Kostel svatého Antonína Paduánského (Milešov)

Kostel svatého Antonína Paduánského se nachází na jihovýchodním okraji vsi Milešov. Byl vystavěn v barokním slohu v letech 16691680 z podnětu Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic. Projekt stavby bývá připisován architektovi Antoniu della Portovi, archivní doklady pro tento názor neexistují. Kostel, který se využívá k občasným bohoslužbám,[1] je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově
Průčelí kostela sv. Antonína Paduánského v Milešově (r. 2021)
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký kraj
OkresLitoměřice
ObecMilešov
Souřadnice50°32′17,27″ s. š., 13°56′30,4″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostMilešov
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Milešov
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1669–1680
Specifikace
Délka25,5 metrů
Šířka20,5 metrů
Umístění oltářena jihovýchod
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky39844/5-2185 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie kostela

Kostel před opravami (r. 2010)
Schodiště ke kostelu (r. 2010)
Vstupní portál (r. 2010)
Erb Kašpara Zdeňka Kaplíře na vstupním portálu
Východní fasáda kostela (r. 2010)

Základní kámen ke stavbě nového svatostánku byl položen 14. května 1669 za přítomnosti fundátora Kašpara Zdeňka Kaplíře a jeho třetí manželky Anny Terezie. Výběr patrocinia byl dán dlouhodobou úctou, které se svatý Antonín Paduánský v Kaplířových očích těšil. Dne 1. září 1680 novostavbu vysvětil litoměřický biskup Jaroslav Ignác Šternberk. Kaplíř na provoz kostela založil nadaci ve výši 1000 zlatých, ze kterých se na provoz kostela vyplácelo 60 zl. ročně.[3]

Jméno architekta se v písemných pramenech zatím nepodařilo objevit. Obyčejně se v této souvislosti uvažuje o Antoniu della Portovi, jehož práce pro Kaplíře, zřejmě v souvislosti s milešovským zámkem, je písemně doložena v roce 1686.[4] Dalším indikátorem pro Portovo autorství je monumentální řešení průčelí stavby.[5]

V polovině 50. let 18. století byla do interiéru kostela vkomponována oratoř, odkud mohl patron kostela sledovat bohoslužby. Roku 1770 byl kostel vybavený novými varhanami z dílny litoměřického varhanáře Johanna Rusche. V roce 1896 prošel exteriér kostela rekonstrukcí.[6]

U kostela, před zadním průčelím presbytáře, stávala dřevěná zvonice na kamenné podezdívce, postavená současně s kostelem.[7] Postupně byla vybavena třemi zvony, které byly rekvírovány během 1. světové války. Poslední opravy se zvonice dočkala v roce 1867, v červnu 1984 ji však strhla vichřice.[8]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Milešov.

Odkazy

Reference

  1. STUDENÁ, Zdeňka. Obec Milešov oslavila svého hraběte [online]. Litoměřice: Litoměřický Deník, 2010-09-13, rev. 2010-09-13 [cit. 2010-09-27]. Dostupné online.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-03]. Identifikátor záznamu 151881 : kostel sv. Antonína. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. PÁTEK, Jakub (ed). Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filozofická fakulta UJEP, 2015. 270 s. ISBN 978-80-7414-775-3. Kapitola Kostel sv. Antonína Paduánského, s. 187, 192. (Dále jen Pátek 2015).
  4. MACEK, Petr. Stavitel Antonio Porta a architektura jeho okruhu. In: MÁDL, Martin. Barokní nástěnná malba v českých zemích. Praha: Artefactum, 2012. ISBN 978-80-86890-41-8. S. 228–230, 240.
  5. MACEK, Petr; BIEGL, Richard; BACHTÍK, Jakub (eds). Barokní architektura v Čechách. Praha: Karolinum, 2015. 767 s. ISBN 978-80-246-2736-6. S. 139.
  6. Pátek 2015, s. 193–194.
  7. KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2009. 379 s. ISBN 80-7277-018-7. S. 209.
  8. Pátek 2015, s. 206.

Literatura

  • HORÁK, Jan. Zvonice u kostela sv. Antonína Paduánského v Milešově – příklad grafického 3D modelování zaniklé stavby. In: Sborník příspěvků ze 14. specializované konference stavebně-historického průzkumu uspořádané 16. – 19. června 2015 v Lokti. Praha: Svorník, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-906326-1-5. S. 297–302.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.