Hrušovka
Hrušovka je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Velemína. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.
Hrušovka | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Velemín |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°33′16″ s. š., 13°59′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 29 (2011)[1] |
Katastrální území | Bílý Újezd (2,63 km²) |
Nadmořská výška | 343 m n. m. |
PSČ | 410 02 |
Počet domů | 13 (2011)[1] |
Hrušovka | |
Další údaje | |
Kód části obce | 4707 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrušovka leží v katastrálním území Bílý Újezd o výměře 2,63 km².[2]
Název
Název vesnice je odvozen z přídavného jména hrušová ve významu hrušová ves, stráň nebo zahrada. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Hrussowka (1396, 1404), „w Hrussowcze“ (1545), v Hrussowcze (1601) a německy Roscholka (1787 a 1833).[3]
Historie
První písemná zmínka o Hrušovce pochází z roku 1396, kdy ve vsi stála tvrz, na které sídlil Jan Larva z Dobkovic.[4] Zemřel nejpozději v roce 1401[5] a dalším majitelem se stal Matěj z Hrušovky připomínaný roku 1407. Během husitských válek tvrz nejspíše zanikla a vesnice byla rozdělena na dvě části. Větší část s pustou tvrzí získali Kaplířové ze Sulevic, kteří ji připojili k panství hradu Ostrý, zatímco zbytek patřil k Bílince. Hrušovská tvrz byla pustá také v roce 1505, kdy ji i se dvorem Kamarét ze Sulevic prodal Jindřichu Venclíkovi z Vrchoviště.[4] Vesnice poté od roku 1530 k Chotiměři a od roku 1653 k Lovosicím.[5]
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 116 | 108 | 88 | 92 | 96 | 118 | 94 | 58 | 51 | 47 | 35 | 23 | 26 | 29 |
Domy | 18 | 21 | 18 | 19 | 20 | 19 | 21 | 15 | . | 13 | 13 | 13 | 12 | 13 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bílý Újezd. |
Pamětihodnosti
Památkově chráněná usedlost čp. 3 je ukázkou hrázděného domu ve stylu lidové architektury pozdního baroka z konce osmnáctého století. K domu přiléhá drobný zděný výminek z období pozdního klasicismu.[8]
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hrušovka, s. 784.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrušovka – tvrz, s. 162.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 398.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302.
- Venkovská usedlost [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrušovka na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Bílý Újezd na webu ČÚZK