Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Hluboká nad Vltavou
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zámek Ohrada (Q1801699)
| 
|
21147/3-103 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Ohrada 17, 417 49°2′29,87″ s. š., 14°25′18,29″ v. d. | zámek Ohrada: Barokní zámek s rozsáhlým areálem parku a hospodářskými objekty se nachází na jižním břehu Munického rybníka. Západní část parku je využita jako zoologická zahrada. Hlavní křídlo zámku je dvoupatrové s mansardovou střechou, středním rizalitem a portikem.
Mimo národní kulturní památku:
Poznámka: část kulturní památky je národní kulturní památkou | |||||
| Kaplička U Rocha (Q37275123)
| 
|
45242/3-113 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | rozcestí k zámku Ohrada, pp. 1674/5 49°2′31,96″ s. š., 14°25′42,37″ v. d. | Kaplička U Rocha. Zděná omítaná barokní kaple s valbovou střechou je umístěna na rozcestí k zámku Ohrada. Průčelí jsou členěna nárožními pilastry. V čele půlkruhově klenutý vstupní otvor, uzavřený polovysokou novodobou mříží. Interiér je zaklenutý se štukovým zrcadlem. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37275029)
| 
|
20166/3-119 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | křižovatka silnic II/105 a II/146 (ul. Tyršova), pp. 94/4 49°2′50,08″ s. š., 14°25′50,06″ v. d. | Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti z poloviny 18. století stojí na pseudogotickém podstavci. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Židovský hřbitov (Q8553058)
| 
|
31512/3-118 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | východně od Munického rybníka, u silnice II/105, pp. 91 49°3′0,61″ s. š., 14°25′44,49″ v. d. | Židovský hřbitov, náhrobky, ohradní zeď s pilířovou branou. Židovský hřbitov se nachází při silnici na východním okraji Munického rybníka. Plocha hřbitova je zatravněna s několika vzrostlými stromy. Kamenné náhrobky byly opětovně vztyčeny v řadách kolmých na střední uličku. Založen kolem poloviny 17. století, nejstarší dochovaný náhrobek z roku 1752. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Boží muka (Q37275062)
|
|
21203/3-111 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Masarykova, proti OÚNZ 49°3′10,88″ s. š., 14°25′55,78″ v. d. | Boží muka byla odstraněna kolem roku 1978 při stavbě nového střediska OÚNZ a uložena, sokl byl zbourán. V současné době se nacházejí neznámo kde. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Kostel svatého Jana Nepomuckého (Q27972690)
| 
|
41394/3-110 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Masarykova, st. 213 49°3′4,06″ s. š., 14°26′8,07″ v. d. | Pseudogotický kostel sv. Jana Nepomuckého postavený v letech 1844–1846 knížetem ze Schwarzenbergu. Neorientovaný kostel křížového půdorysu s polygonálním závěrem je postaven z režného kamenného zdiva s cihelnými ostěními, v severovýchodním průčelí je hranolová věž. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Sýpka (Q37274935)
| .jpg.webp)
|
34661/3-123 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Nad Parkovištěm, Tyršova, v centru obce pod kostelem, st. 69/6 49°3′2,23″ s. š., 14°26′4,73″ v. d. | Velká barokní třípatrová obdélná zděná sýpka z roku 1708, s valbovou střechou, původně součást velkostatku. Fasády jsou členěny lisénovými rámy. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Knížecí dvůr (Q37275174)
| .jpg.webp)
|
35190/3-105 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | náměstí Čsl. armády 26, Sokolská 49°3′2,28″ s. š., 14°26′15,6″ v. d. | Jiná správní stavba - úřednický dům starý. Patrový čtyřkřídlý komplex z roku 1845 je zděn z kyklopského zdiva, šambrány a římsy jsou cihelné, vnitřní i vnější nároží jsou okosena. Typická Schwarzenberská užitková stavba. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Podskalí čp. 146 (Q30719463)
| .jpg.webp)
|
19077/3-106 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Podskalí 146 49°2′59,41″ s. š., 14°26′19,72″ v. d. | Měšťanský dům z roku 1825. Jednopatrový zděný dům obdélného půdorysu s vysokou valbovou střechou. Průčelí jsou členěna štukovou nárožní bosáží a šambránami se zvýrazněným klenákem. Pultové vikýře jsou novodobé. Budova městského typu s dozvuky rokokového dekorativismu. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Zámek Hluboká nad Vltavou (Q2142483)
| 
|
39530/3-102 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Bezručova 141, 427, 428, Hluboká nad Vltavou 142, 143, 144, 145 49°3′4,43″ s. š., 14°26′29,24″ v. d. | Jeden z nejkrásnějších českých zámků, přestavěný Schwarzenberky v letech 1839–1871 v romanticko-gotickém stylu. Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem s množstvím dalších objektů. (Čísla popisná 142, 143, 144, 145 nejsou v RÚIAN zaměřena, ale dle adres institucí by vlastní zámek měl mít čp. 142 a Alšova jihočeská galerie s knihovnou čp. 144, prachárna čp. 145 a kotelna čp. 143.)
Mimo národní kulturní památku:
Poznámka: část kulturní památky je národní kulturní památkou | |||||
| Reliéf z Ungnadova mlýna (Q37274909)
|
|
27241/3-121 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | pův. Hamry 211 49°3′14,55″ s. š., 14°26′36,59″ v. d. | Vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf, sejmut a uložen v depozitáři. Reliéf byl sejmut a nyní nenalezen. Památkový katalog neuvádí bližší popis. Poznámka: původně Ungnadův mlýn, Hluboká nad Vltavou 211, parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého u mostu (Q37805312)
| 
|
33111/3-109 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Hamry, u mostu přes Vltavu, na ostrově poblíž přístaviště, st. 1584 49°3′14,3″ s. š., 14°26′38,78″ v. d. | Výklenková kaplička se sv. Janem Nepomuckým, z počátku 19. století. Štíhlá neobvykle převýšená kaple má v průčelí půlkruhově zaklenutou niku, v níž je umístěna polychromovaná plastika světce. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Marradasova boží muka (Q37275153)
| .JPG.webp)
|
16326/3-114 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | rozcestí severně od zámeckého parku 49°3′26,2″ s. š., 14°26′18,09″ v. d. | Boží muka zvaná marradasky z 1. poloviny 17. století se nacházejí na severním okraji zámeckého parku, při cestě do Staré obory. Tvoří je kulatý sloup sestavený z tesaných kamenných kusů na válcovém podstavci, na hlavici sloupu je hranolový nástavec s erby, nahoře s koulí a křížkem. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Kampanova díra (Q37274889)
| .jpg.webp)
|
28949/3-5981 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Hluboká nad Vltavou 49°3′47,52″ s. š., 14°26′47,96″ v. d. | Rudný důl - štola zv. Kampanova díra. Štola Kampanova díra leží v nadmořské výšce 371 m při patě skalního útvaru na levém břehu meandru Vltavy. Ústí štoly je situováno při patě skalní stěny v úrovni říční nivy, koryto Vltavy je od portálu vzdáleno pouze 12 m. Plošina před portálem, kterou tvoří zplanýrovaný odval vytěžený ze štoly, je porostlá několika vzrostlými duby a křovinami, po břehu řeky vede nezpevněná stezka. Ústí štoly je téměř ke stropu zaneseno sedimenty. Jedná se o 24,5 m dlouhou horizontální chodbu uměle vyraženou v skále. Štola Kampanova díra je nedokončeným důlním dílem, o jehož přesném účelu a stáří není nic známo, pravděpodobně vzniklo v časovém období od 16. do 18. století. Nejspíše se jednalo o negativní kutací pokus, jehož cílem mělo být ověření existence rudní žíly či ložiska nerostů. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Nad Kampanovkou (Q37274956)
| 
|
38889/3-5475 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Nad Kampanovkou 49°3′51,19″ s. š., 14°27′14,57″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště se nalézá v trati „Nad kampanovkou“ ca 2 km severovýchodně od centra Hluboké, v nadmořské výšce 410 m na nevelkém plateau nad hranou svahu klesajícího od údolí Vltavy, která zde vytváří velký meandr. Řeka protéká 300 m jižně od lokality. Nad pohřebištěm svah opět mírně stoupá k severozápadu ke kótě 459 m. Nachází se zde celkem 15 mohyl o průměru 6–10 m a výšce do 1 m, svými rozměry vyniká velká mohyla ve východní části pohřebiště, která má průměr 12 m a výšku 1,4 m. Pohřebiště leží ve vzrostlém smrkovém lese v oblouku asfaltové lesní cesty, která probíhá těsně při severním okraji lokality. V západní části pohřebiště se nachází starý povrchový lom o rozměrech cca 25 x 15 m, při jehož provozu byla zřejmě část mohyl zničena. V lomem nezasažené východní části lokality jsou mohyly situovány v těsné blízkosti vedle sebe, takže se jejich násypy v několika případech částečně překrývají. Z celkového počtu 15 mohyl je jich 8 porušeno starými výkopy, převážně různě velkými centrálními vkopy. V nedávné době byly pláště mohyl poškozeny strojovou výsadbou smrčků. Mohyly dosud nebylo možné zařadit do konkrétního časového období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Hradiště Baba (Q37275001)
