Milešov (zámek)

Stáří hradu, umístěného na jih od kopce Šibeník, nelze přesně určit. Vznikl v průběhu 14. století; prvním známým majitelem byl v roce 1391 Petrman z Milešova.[2] Podoba hradu není známa. Vzhledem k dochovanému torzu válcového bergfritu, ukrytého mezi novějšími zámeckými stavbami, lze uvažovat o bergfritové dispozici sídla, podobně jako tomu bylo u nedalekého hradu Skalka.[3] Do husitských válek patřil Milešov rytířské rodině s přídomkem "ze Sulevic", což byli předkové Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové získali Milešov a blízký Velemín někdy po roce 1420.[4]

Zámek, v pozadí kostel a hrad Ostrý

K přestavbě hradu na jednokřídlý renesanční zámek došlo nejspíš za Jiřího Kamarýta Kaplíře, který vlastnil Milešov v letech 1583–1603.[5] Pavel Vlček se ovšem domnívá, že zámek postavil až Bohuslav Kaplíř po roce 1603.[6] Protože třicetiletou válkou zámek značně utrpěl, provedl jeho tehdejší majitel, Karel Kaplíř, nejnutnější opravy. Snesl hradní věž do současné výšky a zámek zvýšil o jedno patro. Podle dendrochronologického rozboru dřeva použitého na krov se tak stalo v první polovině 50. let 17. století.[5]

Další stavební aktivity jsou spojené až se Zdeňkem Kašparem Kaplířem ze Sulevic. S pracemi se začalo v letech 1662–1663 a po přerušení roku 1669, zároveň se stavbou místního kostela. V roce 1675 vznesl stavebník na pražskou konzistoř žádost o povolení zřídit na zámku kapli.[7]

Přesné určení roku dokončení stavby zámku vázne na absenci relevantních archivních pramenů. Různí autoři je kladou do intervalu 1667–1682. Horní časový mezník vychází z datace Schallerovy Topografie z roku 1787.[8] Na jméně autora projektu závěrečné fáze zámku, Antonia della Porty, se autoři shodují.[2] Existuje však pouze jediný písemný doklad o Portově činnosti na Milešově. Jedná se o Kaplířův pokyn vrchnostenské kanceláři z roku 1686, aby Portovi vyplatila dlužných 500 zlatých.[9] Kombinací mnoha dalších faktorů včetně slohového rozboru stavby lze o Portově autorství hovořit prakticky s jistotou.

Zároveň s novostavbou zámku nechal Zdeněk Kašpar Kaplíř zřídit u zámku park. Není vyloučené, že navazoval na starší, renesanční zahradu. V letech 1701–1708 byl na vyvýšené terase v parku postaven objekt, v literatuře střídavě nazývaný jako zahradní pavilón, gloriet, zahradní letohrádek či casino. Současná umělecko-historická literatura používá poslední z názvů. Autor projektu není znám, Táňa Šimková a Jakub Pátek uvažují o Marku Antonínu Canevallem.[10] Interiér casina je vyzdobený nástěnnými malbami, jejichž námětem je antická mytologie. Jejich autorem je litoměřický malíř Josef František Čech.[11] Kromě slohové atribuce pro Čechovo autorství hovoří i monogram "I.C." na malbě ve východním křídle casina.

Barokní část zámku

V současnosti zámek není pro veřejnost přístupný, nachází se v něm sociální zařízení – domov důchodců,[12] který postupně končí provoz.[13]

Zámek tvoří dvě komponenty. Tzv. Starý zámek je jednokřídlá patrová budova s valbovou střechou a pětibokým rizalitem. V přízemí budovy se nacházejí architektonické články, které mohou pocházet z původního hradu. Nový zámek je čtyřkřídlá budova. V přízemí jsou arkády, které obíhají dvůr po všech čtyřech stranách. v jedné z nich na pravé části je umístěna plastika Neptuna. Hlavní průčelí je obrácené směrem do parku a ke casinu. Je k němu vestavěné schodiště, které zpřístupňuje přízemí zámku. V některých sálech se dochovala štuková výzdoba. V zámku je rovněž kaple svatého Anděla Strážce z 1. poloviny 18. století.

• 
  Průčelí zámku
• 
  Letohrádek v zámecké zahradě
• 
  Detail nástěnné malby v letohrádku
• 
  Bývalý vdovský zámek v sousedství hlavní rezidence