Seznam kulturních památek v Podolí (Praha)

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Podolí v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[1] Z Podolí spadá do rezervace oblast s podolskou porodnicí ohraničená územím Vyšehradu, Podolským nábřežím a ulicí U podolského sanatoria.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Loděnice Českého Yacht Klubu (Q38049003)


 
Kategorie „Český Yacht Klub “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
103107
Pam. katalog
MIS 		Podolí Podolské nábřeží čp. 1148
50°3′40,36″ s. š., 14°25′2,25″ v. d. 		Lodní přístav - loděnice Českého Yacht Klubu. Předchůdcem budovy byla plovoucí klubovna z roku 1909, zbudovaná zčásti na pontonech. Dřevostavba budovy loděnic byla postavena roku 1912 stavitelem V. Šamonilem, poté byla v letech 1922–1925 rozšířena o přístavbu na jižní straně na místě dosavadní terasy. Po roce 1930 byla k východní fasádě připojena přístavba - rozšíření spodní loděnice s rizality v patrech, v roce 1937 byla rozšířena i zasklená veranda klubovny na západní straně. Včetně provozního zázemí a prvků historického technického vybavení (lodní výtahy). V interiéru dochováno mnoho kvalitních umělecko-řemeslných prvků. Loděnice je dvoupatrová dřevěná budova na půdorysu úzkého obdélníka, postavená na hrázi oddělující přístaviště loděk od koryta řeky. Ze strany přístavu má budova přistavěné spodní patro na stupňovitém terénu mola na dřevěných podporách. Budova spočívá na základech z kamenného zdiva, zčásti stojí na kamenném zdivu říční hráze. Kamenné části suterénu vznikly obestavěním prostorů nad říční hrází. Hlavní vstup je umístěn v úzké jižní fasádě, z níž vystupuje přes dvě patra rizalit, zastřešený pultovou střechou. V přízemí a suterénu na východní straně je umístěna loděnice, v 1. patře místnosti klubu a ve 2. patře šatny. V severní části hráze za loděnicí je umístěn lodní výtah z roku 1912 (s motorem ze 30. let), dále severně pak další výtah na lodě, zřízený roku 1932. Na ploše přístavní hráze (pp. 2041) je řada ušlechtilých dřevin.

Památkově chráněno od 1. srpna 2008.

Usedlost Neumanka (Q31452493)


 
Kategorie „Neumanka (Podolí) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40258/1-1336
Pam. katalog
MIS 		Podolí U podolského sanatoria 5/3
50°3′42,11″ s. š., 14°25′9,99″ v. d. 		Venkovská usedlost - předměstská, Neumanka. Venkovský dům čp. 5, schodiště. Jednopatrová budova bývalé viniční usedlosti s klasicistní fasádou z doby kolem roku 1840 a valbovou střechou s vikýři.[2]

Poznámka: MonumNet ve výčtu parcel uvádí dům čp. 3.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Rybářská 5 (Q31452550)


 
Kategorie „Rybářská 5 (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40256/1-1335
Pam. katalog
MIS 		Podolí Rybářská 3/5, U podolského sanatoria 3/4
50°3′40,8″ s. š., 14°25′10,65″ v. d. 		Předměstský dům. Barokní jednopatrový dům s mansardovou střechou a architektonicky hodnotným průčelím z 18. století, pravděpodobně vznikl přestavbou obytné budovy starší hospodářské usedlosti.[2]

Poznámka: adresa U podolského sanatoria 3/4 byla zrušena
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Katovna (Q38049011)


 
Kategorie „Katovna (Podolí) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40784/1-1681
Pam. katalog
MIS 		Podolí Pod Vyšehradem 1/3, Rybářská 1/2
50°3′39,23″ s. š., 14°25′16,24″ v. d. 		Katovna, dle parcelních čísel i se zahradou. Přízemní trojkřídlé stavení s klasicistní fasádou a mansardovou střechou, patrně z konce 18. století.[2]

Památkově chráněno od 1. dubna 1968.