| .png.webp)
|
24347/3-120 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | na srázu k Vltavě 49°4′29,72″ s. š., 14°27′4,57″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy. Hradiště Baba leží v nadmořské výšce 435–449 m na temeni návrší přiléhajícího ke strmému skalnatému srázu nad levým břehem Vltavy. Jedná se o výšinné hradiště s atypickým systémem opevnění, které je tvořeno dvojicí valů a příkopy mezi nimi. S hradištěm patrně souvisí výrazný skalní útvar „Baba“, který asi o 10 m vystupuje nad okolní terén a s horní hranou svahu je spojen úzkou šíjí a jenž umožňoval kontrolu vltavského údolí. Podle archeologické sondáže opevnění zřejmě zaniklo požárem a osídlení lokality je datováno do pozdní doby bronzové. Plocha akropole i opevnění je porostlá řídkým dubovým lesem. Při východním okraji hradiště prochází nad hranou vltavského údolí oplocení Staré obory, které je tvořeno zděnými sloupky a vodorovnými trámy. Při stavbě oplocení v 18. století byly zničeny oba konce opevnění a terén byl uměle zarovnán. Na vnější straně oplocení prochází lesní cesta. Do areálu akropole vstupuje několik lesních cest, pro něž byly zřízeny průkopy valy a do příkopů navezeny vstupní šíje. Další přerušení valů jsou pozůstatky sond J. N. Woldřicha z 19. století. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník jihozápadně od hradiště Baba (Q37275084)
|
|
38275/3-5533 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, 300 m jihozápadně od hradiště Baba 49°4′21,91″ s. š., 14°26′51,13″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 410 m v mělkém údolí mezi návršími Baba a Uhelniště. Nachází se zde pouze jedna oválná mohyla o rozměrech 14x10 m a výšce 0,9 m. Mohyla leží ve vidlici dvou lesních cest na pasece řídce porostlé smrky. Její násyp je na několika místech značně porušen vkopy. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Uhliště (Q37275050)
|
|
20466/3-5530 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Uhliště 49°4′24,76″ s. š., 14°26′5,07″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Na lokalitě „Uhelniště“ se nacházel blíže neurčený počet mohyl, z nichž se zachovala jediná o průměru 10 m a výšce 0,4 m. Při průzkumu v roce 1971 zde byla zjištěna ještě další nejistá mohyla, kterou není v současné době možné identifikovat. Mohyla, která má snížený vrchol, leží ve smíšené dubovo-borovém lese. Asi 50 m jižně od ní probíhá asfaltová lesní cesta. Zachovalá mohyla je porušena starým středovým vkopem, který zřejmě vznikl v době kolem roku 1935, kdy A. Schwarzenberg nechal prokopat nedaleko ležící pohřebiště v trati „U Janečka“. Mezi nálezy z těchto mohyl byly patrně přimíchány též nálezy z trati „Uhelniště“. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Nad kaštankou (Q37275017)
|
|
24462/3-5474 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Nad kaštankou (Nad Kaštánkem), Zel. rajtštajk 49°4′29,71″ s. š., 14°25′43,59″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště se nachází ve Staré oboře, v nadmořské výšce 456 m na temeni protáhlého návrší vybíhajícím k východu od kóty 473 m. Na severní a jižní straně je návrší vymezeno údolími dvou bezejmenných potoků vlévajících se do Vltavy. Pohřebiště se skládá ze tří skupin mohyl vzdálených od sebe 80 m a situovaných ve směru Z – V, které jsou tvořeny 5, 22 a 8 mohylami. Celkový počet 35 mohyl je patrně jen zbytkem původně většího pohřebního areálu. Mohyly mají průměr 5 až 12 m, jejich výška, která však u většiny mohyl byla snížena dodatečnými výkopy, nepřesahuje 1,5 m. Dvě mohyly mají oválný tvar o délce 10 m. Celý pohřební areál se rozkládá na ploše 450 x 200 m. Areál byl založen ve starší době bronzové a pohřbívání na něm pokračovalo v mladší době bronzové a době halštatské, kdy byly vedle budování nových mohyl pohřby též vkládány do již stojících starších mohylových násypů. Pohřebiště leží ve smíšeném lese s převahou smrku, prostřední skupina mohyl v nízkém hustém smrkovém lese. Jižní části pohřebiště prochází asfaltová lesní cesta, která od prostřední skupiny tří mohyly odděluje, při budování cesty byl v její trase zřejmě blíže neurčený počet mohyl zničen. Další mohyly patrně zanikly na ploše zplanýrované zatravněné oplocenky situované do prostoru mezi západní a prostřední skupinu mohyl. Několik mohylových násypů bylo prokazatelně vážně poškozeno při budování dřevěného oplocení. Středem východní skupiny mohyl prochází lesní cesta, která zasahuje násypy tří mohyl, další cesta odbočující z asfaltové silničky prochází průkopem v mohyle č. 25. Asi polovina mohyl nese stopy starých výkopů ve formě vrcholových vkopů, příčných průkopu, příp. plošného rozkopání. Amatérský výzkum části mohyl iniciovaný knížetem Adolfem Schwarzenberkem a provedený hajným Janem Chromým v roce 1935 přinesl početnou kolekci bronzových šperků, která ukazuje na vyšší společenské postavení pohřebných osob. Z celkového počtu osmi prokopaných mohyl patřily tři do starší doby bronzové. První mohyla obsahovala zbytky kostrového pohřbu, z jehož výbavy se zachovaly čtyři terčovité jehlice, dvě cyperské jehlice, zdobený bronzový pásek, bronzové korále, rourky a rozdělovač z náhrdelníku a čtyři měděná žebra. Keramická mísa nalezená na jiném místě v mohyle pochází patrně z dodatečného pohřbu z mladší doby bronzové. Ve druhé prokopané mohyle byly nalezeny tři spirálovité a jeden plechový tutulus a 15 bronzových soudečkovitých korálů z náhrdelníku. Do pláště mohyly byl uložen dodatečný pohřeb ze starší doby železné. Třetí mohyla obsahovala jehlici se svisle stočenou hlavicí, spirálovitou rourku a plechový tutulus. Ze zbývajících prozkoumaných mohyl pocházejí údajně nálezy z doby halštatské. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Nad hádavou (Q37275141)
|
|
17276/3-128 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, trať Nad hádavou 49°4′37,98″ s. š., 14°25′24,66″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště se nachází ve Staré oboře, ca 700 m východně od Starého rybníka, v trati „Nad hádavou“. Tvoří ho celkem 13 mohyl, jež vytvářejí pás o délce asi 100 m. Větší, východní část pohřebiště leží v hustém nízkém smrkovém lese, dvě mohyly v západní části pak ve vzrostlém smíšeném lese. Pohřebištěm prochází lesní cesta, která z boku porušuje násypy tří mohyl. Z celkového počtu 13 mohyl jsou jen tři zachované, zbývající jsou porušeny různými formami starých výkopů. Mohylové násypy mají průměr od 5 do 13 m a jejich dochovaná výška nepřesahuje 0,9 m. Přestože část mohyl již byla v minulosti prokopána, pohřebiště dosud nebylo datováno do konkrétního časového období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Nad munickými vraty (Q37274897)
|
|
29597/3-5532 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Nad munickými vraty 49°4′24,63″ s. š., 14°25′22,92″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v trati „Nad munickými vraty“ na mírném západním svahu klesajícím k bezejmennému potoku. Skládá se ze čtyř mohyl o průměru 10–18 m, které jsou volně rozptýleny na ploše svahu. Vzdálenost mezi jednotlivými mohylovými násypy se pohybuje v rozmezí 20–100 m. Jedna mohyla leží uvnitř lesní školky, jejíž dřevěné oplocení přechází přes mohylový násyp. Zbývající mohyly se nacházejí v prostoru mezi dvěma oplocenkami, který je osázen malými duby, částečně sem zasahuje hustý smrkový les. Severovýchodně od pohřebiště leží opuštěný malý lom, severozápadně od něj probíhá lesní cesta. Mohyly nesou stopy starých výkopů. Areál dosud nebyl datován do konkrétního pravěkého období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Rudolfův kout (Q37275073)
|
|
36652/3-5531 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Rudolfův kout 49°4′11,86″ s. š., 14°25′38,69″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Pohřebiště leží v trati „Rudolfův kout“ na východním okraji plochého návrší, těsně nad hranou srázu k bezejmennému potoku. Nacházejí se zde celkem tři mohyly, mezi nimiž vyniká velká mohyla o průměru 24 m a výšce 2 m se sníženým vrcholem. Pohřebiště leží v prokáceném smíšeném lese, jižně od oplocenky. Všechny mohyly nesou stopy starých výkopů. Areál dosud nebyl datován do konkrétního časového období. | |||||
