Sezina

Sezina je malá říčka tekoucí v okresech Opava, Ostrava-město a Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Je to levostranný a celkově největší přítok říčky Bílovky. Délka jejího toku činí 20,2 km.[1][pozn 1][pozn 2] Plocha povodí měří 73,9 km².[2][pozn 3]

Sezina
Sezina u Panského mlýna u Kyjovic
Základní informace
Délka toku20,2 km
Plocha povodí73,9 km²
Průměrný průtok0,38 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-01-01-1180
Pramen
západně od Pusté Polomi
49°51′1,2″ s. š., 17°59′5,4″ v. d.
okolo 450 m n. m.
Ústí
do Bílovky
49°44′32″ s. š., 18°5′26,5″ v. d.
234 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Moravskoslezský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra, Bílovka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Sezina pramení západně od Pusté Polomi v nadmořské výšce okolo 450 m. Na horním toku teče převážně jihovýchodním směrem. Pod Pustou Polomí, jejímž okrajem potok protéká, vtéká do hlubšího lesnatého údolí, v němž jihozápadně od Kyjovic přijímá zprava potok Setinu. V místě ústí je Setina delší a má i větší plochu povodí než samotná Sezina.[2] Odtud potok proudí jihovýchodním směrem ke Zbyslavicím, pod nimiž se obrací více na jih k Bravanticím, kterými protéká. Jižně od Bravantic je po estakádě přes údolí Seziny vedena dálnice D1. O několik desítek metrů níže od přemostění posiluje Sezinu zprava potok Jamník. Po dalších zhruba 300 metrech v nadmořské výšce 234 m se Sezina vlévá zleva do říčky Bílovky.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok Seziny u ústí činí 0,38 m³/s.[3]

Mlýny
  • Bítovský mlýn – Bítov čp. 27, okres Nový Jičín, kulturní památka, zanikl

Odkazy

Poznámky
  1. Bývá též uváděna hodnota 15,6 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. Délka toku Seziny dle mapy VÚV činí zhruba 18,5 km (viz Externí odkazy)
  3. Bývá též uváděna hodnota 74,2 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference
  1. Průvodní list útvaru povrchových vod Plánu oblasti povodí Odry – Bílovka po ústí do toku Odra [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 86) [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 243.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.