Kostel svatého Michala (Q22976081)


 
Kategorie „Church of Saint Michael the Archangel in Podolí (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44488/1-1333
Pam. katalog
MIS 		Podolí Pod Vyšehradem
50°3′35,64″ s. š., 14°25′14,77″ v. d. 		kostel sv. Michala, zvonice, hřbitov, ohradní zeď. Farní kostel raně gotického původu na bývalém hřbitově. Novorománské průčelí pochází z druhé poloviny 19. století. Kůr přestavěn roku 1887. U kostela dřevěná barokní zvonice ze 17. století.[2]

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Podolská vodárna (Q12045937)


 
Kategorie „Podolská vodárna “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40255/1-1334
Pam. katalog
MIS 		Podolí Podolská 15/17, Podolské nábřeží 15/10, Vodárenská
50°3′26,75″ s. š., 14°25′12,17″ v. d. 		Vodárna postavena podle projektu Antonína Engela v letech 1925–1929 na místě staré vodárny z roku 1885. V letech 1959–1962 byla přistavěna další část podle téhož architekta. V areálu působí Muzeum pražského vodárenství.[2]

Poznámka: V rozpisu parcel uvedena pouze parcela č. 9, na níž stojí severní budova (při Vodárenské ulici)
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na Podkovce 12 (Q31452750)


 
Kategorie „Na Podkovce 12 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41306/1-2022
Pam. katalog
MIS 		Podolí Na Podkovce 282/12
50°3′19,8″ s. š., 14°25′20,01″ v. d. 		Funkcionalistická komfortně vybavená obytná vila z roku 1936 podle návrhu Karla Stráníka.[2]

Památkově chráněno od roku 1977.

Hoffmannova vila (Q31452676)


 
Kategorie „Vila Karla Hoffmanna “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104554
Pam. katalog
MIS 		Podolí Hoffmannova 204/4, Lopatecká 204/7
50°3′17,09″ s. š., 14°25′28,96″ v. d. 		Vila houslisty Karla Hoffmanna, primária Českého kvarteta a rektora Mistrovské školy Pražské konzervatoře, a jeho zetě Ivana Šetlíka. Solitérní vila na mírně svažitém pozemku, postavená roku 1924 ve stylu klasicizující moderny podle návrhu architekta Eduarda Hniličky, je považována za jedno z jeho nejzdařilejších děl. Ve vile se scházely osobnosti jako Dmitrij Šostakovič, David Oistrach, Svjatoslav Richter či Artur Honneger a Karel Hoffmann zde též učil své žáky z konzervatoře. Hoffmannova dcera Dagmar Šetlíková Hoffmannová zde později uchovávala neoficiální muzeum Českého kvarteta. Z východní strany se budova jeví jako jednopatrová, ze západní jako dvoupatrová. Na dnes růžové fasádě je od roku 1974 umístěna pamětní deska Karlu Hoffmannovi od Vlasty Prachatické a Stanislava Kolíbala. V interiéru se i přes pozdější úpravy zachovalo původní typické Hniličkovo dřevěné točité schodiště, množství původních dřevěných prvků (dveře, okna), keramické vypínače, otopná zařízení, mříže, zábradlí apod. Na jaře 2009 byla vila prodána a nový majitel okamžitě požádal o povolení k demolici. V reakci na to vzniklo občanské sdružení Hoffmannova vila, které mělo za cíl prosadit ochranu vily. Majitel se sdružením nekomunikoval.[3] Ministerstvo rozhodlo o památkové ochraně v březnu 2011. Akciová společnost Lopatecká 7 podala proti rozhodnutí rozklad, rozkladová komise rozhodnutí potvrdila.[4]

Památkově chráněno od 7. listopadu 2011.

Koleje ČVUT v Podolí (Q104884437)


 
Kategorie „Koleje Podolí “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
106344
Pam. katalog
MIS 		Podolí Na lysině 772/12
50°3′13,11″ s. š., 14°25′40,77″ v. d. 		Areál Vysokoškolských kolejí ČVUT byl vybudován po roce 1953 podle standardního projektu vzniklého na půdě Fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT ve stylu socialistického realismu - „Sorely“. Je situován v horní části Podolí, v sousedství starého podolského hřbitova, mezi drobnou vilovou zástavbou, kterou svým měřítkem nijak nenarušuje. Areál sestává z 8 objektů, z toho 6 objektů vlastních kolejí, vrátnice s vjezdem propojené s administrativně-obytným domem s čp. 772 a objektu společenského domu. Mezi zadními dvěma objekty kolejí je propojení prostřednictvím arkádové lodžie na samostatné parcele.

Památkově chráněno od 16. února 2019.

