Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hluboká nad Vltavou)

Kostel svatého Jana Nepomuckého je novogotická stavba, která vznikla v polovině 19. století na místě starší svatyně.

Kostel svatého Jana Nepomuckého
Místo
StátČesko Česko
ObecHluboká nad Vltavou
Souřadnice49°3′4,01″ s. š., 14°26′8,05″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Další informace
Kód památky41394/3-110 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stavební přípravy pod vedením knížecího stavitele Franze Beera byly zahájeny v roce 1844. Roku 1845 byl položen základní kámen, 2. září 1846 již došlo k zavěšení prvních zvonů pocházejících ze zámecké kaple, následujícího dne bylo poprvé zvoněno a 16. května 1847 kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu kostel zasvětil patronovi Schwarzenbergů, Janu Nepomuckému. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce stavby.

Zvony

2. října 1846 nechal kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu sejmout zvon Josef z věže zámku a přesunout ho do věže kostela.[1] Zvon sv. Josef z roku 1729 vážil 840 kg a nesl dva nápisy. Německý (v překladu): „Jiří Václav Kehler ulil mě v Budějovicích“ a latinský (v překladu): „Svatý Josefe, oroduj za nás / Adam František, kníže ze Schwarzenbergu a vévoda Krumlovský. Anno (roku) 1729“.[1] V roce 1929, k příležitosti 200 let od jeho vzniku, jej doplnily další dva. Sv. Donát Frant. Xaver o hmotnosti 352,5 kg (nebo 335 kg)[1] nesl tři nápisy. Německý (v překladu): „Vojtěch Arnold ulil mne v roce 1629“, latinský (v překladu): „Don Marradas Baltazar (pořídil jej) pán na Hluboké atd., cís. tajný rada a generál“ a latinský (v překladu): „Roku 1725, dne 13. července tento zvon posvěcen byl k úctě sv. Donáta, mučed. a sv. Frant. Xav. od Nejdůst. Pána Kandida Heydricha, Řádu Cisterc. Vyšebrodského opata i Influovaného preláta.“[1] Zvon praskl a roku 1893 byl přelit Antonínem Pernerem se zachováním starého nápisu a Marradasova znaku a doplněn knížecím znakem Schwarzenberským a latinským nápisem (v překladu): „Přelit nákladem Jasného Adolfa Josefa knížete ze Schwarzenbergu od Antonína Pernera 1893 v Budějovicích.“[1] Nejmenší zvon sv. Jan Nepomucký vážil 231,5 kg a pocházel z roku 1815. Rekvizice v roce 1916 přečkal pouze svatý Josef. V letech 1927–1929 probíhala sbírka na nové zvony, 12. května 1929 posvětil Msgre. Antonín Polánský, kanovník z Českých Budějovic, trojici zvonů z dílny R. Pernera. Vyšly na 28 322,45 Kč, oprava upevnění starého zvonu na 969 Kč. Zvon sv. Jan Nepomucký o hmotnosti 460 kg nesl nápis „Klesá do vod Nepomucký, neklesnuv jazykem.“, zvon sv. Maria o vážící 329 kg zdobil text „Zdrávas Maria; od moru, hladu a války chraň nás, Maria!“ a zvon sv. Václav s nápisem „Nedej zahynouti nám i budoucím! V jubilejním roce 1000leté smrti sv. knížete Václava 929–1929“ vážil 193,5 kg.[2] V roce 2005 (kdy měl kostel jediný zvon), jako završení rekonstrukce kostela, byly umístěny tři nové zvony od firmy Rudolf Perner (Pasov): Jan Nepomucký, Vojtěch a Václav.

Varhany

O zakázku na stavbu varhan v roce 1845 usilovaly dvě varhanářské firmy. Christoph Erler z Vídně a Hloušek a Vocelka z Prahy. Vybrán byl Hloušek a Vocelka za podmínky, že svůj návrh dvoumanuálových varhan se 14 rejstříky rozšíří ve druhém manuálu o 2′ Principal a 11/3′ Rauschquint. K realizaci v této podobě (níže) došlo v letech 1846–1847.[3]

I. manuál
1.Principal8′
2.Copula8′
3.Viola8′
4.Octava4′
5.Hohlflote4′
6.Quinta22/3
7.Superoctava2′
8.Mixtura 5×11/3
II. manuál
9.Flauta8′
10.Salicional8′
11.Traverso4′
12.Principal2′
13.Rauschquint11/3
Pedál
14.Subbass16′
15.Bordon Bass16′
16.Octavbas8′[4]

V roce 1858 provedl varhanář Franz Jüstel dvě dispoziční změny: Principal 2′ ve druhém manuálu nahradil 4′ a v pedálovém Bordon Bassu 16′ nahradil 12 spodních krytých píšťal otevřenými. Roku 1892 varhanář Emanuel Štěpán Petr nahradil v prvním manuálu Violu 8′ Gambou 8′, Mixturu 11/3′ snížil na 2′ a původní Salicional 8′ ve druhém manuálu nahradil novým. Původní prospektové píšťaly byly zrekvírované za první světové války, nové (zinkové) osadil českobudějovický varhanář František Šurát v roce 1929. V této podobě (níže, zásahy zvýrazněny kurzívou) varhany existují dodnes.[3]

I. manuál
1.Principal8′
2.Copula8′
3.Gamba8′
4.Octava4′
5.Hohlflote4′
6.Quinta22/3
7.Superoctava2′
8.Mixtura2′
II. manuál
9.Flauta8′
10.Salicional8′
11.Traverso4′
12.Principal4′
13.Rauschquint11/3
Pedál
14.Subbass16′
15.Bordon Bass16′
16.Octavbas8′[4]

Roku 2016 byla provedena oprava nástroje, po jejímž dokončení následoval 27. listopadu 2016 varhanní koncert Přemysla Kšici. Výtěžek byl využit k dofinancování opravy.

Odkazy

Reference

  1. děkanství Č. Budějovice. Hluboká nad Vltavou. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 31. 5. 1931, roč. 1, čís. 4, s. 9–10.
  2. děkanství Č. Budějovice. Hluboká nad Vltavou. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 26. 7. 1931, roč. 1, čís. 6, s. 11.
  3. nomi.cz. 28. ORGANOLOGICKÉ SETKÁNÍ, 4.- 7.7. 2001 - VELEŠÍN, Hluboká nad Vltavou - kostel Sv. Jana Nepomuckého [online]. nomi.cz, 2001 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online.
  4. SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhanáři v České republice [online]. varhany.net [cit. 2016-12-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.