zeď otevírá obdélnými okny. Do zdi druhotně vsazen kamenný erb Hrzánů z Harasova. Rybník má přibližně trojúhelný tvar.
• kaple. Zámecká kaple je součástí nového zámku, nachází se v jeho přízemí při východním nároží. Obdélná místnost sklenuta zrcadlovou klenbou s kápěmi s páskovou ornamentikou na stěnách. Námětem nástěnných reliéfů jsou postavy českých patronů a církevních otců.
  

Památkově chráněno od 1. září 1964.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.

Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.