Sedmnáct provincií

Sedmnáct provincií či Sedmnáct nizozemských provincií (nizozemsky Zeventien Provinciën, francouzsky Dix-Sept Provinces) byl státní útvar uvnitř Habsburského Nizozemí. Území lze vymezit dnešním Nizozemskem, Belgií, Lucemburskem a severní Francií. Kontrolu nad tímto územím získali roku 1482 Habsburkové (od roku 1556 španělští), avšak časem si některé lenní jednotky vymohly značnou suverenitu, proto historici volí termín vydělující je z Habsburského Nizozemí. Za zlom považují zejména rok 1549, kdy byla politická jednota celku potvrzena Pragmatickou sankcí Karla V., která stanoví, že provincie musí navždy zůstat sjednoceny pod stejnou korunou. V roce 1581 se sedm provincií plně oddělilo a vytvořilo republiku Spojené provincie nizozemské.

Sedmnáct provincií
Zeventien Provinciën
Dix-Sept Provinces
  15491581  
 

vlajka

znak
geografie

Sedmnáct provincií v roce 1581
obyvatelstvo
státní útvar
Svatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
Habsburské Nizozemí
následující:
Spojené nizozemské provincie
Španělské Nizozemí

Provincie

Za součást Sedmnácti provincií je považováno:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dix-Sept Provinces na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.