Vila Františka Langera (Q31452605)


 
Kategorie „Vila Františka Langera “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37934/1-2297
Pam. katalog
MIS 		Podolí Nad cementárnou 331/23
50°3′7,76″ s. š., 14°25′30,6″ v. d. 		Vila, zahrada o rozloze 1418 m² s mnoha původními prvky (smrky, borovice, cypřiše, jasan americký, liliovník tulipánokvětý atd.), bazén. Funkcionalistická vila postavená v letech 1929–1930 pro spisovatele a legionáře Františka Langera podle návrhu Karla Honzíka, zahradu navrhl zahradní architekt Otokar Fierlinger.[5]

Památkově chráněno od 21. června 2002.

Plavecký stadion v Podolí (Q12045555)


 
Kategorie „Swimming pool Prague-Podolí “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
106590
Pam. katalog
MIS 		Podolí Podolská 43/74
50°3′5,56″ s. š., 14°25′1,91″ v. d. 		Plavecký stadion byl postaven v letech 1958–1965 podle návrhu Richarda F. Podzemného ve spolupráci se statikem Gustavem Kuchařem (Pražský projektový ústav). Areál je situován do místa bývalého lomu a cementárny, sevřeného skalním masivem při ulici Podolská. Sestává z hlavního objektu o dvou křídlech, pravého vyššího obsahujícího vnitřní bazén a levého nižšího s administrativou a dalšími souvisejícími lázeňskými provozy. V jižní části se nachází budova letních šaten a na ní navazující křídlo s byty, strojovnou a kotelnou. K východu směrem ke skalnímu masivu je na terase na úrovni zvýšeného přízemí situován prostor venkovních bazénů, s tribunami (především na střeše hlavního objektu), skokanskými můstky a rekreační travnatou plochou. Unikátní je konstrukční řešení bazénové haly tvořené oblými železobetonovými nosníky. Původně byl areál určen pouze pro trénink a závody profesionálních plavců, s třemi bazény, z toho dvěma délky 50 m, venkovním a vnitřním, nakonec byl záměr přehodnocen a náplň areálu byla rozšířena i o rekreaci veřejnosti. Z tohoto důvodu došlo ke změně účelu některých prostor oproti původnímu záměru.
  • letní šatny, křídlo s letními šatnami leží v jižní části areálu
  • skokanská věž, na venkovní terase s bazény
  • jižní křídlo, obsahuje byty, strojovnu a kotelnu
  • východní tribuny, v severní části objektu

Památkově chráněno od 10. prosince 2020.

Ředitelská vila podolské cementárny (Q38048998)


 
Kategorie „Ředitelská vila podolské cementárny “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105973
Pam. katalog
MIS 		Podolí Podolská 448/54
50°2′56,94″ s. š., 14°24′58,56″ v. d. 		Ředitelská vila podolské cementárny. Historizující vila s patrným vlivem industriální architektury, postavena před rokem 1897. Souvisí s areálem zaniklé cementárny.

Památkově chráněno od 2. března 2017.

Dům Ve dvoře (Q38049017)


 
Kategorie „Ve dvoře (Podolí) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40268/1-1342
Pam. katalog
MIS 		Podolí Jeremenkova 411/9
50°2′47,65″ s. š., 14°24′59,84″ v. d. 		Činžovní dům „Ve dvoře“ je jediným pozůstatkem původní zástavby někdejší osady Dvorce. Je jediným pozůstatkem dvorce z 18. století, který byl postupně zbourán v 50. a 60. letech 20. století. Stavba z 18. století byla zvýšena na třípatrovou a zbarokizována v letech 1870–1880. V 70. letech 20. století byl dům zrekonstruován pro administrativní účely. Stavba kontrastuje se sousedící zástavbou z 30. let 20. století a vybočuje z uliční čáry. V prvních dvou podlažích jsou dochované valené klenby.[6]

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Reference
  1. Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
  2. Kulturní památky městské části Praha 4 na na Archive Today, poslední úprava 17. 9. 2002
  3. Anna Oplatková, Dagmar Štefancová: Hoffmannova vila, nová kulturní památka v Praze 4 Podolí, Lopatecká 7. In: Za Starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu. 41 (12), č. 3, (2011), s. 22-26
  4. Slavná Hoffmannova vila v pražském Podolí se bourat nebude. Zůstává památkově chráněna, Ministerstvo kultury, 19. 10. 2011
  5. Vila Františka Langera – historie, web o vile, prodejce Tomáš Blahuta
  6. Dum ve dvore / House in the Yard, Geocaching, 6. 11. 2009, text podle: Slavné stavby Prahy 4, Architektura Prahy 4, archiv správce objektu

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.