Oparno

Ves leží v údolí Oparenského potoka, drobného pravého přítoku potoka Milešovského, 4 km zsz. od Lovosic v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ve vsi stojí pozdně barokní kaple ze 2. poloviny 18. století. Sochy sv. Floriána a sv. Anny ve výklencích domu čp. 3. V polích stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1718. Lidové stavby upravené na rekreační chalupy. Severně nad vsí se nachází gotický hrádek Opárno, který byl opuštěn okolo roku 1520. Je zde dochován klenutý sklep a obvodové hradby. U hrádku jsou patrné stopy příkopů z 1. poloviny 14. století. Skalní ostroh je tvořen křemitým porfyrem, vypreparovaným erozí potoka, jenž souvisí s protaženým hřebenem masívu Lovoše (573 m n. m.), který spolu se stejnojmennou národní přírodní rezervací leží též na katastrálním území Oparna. Od hradu jsou výhledy ke Kletečné a do Opárenského údolí. Přes obec vede modré turistické značení s naučnou stezkou Lovoš.

Severovýchodně od obce nad údolím potoka jsou pozůstatky téměř 400 lomových jam po těžbě kamene na výrobu žernovů (ze 2. až 1. století př. n. l. a z 8. až 15. století našeho letopočtu).[2]

Polotovar středověkého žernovu v lese u Oparna

První písemná zmínka o Oparnu, označovaném též jako Opárno, Oparen nebo Voparna, je ze záznamů Přeslava z Újezda z roku 1276 o vymezování hranic pozemků vsi Veselí uvádí, že ves Oparno byla od roku 1270 pustá.[3]

Ve 14. století existovala ves jako podhradí hradu Opárno, který zanikl v první polovině 16. století. Dobové záznamy pak hovoří mimo jiné o pěstovaní jedlých kaštanů a vinné révy a o existenci šesti oparenských mlýnů, které se podle svých majitelů jmenovaly Horákův, Nový, Vavřincův, Havelkův, Vokurkův a Doušův mlýn. Sousední ves Veselí zanikla v době třicetileté války.

Od roku 1802 je historie Oparna spojená s Vchynicemi. V uvedeném roce zakoupil Vchynice i s Oparnem kníže Josef Schwarzenberg a vlastnil tyto vsi až do roku 1920.[3]

V Opárenském údolí byl dostavěn v roce 2010 nový železobetonový dálniční most.