| Mohylník Tolom (Q37275040)
| .jpg.webp)
|
19605/3-5478 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Tolom 49°3′56,64″ s. š., 14°25′29,54″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází v trati „Tolom“ ca 200 m východně od silnice Hluboká – Týn n/Vlt., severně od okraje sídla, v nadmořské výšce 435 m na západním okraji plochého návrší klesajícího směrem k jihu, část mohyl leží přímo na hraně svahu. Mohyly vytvářejí nepravidelný pás táhnoucí se ve směru sever – jih a jsou situovány na malé ploše cca 80 x 50 m, takže násypy několika mohyl se částečně překrývají. Na lokalitě se nachází celkem 19 mohyl, které lze podle velikosti rozdělit do dvou skupin – na velké mohyly o průměru 13– 17 m a výšce až 1,2 m a na mohyly střední o průměru 6–10 m a výšce do 0,6 m. Areál byl založen již ve starší době bronzové a pohřbívání zde pokračovalo i ve střední době bronzové a době halštatské, dodatečné pohřby byly do již stojících starších mohyl též vkládány v době římské. Lokalita se nachází ve vzrostlém smrkovém lese. Jižní částí pohřebiště prochází lesní cesta, která vede přímo přes několik mohylových násypů, ale nijak výrazně je neporušuje. Z celkového počtu 19 mohyl je 6 zachovalých, zbývajících 13 mohyl je porušeno různými formami starých výkopů, většinou se jedná o vrcholové vkopy a vytěžená jádra. Část mohyl prokopal v roce 1884 archeolog J. N. Woldřich a vyzvedl z nich nálezy ze starší a střední doby bronzové, doby halštatské a doby římské. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník V bokách (Q37274970)
|
|
23173/3-5477 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | mezi Hlubokou a Purkarcem, V bokách 49°6′3,95″ s. š., 14°27′50,4″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště v trati „V bocích“ se nachází v nadmořské výšce 380 m na mírném východním svahu, východní okraj pohřebiště se nachází jen 10 m od hrany vltavského údolí, nad vodní nádrží Hněvkovice. Řeka je od lokality vzdálena necelých 50 m. Pohřebiště je tvořeno třemi mohylami, které vytvářejí 40 m dlouhou řadu ve směru JVV – SZZ. Mohyly mají kruhovité kamenné násypy o průměru 7–9 m a jejich výška je 0,5–1,2 m. Pohřebiště leží ve vzrostlém smrkovém lese nad levým břehem řeky Vltavy. Mohyly jsou neporušené, pouze mohyla na východním okraji lokality, přes níž v minulosti vedla stezka, je na svém okraji mírně snížena. Areál dosud nebyl datován do konkrétního časového období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Purkarecká polesí (Q37274970)
|
|
35472/3-5274 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Purkarecká polesí 49°6′3,95″ s. š., 14°27′50,4″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Duplicitní zápis s KP kat. č. 134163, 23173/3-5477 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Vrkoč (Q37275098)
|
|
37595/3-5529 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Vrkoč 49°6′14,26″ s. š., 14°26′50,4″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 535 m na severním okraji vrcholové plošiny návrší Vrkoč, na severozápadní, severní a severovýchodní straně je vymezeno hranou svahu. Řeka Vltava je vzdálena 1200 m směrem na východ. Pohřebiště je tvořeno čtyřmi mohylami s kamennou konstrukcí, které mají průměr 6–8 m a jejichž výška nepřesahuje 0,4 m. Mohyly jsou situovány na malé ploše a jejich násypy se nacházejí těsně vedle sebe. Lokalita se nachází v bukovém lese na temeni a na jižním svahu návrší. Asi 200 m jižně od pohřebiště se na jižním svahu návrší nachází velký oválný mohylovitý útvar, který rovněž může být pravěkou mohylou. Mohyly na temeni návrší jsou porušeny vrcholovými či bočními vkopy starého data, mohylovitý útvar na svahu je neporušený. Mohyly, které byly v minulostí amatérsky prokopány, se vyznačují méně obvyklou celokamennou konstrukcí. Areál dosud nebyl datován do konkrétního časového období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Zahrádecká vrata (Q37275111)
|
|
44641/3-5528 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Zahrádecká vrata 49°6′48,61″ s. š., 14°26′52,24″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště v trati „Vaňková“ leží na levém břehu bezejmenného potoka, který je levostranným přítokem řeky Vltavy vzdálené od lokality 1 km východním směrem. Nachází se zde 7 mohyl, které vytvářejí úzký pás o délce asi 110 m a šířce 30 m probíhající ve směru západ – východ. Pohřebiště leží ve smíšeném lese (smrk, bříza, dub), asi 20 m jižně od lesní cesty. Šest mohyl je porušeno starými výkopy v podobě vrcholových vkopů či malých povrchových vrypů. Přestože většina mohyl již byla v minulosti amatérsky prokopána, mohylové násypy zůstaly ve své hmotě zachovány a výrazně se v terénu vizuálně uplatňují. Z mohyl patrně pocházejí nálezy z doby halštatské, které jsou uloženy v ohradské sbírce Jihočeského muzea. Areál byl využíván ve starší době železné. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Holý vrch (Q37274923)
|
|
41658/3-5527 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | Stará obora, Holý vrch 49°6′22,73″ s. š., 14°25′28,3″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží v trati „Holý vrch“ v nadmořské výšce 470 m na temeni širokého plochého návrší vybíhajícího směrem k západu. Skládá se ze dvou skupin mohyl, od sebe vzdálených ca 60 m. Každá skupina je tvořena dvěma mohylami. Pohřebiště leží ve smrkovém lese, jihovýchodně od lesní cesty. Velká mohyla v severní skupině se nachází uvnitř hustě zarostlé oplocenky. Tři mohyly jsou porušeny vrcholovými či bočními vkopy starého data, jedna mohyla je zachovalá. Lokalitu není dosud možné zařadit do konkrétního časového období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. |
Vondrov
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dvůr Vondrov (Q8552981)
| 
|
21866/3-124 Pam. katalog MIS | Vondrov | Vondrov 763, 764 49°2′28,75″ s. š., 14°24′33,83″ v. d. | Zemědělský dvůr Vondrov. Bývalý hospodářský dvůr postavený Schwarzenbergy v 70.–80. letech 19. století novogotickém stylu, s charakteristickým režným zdivem z kombinace kamene a cihel. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Budova čp. 764 již nestojí. V MonumNetu ani v Památkovém katalogu nejsou vymezení památky a její součásti blíže popsány. | |||||
| Marradaská boží muka (Q38491539)
| .JPG.webp)
|
47260/3-117 Pam. katalog MIS | Vondrov | nádvoří dvora Vondrov, pp. 2030 49°2′29,12″ s. š., 14°24′30,92″ v. d. | Boží muka marradaská. Tvoří je kulatý sloup sestavený z tesaných žulových kusů na válcovém podstavci, na hlavici sloupu je hranolový nástavec, odstupňovaně ukončený s koulí a dvouramenným kovovým křížem. Datace 1636. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Bezdrevská bašta (Q38491556)
| 
|
32782/3-122 Pam. katalog MIS | Vondrov | st. 613, Bašta Bezdrev čp. 767 a 768 49°2′15,03″ s. š., 14°24′23,33″ v. d. | Venkovská usedlost - bašta u rybníka Bezdrev: obytně hospodářská budova, kolna, obytná budova, brána a branka. Rybářská bašta se nachází na severním konci hráze rybníka Bezdrev. Skládá se ze dvou přízemních obytných domů, umístěných na severu (býv. čp. 768) a západě (býv. čp. 767) dvora. V průčelí vpravo přízemní obytné stavení s polovalbovou střechou a bedněným štítem. Mezi oběma obytnými domy objekty je kolna. Dvůr lichoběžného tvaru je na východě ukončen novodobou ohradní zdí s vraty. Novodobé zděné přístavky na jižní straně dvora a další úpravy ve dvoře nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Hráz rybníka Bezdrev s mostem a propustkem (Q853424)
| .JPG.webp)
|
86943/3-5879 Pam. katalog MIS | Vondrov | silnice III/10582, pp. 2019, 2020, 2021 49°2′4,11″ s. š., 14°24′29,26″ v. d. | Rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č. 10582-2 a propustkem. Sypaná hráz byla vybudována v souvislosti se založením rybníka Bezdrev před rokem 1490. Rybník byl zřízen proslulým stavitelem rybníků Vilémem z Pernštejna. Současný tříobloukový most č. 10582-2 a propustek pak byly postaveny až roku 1879. Dřevěná bašta při hrázi není předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1988. |
Zámostí
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 271, 272 (Q38491999)
| .jpg.webp)
|
35226/3-107 Pam. katalog MIS | Zámostí | Třeboňská 271, 272 49°3′12″ s. š., 14°26′46,72″ v. d. | venkovská usedlost: Selskobarokní usedlost tvořená třemi samostatnými objekty do tvaru U, situovaná jižně od mostu přes Vltavu. V průčelí vlevo patrové obytné stavení (čp. 272), vpravo výše položený přízemní výměnek (čp. 271), obojí s výrazně tvarovanými zvlněnými štíty. Ze 3. čtvrtiny 19. století.
