Vila Karla Hoffmanna

Vila ve stylu klasicizující moderny byla postavena v letech 1924–1926 podle návrhu architekta Eduarda Hniličky pro houslistu Karla Hoffmanna, primária Českého kvarteta, a jeho zetě Ing. Ivana Šetlíka, zakladatele Spojených farmaceutických závodů.[1][2][3]

Po roce 1989

Na jaře roku 2009 podal nový majitel žádost o povolení k demolici; toto bylo zamítnuto. Od roku 2011 je vila památkově chráněná a roku 2018 prošla rekonstrukcí.[3]

Třípodlažní dům má členitý půdorys přibližně ve tvaru písmene „L“. Na jižní straně z něj vystupuje půlkruhový rizalit, na západní mělký rizalit a na severovýchodní protáhlý vstupní koridor. Střecha vily je valbová, krytá šedým eternitem. Fasáda je růžovo-červená, bílé jsou vystupující architektonické prvky.[1] Dochovány zůstaly původní dveře, okna, keramické vypínače, otopná tělesa nebo zábradlí schodiště.[1]

Ve třech podlažích jsou v interiérech obytné a provozní místnosti, čtvrté podlaží je podkrovní. V severovýchodní části domu je dřevěné schodiště prostupující všemi patry, druhé schodiště mezi 1. a 2. nadzemním podlažím je situováno v severní části domu a vede do hudebního salonu.[1]

Vila je obklopena rozsáhlou zahradou ohraničenou původním oplocením při ulici Lopatecká. Oplocení tvoří opěrná zeď s podezdívkou vystupující nad terén a železobetonové sloupky s výplněmi polí z kovových profilů. V zahradě západně od vily je novodobý bazén.[1]

České kvarteto

Projekt vily zahrnoval prostor pro zkoušky Českého kvarteta. Hudební salon zasahoval na jihu do oválného rizalitu a otvíral se až k severnímu schodišti.[1][3] Kvartetu zřídila dcera prof. Hoffmanna paní Dagmar Šetlíková v domě improvizované a neoficiální muzeum, které po roce 1964 předala Národnímu muzeu.[3]

Pamětní deska

Na čelní stranu domu byla roku 1974 umístěna bronzová pamětní deska s reliéfní podobiznou a textem:

„V tomto domě žil a pracoval od roku 1920 do své smrti houslový virtuos, profesor pražské konservatoře, primárius českého kvarteta Karel Hoffmann „1872-1936“.[4]

Její autorkou je sochařka Vlasta Prachatická, architektonické ztvárnění navrhl prof. Stanislav Kolíbal.[3]