Novodobé oplocení a předzahrádka nejsou součástí areálu KP. | |||||
| Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého (Q38491986)
| 
|
51297/3-6236 Pam. katalog MIS | Zámostí | Poněšická, pp. 1102 49°3′27,21″ s. š., 14°27′29,54″ v. d. | Drobná výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století má lichoběžný půdorys, je zděná z cihel. V průčelí v ose půlkruhově uzavřená nika, postranní pilastry nesou římsu a trojúhelný štít. Umístěna na kamenném mostku nad bezejmenným přítokem Vltavy (dnes za svodidly, se základnou pod úrovní vozovky). Nese znaky lidového barokního stavitelství. Je ve špatném stavebním stavu, chybí vnější omítka a krytina střechy. Památkově chráněno od 29. dubna 2002. | |||||
| Silniční most č. 146-003 (Q37274984)
| _-_silni%C4%8Dn%C3%AD_most_%C4%8D._146-003_p%C5%99es_Lu%C4%8Dn%C3%AD_potok.jpg.webp)
|
24512/3-5875 Pam. katalog MIS | Hluboká nad Vltavou | na silnici II/146 směr Hluboká - Dobřejovice, přes Luční potok, pp. 1745/3 49°3′20,85″ s. š., 14°27′36,73″ v. d. | Kamenný jednoobloukový kolmý silniční most č. 146-003 z roku 1885 se nachází na silnici Hluboká nad Vltavou – Dobřejice, přemosťuje Luční potok. Oblouk je segmentový, zdivo režné. Parapetní zídky byly při rekonstrukci nahrazeny kovovým zábradlím. Při rekonstrukci mostu v roce 2000 bylo zdivo čel z velké části přezděno a veškeré zdivo bylo ponecháno v režném stavu, spáry byly vyplněny cementovou maltou. Před rekonstrukcí byl most omítnut hrubou cementovou omítkou. Památkově chráněno od roku 1988. |
Bavorovice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Usedlost čp. 1 (Q31866674)
| .jpg.webp)
|
44593/3-4 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 1 49°1′22,33″ s. š., 14°26′32,06″ v. d. | venkovská usedlost Poznámka: V Památkovém katalogu není fotografie - není jistota, že jde o objekt na fotografii. Parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno. V Památkovém katalogu není popis, objekt není zaměřen. | |||||
| Kovárna čp. 2 (Q31866641)
| .jpg.webp)
|
40530/3-21 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 2 49°1′21,32″ s. š., 14°26′32,42″ v. d. | Kovárna. Přízemní zděná jednotraktová usedlost se samostatně stojícím obdélným objektem kovárny. Průčelí je otočené k jihu, obě budovy mají trojúhelný štít se štukovým členěním. V průčelí kovárny velký stlačeně klenutý oblouk, štít završen výklenkovou kapličkou. Areál zahrnuje obytné stavení s chlívkem, kovárnu a dvůr. Poznámka: Parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno. | |||||
| Usedlost čp. 4, 57 (Q31866600)
| 
|
44592/3-5 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 4, 57 49°1′19,13″ s. š., 14°26′32,01″ v. d. | Uzavřená zděná usedlost postavená do tvaru U. V průčelí vpravo obytné stavení, vlevo výměnek čp. 57, mezi ohradní zeď se segmentově zaklenutými brankami a bránou. Levá branka slepá. Průčelí obytného stavení je členěné štukovými pilastry a drobnými motivy. Památková ochrana se vztahuje na celý areál s čp. 4 a čp. 57. Poznámka: Parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno. | |||||
| Usedlost čp. 5 (Q37002284)
| 
|
35480/3-6 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 5 49°1′19,64″ s. š., 14°26′31,11″ v. d. | Venkovská usedlost: obytná budova se špýcharem, obytná přístavba, ohradní zeď, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí. Venkovská usedlost z poslední čtvrtiny 19. století s architektonizovanou vstupní fasádou. Patrně se jedná o nejstarší příklad mohutné čtyřboké usedlosti v Bavorovicích. Vznik usedlosti je datován rokem 1869. Usedlost se dochovala jen v obytném návesním křídle, tři dvorní křídla (chlévy, stodola a stáje) byla postupně zbourána včetně části obytného stavení v pravém pořadí. Dochovalo se obytné křídlo s mezipatrem, se sýpkou vlevo a neúplnou obytnou částí napravo od zaklenutého průjezdu. Na místě stržené přízemní obytné části pravého pořadí je nové krátké obytné křídlo. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zemědělský dvůr čp. 8 (Q31866265)
| 
|
31294/3-7 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 8 49°1′22,12″ s. š., 14°26′30,95″ v. d. | Zemědělský dvůr. Rozsáhlá čtyřstranná uzavřená usedlost. Budovy jsou zděné, omítané, s polopatrem. Průčelí je v přízemí členěno štukovou bosáží, polopatro nad profilovanou římsou je členěno pilastry. Vjezd do průjezdu je segmentově klenutý, po stranách pilastry. Areál zahrnuje obytné stavení s průjezdem, stáje s chlívkem, stodolu, chlévy, kolnu s mléčnicí a dvůr. Novodobé úpravy ve dvoře (oplocení, dlažba) nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 38 (Q31866343)
| 
|
38679/3-17 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 38 49°1′21,79″ s. š., 14°26′22,34″ v. d. | Uzavřená zděná usedlost kolem čtvercového dvora. V průčelí podélně orientované obytné stavení s půdním patrem, po obou stranách jsou segmentově klenuté vjezdové brány se zvýšenými trojúhelnými štítovými nástavci. Pozoruhodné jsou mj. zbožné nápisy na dvorních fasádách hospodářských staveb. Cenné jsou také všechny klenuté prostory (např. chlévy), ručně tesané krovy a trámové stropy apod. Areál zahrnuje obytné stavení, dvě brány, špýchar, stáje s kolnou, chlévy, stodolu s přístavkem, holubník, dvůr a předzahrádku. Oplocení předzahrádky není předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 11 (Q31866552)
| .jpg.webp)
|
16539/3-8 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 11 49°1′22,48″ s. š., 14°26′26,48″ v. d. | Uzavřená zděná usedlost čtyřkřídlé dispozice s průjezdem. Přízemní budovy s půdní nadezdívkou. Průčelí je členěno pásovou bosáží, štukové okenní šambrány mají bohaté tvarování s římsami pod i nad okny, segmentově klenutý vjezd má postranní pilastry. Datace nad vjezdem 1898, stáje starší – 2. třetina 19. století. Areál zahrnuje obytné stavení s průjezdem a špýcharem, stáje, chlévy, stodolu a dvůr. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Zemědělský dvůr čp. 12, 59 (Q31866825)
| 
|
27043/3-9 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 12, 59 49°1′22,84″ s. š., 14°26′27,1″ v. d. | Zemědělský dvůr. Zděná uzavřená třístranná usedlost, vpravo obytné stavení, vedle segmentově klenutá brána s vykrajovaným štítem. Vlevo byl výměnek a branka, které se nedochovaly, dnes zachováno jen jako ohradní zeď. Průčelí patrového obytného stavení má štukové členění. Areál zahrnuje obytné stavení, chlévy, kolnu, stodolu a dvůr. Výměnek a na něj navazující stáje se nedochovaly. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zemědělský dvůr čp. 13 (Q31866452)
| .jpg.webp)
|
37553/3-10 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 13 49°1′23,7″ s. š., 14°26′30,7″ v. d. | Zemědělský dvůr. Rozlehlý čtyřstranný statek, v nárožní poloze na křižovatce. Průčelí obytné části s půdním polopatrem má stlačeně zaklenutý vjezd. Průčelí je zdobeno štukovým členěním - vysoké pilastry, podokenní panely, šambrány. Datování 1883, přestavby po 1945. Areál zahrnuje obytné stavení, sýpku s průjezdem, výměnek, dvoje chlévy, stodolu, kolnu a dvůr. Novodobé přístavky ve dvoře nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 24 (Q31866749)
|
|
25469/3-14 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 24 49°1′24,89″ s. š., 14°26′32,3″ v. d. | Venkovská usedlost. Usedlost byla zbořena a pozemek rozparcelován na novostavbu řadových domků. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu 12/1 (proluka mezi čp. 60 a 95). | |||||
| Usedlost čp. 16 (Q31866398)
| 
|
14263/3-11 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 16 49°1′26,4″ s. š., 14°26′29,65″ v. d. | Přízemní zděná uzavřená usedlost uspořádaná po třech stranách protáhlého dvora. Průčelí obytného stavení předstupuje před ohradní zeď s bránou a brankou. Brána má vykrajovaný štít, obytné stavení jednoduchý trojúhelný štít. Datováno nad vjezdem 1867, na štítu obytného stavení 1909. Areál zahrnuje obytné stavení, chlév, konírnu, komoru a klony, stodolu, špýchar, sklep se vstupní šíjí, chlév, vepřín, ohradní zeď, bránu a branku a dvůr. Novodobé zádveří není předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 17 (Q31866708)
| .jpg.webp)
|
23092/3-12 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 17 49°1′28,09″ s. š., 14°26′31,99″ v. d. | Přízemní zděná uzavřená usedlost, situovaná podél protáhlého dvora. V průčelí obytné stavení, segmentově klenutá brána v ohradní zdi a špýchar, vše v břízolitu, okna obytného stavení rozšířená. Areál zahrnuje obytné stavení, stáje, chlívky s dřevníkem, stodolu, kolnu, vepřín, špýchar, ohradní zeď s bránou a dvůr. Novodobé zádveří není předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 21 (Q31866788)
| 
|
22969/3-13 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 21 49°1′29,53″ s. š., 14°26′33,79″ v. d. | venkovská usedlost: obytná budova, chlévy I., kolna I., špýchar, chlévy II., kolna II., ohradní zeď, brána. Zemědělská usedlost s patrovým špýcharem a křídlovými štíty s bohatým dekorem se nachází na konci esovitě prohnuté ulicovité návsi. Vytváří tak významný urbanistický závěr na severní straně obce. Původní stodola z roku 1883 vlivem nedostatečné údržby spadla v roce 1990. Usedlost nemá uzavřený dvůr, původní stodolu připomínají ohradní zdi ze severní a západní strany, z východu byla vždy nezastavěná proluka, která otevírá průhled do široké údolní nivy řeky Vltavy. Nálevkovitě zužující se dvůr je obestavěn zleva obytným stavením, stájemi a kolnou, zprava patrovou sýpkou se stájemi a kolnou. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 29 (Q31866502)
| 
|
34280/3-15 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 29 49°1′30,97″ s. š., 14°26′31,38″ v. d. | Zděná, přízemní uzavřená usedlost. V průčelí vpravo obytné stavení, vlevo špýchar, uprostřed stlačeně klenutá brána. Před obytným stavením je předzahrádka s nižší ohradní zdí. Obytné stavení má volutový štít s půlkruhovým nástavcem a štukové zdobení. Areál zahrnuje obytné stavení, stáj, stodolu, kolnu, špýchar se sklípkem, ohradní zeď s bránou, předzahrádku s ohradní zdí, dvůr a soudku. Novodobý přístavek za stodolou není předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kaple svatého Jana Nepomuckého (Q37002245)
| 
|
22832/3-20 Pam. katalog MIS | Bavorovice | náves, parc. 2, před čp. 19 49°1′31,89″ s. š., 14°26′31,68″ v. d. | Kaple sv. Jana Nepomuckého. Barokní hranolová výklenková kaple z poloviny 18. století. Průčelí má nad soklem zaoblené rohy, vrcholí barokně tvarovaným štítem. Výklenek stlačeně zaklenutý, uzavřený novodobou mříží. V nice polychromovaná socha. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 31 (Q31866305)
| 
|
14922/3-16 Pam. katalog MIS | Bavorovice | Bavorovice 31 49°1′33,02″ s. š., 14°26′27,92″ v. d. | Drobnější přízemní zděná uzavřená venkovská usedlost. Areál zahrnuje obytné stavení, stodolu, chlévy, kolnu a dvůr. Novodobá plechová brána není předmětem památkové ochrany. Přestavěno, v průčelí novodobá plechová vrata, břízolitové fasády, rozšířená okna. Usedlost se nachází mimo území vesnické památkové zóny Bavorovice. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Boží muka (Q37002265)
| 
|
37657/3-19 Pam. katalog MIS | Bavorovice | asi 1 km jihozápadně od vsi, při silnici II/105 České Budějovice - Hluboká nad Vltavou, v rampě nadjezdu trati, parc. 205/1 49°1′3,31″ s. š., 14°26′8,29″ v. d. | Hranolová boží muka s výraznou profilovanou římsou a stanovou stříškou krytou prejzy, ve vrcholu střechy projmutý kamenný soklík s dvouramenným kovovým křížkem. Na všech stranách pilíře drobná půlkruhově klenutá nika. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Původní umístění bylo při přejezdu železniční trati. | |||||
| Železniční most (Q28075501)
| _02.jpg.webp)
|
47570/3-5911 Pam. katalog MIS | Bavorovice | most přes Vltavu, trať České Velenice - Plzeň, 219.826 km 49°1′11,49″ s. š., 14°26′58,98″ v. d. | Železniční most přes Vltavu na trati 190 mezi Českým Vrbným a Bavorovicemi. Ocelový jednoobloukový most s dolní mostovkou a rovnými bočními poli, pokračující dál nad cyklostezkou Č. Budějovice - Hluboká nad Vltavou Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. |
Munice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 19, 27 (Q31866988)
| .jpg.webp)
|
21960/3-262 Pam. katalog MIS | Munice | Munice 19, 27 49°3′43,64″ s. š., 14°24′15,67″ v. d. | Venkovská usedlost: uzavřená zděná usedlost ve stylu selského baroka. Na šířkově rozvedeném průčelí se uplatňují celkem tři štíty – volutový na obytném stavení a výměnku a trojúhelný na špýcharu. Objekty jsou spojeny ohradní zdí s branami.
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 20, 38 (Q31867083)
| .jpg.webp)
|
23995/3-263 Pam. katalog MIS | Munice | Munice 20, 38 49°3′43,86″ s. š., 14°24′14,31″ v. d. | venkovská usedlost: zděná uzavřená usedlost na jižní straně návsi. Průčelí obytného stavení a výměnku mají trojúhelné štíty s jednoduchou štukovou výzdobou, mezi nimi je vysoká ohradní zeď se segmentově klenutou bránou.
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Dům čp. 23 (Q31867021)
| 
|
39589/3-261 Pam. katalog MIS | Munice | Munice 23 49°3′44,57″ s. š., 14°24′10,48″ v. d. | Venkovský dům, reprezentant lidové architektury hlubockých blat. Drobnější zděná chalupa s mimořádně zdobeným průčelím ukončeným volutově tvarovaným etážovým štítem, datovaná rokem 1859. Absence hospodářského zázemí (nezachyceno ani stabilním katastrem, ani v nedávné minulosti) naznačuje, že se mohlo jednat o obecní pastoušku nebo obydlí chudého chalupníka. Na počátku 60. let 20. století začal objekt velmi chátrat a uvažovalo se o vyškrtnutí chalupy ze seznamu památek. V 80. a 90. letech 20. století však byla nově přestavěna a přizpůsobena trvalému bydlení, exteriér byl opraven podle původní podoby s ohledem na památkovou hodnotu objektu. Poznámka: MonumNet uváděl jako venkovskou usedlost. Součást vesnické památkové zóny. |
Poněšice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dům čp. 4 (Q31867137)
|
|
100069 Pam. katalog MIS | Poněšice | Poněšice 4 49°6′18,65″ s. š., 14°28′55,63″ v. d. | venkovský dům. Unikátně dochovaná roubená chalupa z 1. poloviny 18. století. Průčelí je tříosé s asymetrickým trojúhelným bedněným štítem. Původně byla součástí původní větší hospodářské usedlosti, ta byla v minulosti rozdělena na dvě části, které nadále fungovaly samostatně – dnešní chalupa čp. 4 bývala pravděpodobně výměnkem. Nově vytvořený celek zahrnuje v současné době chalupu, polozřícené torzo chlévů s dosud zachovaným podzemním sklípkem, dvůr a zahradu s plaňkovým oplocením. Památkově chráněno od 18. února 2003. | |||||
| Mohylník Hrady (Q38050136)
|
|
22721/3-367 Pam. katalog MIS | Poněšice | Poněšická obora, lesní trať Pod Hradcem, pp. 2459/2 49°4′58,24″ s. š., 14°28′41,03″ v. d. | Mohylník Hrady (Hradec), archeologické stopy. Na pohřebišti se nachází celkem 19 mohyl, které jsou poměrně hustě seskupeny na malé ploše 60 x 50 m, takže se násypy některých mohyl navzájem překrývají. Mohyly jsou vesměs malé až středně velké o průměru 5–11 m a výšce do 1 m. Ve vkopech porušujících většinu mohyl je patrná vnitřní kamenná konstrukce. V nadmořské výšce 440–455 m na jihozápadním svahu vrchu Hradec (kóta 524 m), který klesá do údolí potoka Libochovka, soutok Libochovky s Vltavou leží asi 800 m západně od lokality. Ve vzrostlém bukovém lese, po obou stranách lesní cesty. Většina mohyl je porušena vrcholovými vkopy vesměs starého data, další dvě mohyly z boku narušuje lesní cesta. Lokalita se nachází v uzavřené Poněšické oboře. Poznámka: nachází se uvnitř přírodní rezervace Libochovka | |||||
| Mohylník Hora (Q38050142)
|
|
17845/3-5518 Pam. katalog MIS | Poněšice | Poněšická obora, lesní trať Hora, pp. 2735/3 49°6′0″ s. š., 14°28′51,6″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště o dvou mohylách leží v nadmořské výšce 540 m na hřebeni vrchu Hora (544 m), asi 1 km východně od Vltavy. Skládá se ze dvou mohyl vzdálených od sebe asi 200 m. První mohyla o průměru 10 m a výšce 0,6 m je situována na plošině jižně od vrcholového skaliska. Na povrch jejího pláště vystupují kameny z vnitřní konstrukce. Druhá mohyla se nachází na severním okraji hřebene vybíhajícího k východu, má průměr 8 m a výšku 0,4 m. Mohyly, které dosud nebyly datovány do konkrétního pravěkého období, jsou zachovány v neporušeném stavu. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. | |||||
| Mohylník Kameniště I (Q38050145)
|
|
19512/3-5511 Pam. katalog MIS | Poněšice | Poněšická obora, lesní trať Kameniště, pp. 2500/1 49°5′47,73″ s. š., 14°29′49,05″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží na plošině pod vrchem Kameniště (565 m), asi 600 m západně od pravostranného přítoku Libochovky, při jihovýchodní hranici katastru, v nadmořské výšce 545 m, asi 600 m západně od pravostranného přítoku Libochovky. Nachází se zde 18 mohyl, jejichž průměr se pohybuje od 4 do 13 m. Tři mohyly mají oválnou základnu o délce až 10 m. Přes výrazné narušení většiny mohyl starými amatérskými výkopy se jedná o cenný pohřební areál odlišující se od ostatních pohřebišť převažujícím použitím kamene v konstrukci mohyl. Téměř všechny mohyly jsou porušeny různými formami starých výkopů – mají snížené vrcholy, vrcholové vkopy či vytěžená jádra. Rovněž nepravidelné vyvýšeniny a hromady kamenů v areálu pohřebiště mohou být pozůstatky zničených mohyl. Bez narušení zůstaly zachovány pouze asi 2 až 3 mohyly. Původní výšku mohylových násypů není pro jejich druhotné snížení možné určit, nejvyšší zachovalé mohyly měří až 1,2 m. Mohylové násypy mají konstrukci ze středně velkých, ojediněle velkých kamenů. Mohyly vytvářejí široký pás táhnoucí se ve směru západ – východ, který je dlouhý asi 160 m. V areálu pohřebiště se dále nachází několik nepravidelných vyvýšených útvarů, což mohou být pozůstatky rozkopaných mohyl. Památkově chráněno od 8. ledna 1986. | |||||
| Mohylník Kameniště II (Q38050125)
|
|
26390/3-5517 Pam. katalog MIS | Poněšice | Poněšická obora, lesní trať Kameniště, pp. 2735/3 49°5′59,51″ s. š., 14°29′47,11″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 555 m na mírném východním svahu, který klesá od kóty 565 m do údolí bezejmenného pravostranného přítoku Libochovky, v Poněšické oboře. Pohřebiště leží v bukovém lese na širokém hřbetu vybíhajícím k východu. Pohřebiště je tvořeno třemi porušenými mohylami s kamennou konstrukcí. Všechny tři mohyly jsou porušeny vrcholovými vkopy starého data, dva vyvýšené útvary v areálu pohřebiště mohou být rovněž porušenými mohylami. Dvě velké mohyly mají průměr 14 a 12 m, jejich výška je centrálními vkopy snížena na 0,8 m a 0,4 m. Třetí porušená mohyla o průměru 7 m je zachována do výšky 0,4 m. Na lokalitě se rovněž nacházejí dva nepravidelné vyvýšené útvary tvořené kameny, jejichž interpretace je nejistá. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. | |||||
| Mohylník Dukátová plantáž (Q38050150)
|
|
27082/3-5519 Pam. katalog MIS | Poněšice | Poněšická obora, lesní trať Dukátová plantáž, pp. 2676/2 49°6′39,06″ s. š., 14°29′31,05″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 490 m na vrcholové plošině návrší nad Kozlovským potokem, pokrytého bukovo-borovým lesem, na severním okraji Poněšické obory. Pohřebiště se skládá ze dvou mohyl, které se od sebe liší velikostí i konstrukcí. První mohyla je kamenná, druhá je hlinitá. První mohyla o průměru 7 m a výšce 0,6 m má kamenný násyp vybudovaný patrně bez použití hlíny, druhá mohyla vzdálená od předchozí 50 m směrem na západ má hlinitý násyp, její průměr je 8 m a výška 0,4 m. Obě mohyly jsou neporušené. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. | |||||
| Mohylník U háje (Q38050132)
|
|
46383/3-5495 Pam. katalog MIS | Poněšice | lesní trať U háje, pp. 2500/1 49°6′36″ s. š., 14°28′8,4″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží na mírném návrší nad hranou údolí Vltavy, ca 500 m východně od řeky. Pohřebiště je tvořeno 10 mohylami, jejichž průměr se pohybuje od 5 do 10 m, původní výšku nelze pro jejich narušení stanovit. Pohřebiště leží na návrší v bukovém lese. Všechny mohyly jsou porušeny starými výkopy, většinou jsou silně snížené, často až na hranici rozeznatelnosti. Mohyly jsou rozptýleny na ploše cca 80 x 80 m. Vzdálenost mezi jednotlivými mohylovými násypy nepřesahuje 10 m, v několika případech se částečně překrývají. U většiny mohyl vystupují na povrch kameny vnitřní konstrukce. Západně od lokality se nachází několik nepravidelných jam, patrně se jedná o pozůstatky těžby kamene. Památkově chráněno od 3. ledna 1986. |
Líšnice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dvůr Němčice (Q31866940)
|
|
102102 Pam. katalog MIS | Líšnice | Líšnice 18 49°8′4,98″ s. š., 14°29′50,17″ v. d. | Zemědělský dvůr Němčice. Bývalý schwarzenberský dvůr asi 1 km severovýchodně od vsi Líšnice. Současný dvůr se nachází na místě staršího dvora s tvrzí. Hospodářské budovy jsou rozmístěny kolem velkého obdélného dvora. Areál byl přestavěn podle projektu Pavla Ignáce Bayera v letech 1708–1709. Dvůr je průjezdný dvěma branami, hlavní – západní od Líšnice a zadní – východní, směřující do polí a dál do Radonic. Vpravo od hlavní brány je situován domek pro bývalé zaměstnance dvora, vpravo chlívek pro drůbež, obytný a též úřednický dům je v západní části severního křídla po levé straně dvora, protější, jižní křídlo tvoří chlévy a lihovar s vysokým komínem a východní stranu uzavírá objekt stodoly. Památkově chráněno od 8. ledna 2007. | |||||
| Mohylník nad koutem Čápů (Q37813208)
|
|
18051/3-5535 Pam. katalog MIS | Líšnice | lesní trať nad Čápů koutem či Přísežný, část pp. 1072/1 49°8′20,94″ s. š., 14°31′17,94″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Raně středověké pohřebiště je tvořeno asi 17 mohylami, které jsou rozptýleny na svahu. Mohylové násypy mají kruhovitý, v několika případech též oválný půdorys, jejich průměr se pohybuje od 5 do 13 m, výška od 0,3 do 1,5 m. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. | |||||
| Mohylník Na přísežné (Q37813214)
|
|
40668/3-5536 Pam. katalog MIS | Líšnice | Na přísežné, pp. 1072/1 49°8′25,78″ s. š., 14°30′46,57″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 500 m na temeni návrší mezi Líšnickým potokem a potokem Budáček, asi 500 metrů severně od Líšnického potoka. Pohřebiště je tvořeno 27 mohylami, které vytvářejí 5 nepravidelných řad probíhajících ve směru východ – západ. Areál pohřebiště má rozměry zhruba 130 x 90 m s delší osou ve směru východ – západ. Areál se zachoval ve vzácně intaktním stavu jen s minimálním recentním narušením. Řady jsou dlouhé 15–110 m a skládají se ze 2, 4, 10, 4 a 4 mohyl, další dvě mohyly nejsou součástí žádné z řad a poslední osamělá mohyla se nachází 150 m jižně od pohřebiště. Mohyly mají kruhovitý půdorys o průměru 4–10 m, jejich výška se pohybuje v rozmezí 0,3–1,2 m. Několik mohylových násypů (nejméně 3) je obklopeno mělkými obvodovými žlaby o šířce cca 1 m a hloubce do 0,4 m. Podle uspořádání mohyl do pravidelných východozápadních řad a podle obvodových žlabů kolem mohylových násypů je datován do raného středověku, tyto znaky odpovídají slovanskému pohřbívání ve střední až mladší době hradištní. Pohřebiště leží ve vzrostlém smrkovém lese po obou stranách lesní cesty, která přechází přes násypy několika mohyl. Tři mohyly jsou porušeny malými vrcholovými vkopy starého data, které jsou patrně pozůstatkem amatérských archeologických výzkumů. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. | |||||
| Mohylník U hrázky (Q37813219)
|
|
47040/3-5537 Pam. katalog MIS | Líšnice | U hrázky, pp. 1072/1 49°8′42,97″ s. š., 14°31′15,75″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází na návrší nad pravostranným přítokem Líšnického potoka. V roce 1974 zde byly zjištěny dvě porušené mohyly, podle nalezených zlomků keramiky z doby bronzové. První porušená mohyla měla průměr 6 m a výšku 0,5 m. Další velká mohyla, jejíž severní polovina byla zničena pískovnou, měla v profilu patrnou vnitřní kamennou konstrukci. Pohřebiště se nacházelo v borovém lese na jižním okraji pískovny. Obě porušené mohyly byly patrně po roce 1974 zničeny při těžbě písku, v současné době již nelze mohyly lokalizovat. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. |
Kostelec
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel svatého Vavřince (Q37426742)
| _-_okres_%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice_(1).jpg.webp)
|
46975/3-210 Pam. katalog MIS | Kostelec | st. 40, pp. 822 49°8′24,3″ s. š., 14°28′26,06″ v. d. | Kostel sv. Vavřince s areálem hřbitova. Původně raně gotický jednolodní kostel s trojboce ukončeným presbytářem, předsíní a hranolovou věží je obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Z gotické etapy kostela je dochován hrotitý portál do lodi. Památková ochrana se vztahuje na část areálu, bez márnice. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Usedlost čp. 8 (Q31866882)
| 
|
41965/3-209 Pam. katalog MIS | Kostelec | Kostelec 8 49°8′18,93″ s. š., 14°28′25,22″ v. d. | Zděná uzavřená zemědělská usedlost z poloviny 19. století, reprezentující dispozicí i výzdobou typickou selskobarokní architekturu Hlubockých blat, dle letopočtu ve štítě obytného stavení je dnešní podoba usedlosti z roku 1853, z té doby pochází obytné stavení a špýchar a nejspíše hmotové uspořádání celého areálu. Po druhé světové válce byly hospodářské budovy na jižní straně usedlosti přeměněny na vepřín. Nejspíše v 90. letech 20. století došlo k destrukci stodoly. Po opuštění usedlosti zemědělským družstvem objekt chátral. Dispozice usedlosti je obdélná, v čele, na východní straně, je vstupní průčelí s branou a brankami pro pěší zasazenou mezi průčelí obytného stavení a špýcharu. Brána i obě průčelí zdobí plastická výzdoba. Pravou stranu dvora uzavírá obdélné obytné stavení, na které ve hmotě navazuje objekt stájí. Západní stranu dvora uzavírá napříč postavená obdélná stodola, původně průjezdní, dnes dochována pouze v torzu. Celou jižní stranu dvora uzavírá novodobě upravený objekt vepřína, někdejší kolny, nárožím navázaný na hmotu stodoly. Proti obytnému stavení stojí mírně obdélná patrová sýpka, oproti vepřínu uskočená do plochy dvora. Objekty obklopují obdélný dvůr. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Černý les (Q37426731)
|
|
28255/3-5489 Pam. katalog MIS | Kostelec | Černý les, pp. 610/1 49°7′8,54″ s. š., 14°28′47,54″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Raně středověké pohřebiště v Černém lese je tvořeno 20 mohylami, které jsou uspořádány do čtyř paralelních řad probíhajících ve směru západ – východ. Jednotlivé řady se skládají z 10, 3, 3 a 4 mohyl, nejdelší jižní řada měří 150 m. Mohylové násypy mají kruhovitý tvar o průměru 5–10 m a výšce 0,5–1,5 m. Většina násypů je obklopena mělkými obvodovými žlaby o šířce 0,5 - 1,8 m a hloubce až 0,4 m. Ve střední části jižní řady, kde jsou mohyly situovány v bezprostřední blízkosti u sebe, splývají žlaby v lineární útvary lemující řadu mohyl po obou stranách. Podle uspořádání mohyl do pravidelných východozápadních řad a podle obvodových žlabů kolem mohylových násypů, což jsou typické znaky slovanského pohřbívání ve střední až mladší době hradištní, je pohřebiště datováno do raného středověku. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 440 m na mírném jihovýchodním svahu klesajícím od kóty 493 m do údolí Kozlovského potoka, který je od lokality vzdálen 300 m. Leží ve vzrostlém smrkovém lese, jeho východní část v nízkém bukovém lese. Střední částí pohřebiště prochází cesta pro stahování dřeva. V severojižním směru prochází pohřebištěm několik úzkých hrotitých příkopů, které porušují násypy blízkých mohyl, s největší pravděpodobností se jedná od novověké odvodňovací příkopy. Tři mohyly prozkoumal před rokem 1883 J. N. Woldřich, avšak nezjistil v nich žádné archeologické nálezy, zbývající jsou zachovalé. Památkově chráněno od 3. ledna 1986. |
Hroznějovice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mohylník Pahorek (Q37294027)
|
|
45604/3-5277 Pam. katalog MIS | Hroznějovice | polní trať Pahorek, východně od kostela 49°8′24″ s. š., 14°28′51,6″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Velké polykulturní pohřebiště, které bylo vybudováno ve střední až mladší době bronzové a době halštatské, do již stojících mohyl pak byly vkládány dodatečné pohřby v době laténské. Pohřebiště se nacházelo v nadmořské výšce 510 m na temeni návrší Na pahorku, které leží 1500 m východně od Vltavy. Lokalita se nachází na zemědělsky obdělávané polní trati, na temeni širokého návrší. V roce 1882 zde bylo napočítáno 28 mohyl, z nichž část byla zničena v 19. století při neodborných archeologických výzkumech, zbývající mohylové násypy pak byly postupně rozorány. Zachovány mohly zůstat pouze archeologické situace pod povrchem terénu. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Na kamenitém (Q37294040)
|
|
35270/3-5508 Pam. katalog MIS | Hroznějovice | Na kamenitém 49°9′34,47″ s. š., 14°27′33,17″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště z doby bronzové se nachází na pravém břehu Vltavy, ca 400 m od řeky, v nadmořské výšce 390 m na mírném západním svahu klesajícím od Jaroslavického vrchu (kóta 507 m) k Vltavě, z jižní strany je ohraničena údolím potoka Budáček, který je od pohřebiště vzdálen 200 m. Pohřebiště bylo tvořeno blíže neurčeným počtem mohyl. Lokalita leží na zemědělsky obdělávaném poli, jihozápadně od polní cesty. Mohylové násypy byly jednorázově zplanýrovány v roce 1901 majitelem pozemku mlynářem Šeborem a jejich pozůstatky byly zemědělskou činností postupně dále snižovány. Ještě v roce 1972 bylo na lokality patrných posledních 4–5 silně snížených mohyl, v současnosti již v terénu nejsou žádné pozůstatky mohyl patrné. Zachovány mohly být pouze podzemní části mohyl (zahloubené pohřební komory apod.). Podle údajů, které krátce po zániku pohřebiště zaznamenal J. Rychlý, se průměr mohyl pohyboval v rozmezí 2,5–3 m a výška dosahovala 0,7 m. Mohyly ve střední části pohřebiště se skládaly z centrální kamenné konstrukce a hlinitého pláště, okolní mohyly byly zbudovány pouze z hlíny. Movité nálezy z mohyl výrazně doplňují znalosti o hmotné kultuře starší doby bronzové – zdobená pasová zápona nemá dosud analogie, zlatá spirálka je jedním z mála zlatých předmětů nalezených v jižních Čechách, hromadný nález hřiven představuje jediný známý příklad uložení surovinového depotu do mohyly. Bronzové předměty byly nalezeny v mohylách s kamennou konstrukcí ve středu skupiny, hliněné mohyly na okrajích obsahovaly údajně pouze zlomky keramiky. V neurčeném počtu mohyl byla nalezena plasticky zdobená pásová zápona, plochá sekera se schůdkem, tyčinkový náramek zdobený šikmými rýžkami, jehlice s kulovitou šikmo provrtanou hlavicí a spirálka ze zlatého drátu. Depot 25 hřiven byl údajně uložen v prostřední ze skupiny mohyl. Hřivny ležely v hloubce 70 cm ve štěrkovité hlíně pravidelně naskládány na sebe a to tak, že dvě hřivny vždy tvořily pár kryjící se svými konci. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Jaroslavický vrch II (Q37294003)
|
|
34560/3-5538 Pam. katalog MIS | Hroznějovice | Jaroslavický vrch II 49°9′46,38″ s. š., 14°28′37,91″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Osamocená mohyla se nachází na vrcholové plošině Jaroslavického vrchu (kóta 507 m), který leží asi 500 m severně od potoka Budáček. Mohyla má průměr 12 m a výšku 1 m, na povrch pláště vystupují kameny z vnitřní konstrukce. Lokalita leží na návrší ve smíšeném lese s hustým podrostem nízkých smrčků. Do vrcholku mohyly je zapuštěna značka státní triangulace, jinak je nepoškozena. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Jaroslavický vrch (Q37293989)
|
|
42216/3-5496 Pam. katalog MIS | Hroznějovice | Jaroslavický vrch 49°9′45,3″ s. š., 14°29′4,76″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Osamocená mohyla leží na mírném východním svahu Jaroslavického vrchu, který zde klesá k soutoku potoka Budáček s jeho bezejmenným levostranným přítokem, potok je od lokality vzdálen 500 m směrem na jih. Mohyla má oválný tvar o rozměrech 18 x 12 m a výšce 1 m. Lokalita leží ve smrkovém lese s nízkým podrostem malých smrčků, mohyla je neporušená. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník les Babinec (Q37293977)
|
|
26918/3-5490 Pam. katalog MIS | Hroznějovice | les Babinec 49°9′14,22″ s. š., 14°29′25,2″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází ca 700 m severovýchodně od středu vsi, v nadmořské výšce 470 m na plošině mezi potokem Budáček a jeho bezejmenným levostranným přítokem. Pohřebiště se skládá ze tří mohyl, z nichž dvě, situované na jižním okraji smrkového lesa po obou stranách lesní cesty, mají průměr 14 a 9 m a jsou od sebe vzdálené 10 m. Obě mohyly jsou porušeny staršími výkopy – jedna má zcela vytěžené jádro, druhá vrcholový vkop. Třetí mohyla s kamennou konstrukcí o průměru 8 m a výšce 1 m se nachází 150 m severozápadně, na jižním okraji hustého nízkého smrkového lesa. Kruhovitá vyvýšenina v její blízkosti může být pozůstatkem další porušené mohyly. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník les Slavonice (Q37294015)
|
|
34507/3-5541 Pam. katalog MIS | Hroznějovice | les Slavonice, střed 49°9′7,2″ s. š., 14°30′50,4″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita leží na hranici katastrů Hroznějovice a Tuchonice, v nadmořské výšce 500 m na jižním svahu klesajícím od kóty 516 m k potoku Budáček. Na lokalitě se nachází smrkový les, kterým prochází ve směru JJZ – SSV katastrální hranice vyznačená v terénu mělkým hrotitým příkopem. Ten je asi 15 m západně od něj sledován lesní cestou. V roce 1976 zde byla zjištěna skupina tří pravěkých mohyl, z nichž první s propadlým středem měla průměr 8 m a výšku 0,6 m, druhé dvě ležící v těsné blízkosti předchozí měly průměr 3–4 m a výšku 0,3 m. Na místě nejsou patrné žádné terénní anomálie, které by mohly být pozůstatkem mohyl. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. |
Purkarec
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel svatého Jiří (Q38089472)
| 
|
37173/3-379 Pam. katalog MIS | Purkarec | při severním konci obce na návsi, u Vltavy, st. 1, pp. 1 49°7′44,76″ s. š., 14°27′9,48″ v. d. | Kostel sv. Jiří s hřbitovem, ohradní zdí a márnicí. Původně gotický kostel má dostavěnou neorománskou západní věž z roku 1879. Loď je plochostropá, presbytář zaklenutý žebrovou křížovou klenbou. Východní i západní štít sakristie jsou hrázděné. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Hospoda čp. 92 (Q31867230)
| 
|
34975/3-378 Pam. katalog MIS | Purkarec | Purkarec 92 49°7′42,78″ s. š., 14°27′5,47″ v. d. | hospoda Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Je navrženo sloučení s památkou 30827/3-376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), čp. 34. | |||||
| Usedlost čp. 34 (Q31867185)
|
|
30827/3-376 Pam. katalog MIS | Purkarec | Purkarec 34 49°7′42,49″ s. š., 14°27′5,58″ v. d. | Venkovská usedlost. Štítově postavená usedlost čp. 34 z roku 1851 (1861?) a podélně orientovaná hospoda čp. 92 z 1. čtvrtiny 20. století se nacházejí v centru Purkarce, v horní části návsi šikmo proti kostelu sv. Jiří. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Usedlost čp. 29 (Q31867290)
|
|
38576/3-374 Pam. katalog MIS | Purkarec | Purkarec 29 49°7′38,99″ s. š., 14°27′7,91″ v. d. | Zděná uzavřená venkovská usedlost s podlouhlým dvorem. Průčelí s dvěma trojúhelnými štíty a klenutou branou. Datováno obytné stavení 1854 a špýchar 1848. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. MonumNet dříve uváděl čp. 30. | |||||
| Karlův Hrádek (Q8552778)
| 
|
28648/3-371 Pam. katalog MIS | Purkarec | na skále nad Vltavou 49°6′39,04″ s. š., 14°27′36,71″ v. d. | Hrad Karlův Hrádek (Karlshaus), zřícenina gotického hradu postaveného Karlem IV. Na zalesněné ostrožně nad levým břehem Vltavy cca 1 km jižně od vsi Purkarce. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Strážiště (Q38089466)
|
|
26833/3-380 Pam. katalog MIS | Purkarec | u vrcholu Strážiště, ca 1,5 km západně od návsi 49°7′33,6″ s. š., 14°25′55,2″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 520 m na plochém návrší vybíhajícím směrem k severozápadu od kóty 523 m. Neověřená zpráva J. Mádla z roku 1941 uvádí existenci 5 mohyl z původního počtu 40, při povrchovém průzkumu v roce 1973 zjistil dr. A. Beneš tři porušené mohyly ležící těsně severně od kóty 523 m. V současnosti jsou na lokalitě patrné dvě mohyly, z nichž první o průměru 8 m a výšce 0,5 m leží 100 m severozápadně od kóty, další oválná mohyla o rozměrech 15 × 7 m se nachází 50 m severně od předchozí. Mohyly leží v borovém lese na okraji paseky hustě zarostlé náletovým porostem, která zaujímá vrcholovou partii návrší. Těsně jižně od kóty se nachází nevyužívaný lom. Plášť jedné z mohyl je porušený stahováním dřeva, druhá mohyla je zachovalá. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Na kukli (Q38089479)
|
|
25964/3-5492 Pam. katalog MIS | Purkarec | Na kukli, na východním břehu Vltavy, ca 1 km od řeky 49°8′7,19″ s. š., 14°28′2,98″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště je tvořeno třemi mohylami uspořádanými do řady dlouhé 80 m, která probíhá ve směru SSZ – JJV. Průměr mohyl je 8,5, 10 a 10 m, jejich výška se pohybuje v rozmezí 0,4–0,8 m. Pohřebiště leží na východním okraji smíšeného lesa. Dvě mohyly jsou zachovalé, násyp mohyly na jihovýchodním okraji protíná na východní straně příkop určující hranici k. ú. Purkarec a k. ú. Kostelec nad Vltavou. Mohyly nebyly dosud zkoumány a z lokality nejsou známy žádné archeologické nálezy. Nelze je dosud zařadit do konkrétního pravěkého období. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. |
Jeznice
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mohylník Hřeben (Q37322209)
|
|
19949/3-175 Pam. katalog MIS | Jeznice | Hřeben 49°8′41,57″ s. š., 14°25′24,38″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště z doby halštatské se nachází ca 1 km západně od vsi. Pohřebiště tvořené 29 mohylami se rozkládá na ploše cca 150 x 80 m. Svými rozměry – průměr 20 m, výška 2,5 m – vyniká velká mohyla ve střední části pohřebiště. Pohřebiště leží na pasece hustě zarostlé nízkým smíšeným lesem a křovinami, paseka je rozčleněna od několika oplocených lesních školek. Mohyly jsou v nepřehledném a obtížně prostupném terénu špatně identifikovatelné. Z 29 mohyl je 5 zachovalých, 18 porušených starými výkopy a 6 nejistých. Z jedné mohyly získal J. N. Woldřich zlomky keramiky z doby halštatské, další mohyla obsahovala obvodový kamenný věnec a žároviště. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník při široké aleji (Q37322197)
|
|
24901/3-5525 Pam. katalog MIS | Jeznice | při široké aleji 49°8′26″ s. š., 14°24′26,84″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází při západní hranici katastru, v nadmořské výšce 476 m na návrší mezi potokem Rachačka a jeho bezejmenným levostranným přítokem, potok Rachačka je od lokality vzdálen 400 m směrem na jihozápad. Pohřebiště je tvořeno 8 mohylami, z nichž 7 je seskupeno na východním okraji návrší, osmá osamocená mohyla leží na mírném východním svahu asi 250 m východně od hlavní skupiny. Ta se skládá ze tří velkých mohyl o průměru 13 m a výšce 0,7–1 m a čtyř mohyl menších o průměru 5–7 m a výšce do 0,5 m. Velké mohyly vytvářejí řadu probíhající ve směru JZ – SV, malé mohyly se nacházejí v jejich těsné blízkosti po obou stranách. Areál nebyl dosud datován do určitého pravěkého období. Pohřebiště se nachází ve vzrostlém smrkovém lese, severně od lesní cesty. Přes mohylu na severovýchodním okraji přechází lesní cesta a její násyp je proťat hrotitým lesním příkopem. Dvě malé mohyly mají snížené vrcholy. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník Šífárna (Q37322220)
|
|
37036/3-5524 Pam. katalog MIS | Jeznice | Šífárna 49°8′16,46″ s. š., 14°24′30,23″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází při západní hranici katastru, v nadmořské výšce 476 m na návrší nad potokem Rachačka, který je od lokality vzdálen 250 m směrem na jihozápad. Pohřebiště se skládá z 12 mohyl, jejichž průměr se pohybuje od 6 do 16 m, výška nepřesahuje 1 m. Mohyly jsou hustě seskupeny na ploše cca 50 x 40 m, takže se jejich násypy v několika případech částečně překrývají. U několika mohyl vystupují na povrch pláště kameny z vnitřní konstrukce. U několika mohyl vystupují na povrch pláště kameny z vnitřní konstrukce. Areál dosud nebyl datován do konkrétního pravěkého období. Pohřebiště se nachází v hustém smrkovém lese, východně od lesní cesty. Jedna mohyla (č. 4) byla v letech 2001–2002 porušena nelegálním výkopem, ostatní mohyly jsou neporušené. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. | |||||
| Mohylník nad Rochačkami (Q37322184)
|
|
26121/3-5523 Pam. katalog MIS | Jeznice | nad Rochačkami 49°8′5,13″ s. š., 14°24′50,34″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází při jihozápadní hranici katastru, na návrší severně od potoka Rachačka. Skládá se ze dvou pravěkých mohyl o výšce 0,4 m a průměrech 9 a 2 m. Mohyly jsou od sebe vzdáleny 10 m. Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 449 m na návrší nad potokem Rachačka, asi 3000 m západně od Vltavy, ve smrkovo-borovém lese, severně od lesní cesty. Obě mohyly jsou neporušené. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou na Wikimedia Commons
Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Historie | Kultura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.