Sebnitzký les

Sebnitzký les se nachází 2 km východně od centra velkého okresního města Sebnitz. Město vytváří jeho západní hranici, jeho místní část Hertigswalde pak hranici jižní, zbytek je vymezen státní hranicí s Českou republikou. Z geomorfologického hlediska náleží oblast ke Šluknovské pahorkatině. K Sebnitzkému lesu patří svahy Tanečnice (599 m[1]), vrchy Kaiserberg (494 m) a Buchberg (459 m), Kitzlerberg (403 m) a návrší Wolfstein (393 m). Geologické podloží je převážně tvořeno biotitickým lužickým granodioritem doplněným různě mocnými žílami doleritu. Ve vodních tocích jsou v různém množství zastoupeny zlato, spinel, epidot, zirkon, olivín a rubín. Mezi půdními typy dominuje kambizem, doplňuje ji ranker a podél vodních toků glej. Po severní hranici protéká říčka Sebnice, do níž se vlévají dva pojmenované potoky pramenící na Tanečnici, a to Wolfsbach a Mannsgraben. Z nemnoha vodních ploch je největší rybník Wiesenwegteich. V lesním porostu převládá nepůvodní monokultura smrku ztepilého (Picea abies), zachovaly se též pozůstatky původních acidofilních bučin s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a podél potoků údolní jasanovo-olšové luhy s převažujícím jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a olší lepkavou (Alnus glutinosa). Kromě typické lesní fauny, jako například jelen evropský (Cervus elaphus), prase divoké (Sus scrofa) a srnec obecný (Capreolus capreolus), jsou zastoupeny také chráněné druhy, mezi něž patří rys ostrovid (Lynx lynx) a několik druhů netopýrů. Na území Sebnitzkého lesa se nachází dvě přírodní rezervace Gimpelfang a Heilige Hallen a dále dvě evropsky významné lokality Lachsbach- und Sebnitztal a Sebnitzer Wald und Kaiserberg.

O tom, jak Sebnitzký les připadl Sasku, vypráví pověst. Jednou byl saský kurfiřt pozván hrabětem Salmem na lov. Ten trval více dnů a oba pánové přenocovali v prosté lesní chýši a další ráno pokračovali v lovu. Večer si dlouhou chvíli krátili hrou. Za výhru nabídl hrabě Salm Sebnitzký les. Štěstí při něm však nestálo, hru prohrál a kurfiřt získal Sebnitzký les do svého vlastnictví. Hrabě Salm však ve hře pokračoval. Chtěl získat Sebnitzký les zpět a dal tedy do hry Tomášovský les. Hra se pro něj však nevyvíjela dobře, čehož si všiml za hrabětem stojící šašek. Ten chtěl svému pánu Tomášovský les zachránit. Náhle proto zhasl světlo, aby nemohla být hra dokončena. Hrabě Salm to cítil jako urážku na cti a svému věrnému služebníkovi, dvornímu šaškovi, uštědřil pár políčků. Tomášovský les však byl díky šaškovi zachráněn a zůstal v majetku hraběte Salma. Sebnitzký les však zůstal v držení saského kurfiřta a je od té doby součástí Saska.

Na území Sebnitzkého lesa se nachází několik kamenných památek. Křticí kámen (Taufstein) pochází z doby třicetileté války, kdy se ve zdejším lese schovávali poddaní před vojáky. K dalším patří Jelení kámen (Hirschstein) a Mrtvý kámen (Leichenstein). V severní části poblíž státní hranice stojí dřevěná kaple svatého Huberta (Hubertuskapelle).

• 
  Kaple svatého Huberta
• 
  Bouda u kaple svatého Huberta
• 
  Leichenstein u Staré vilémovské silnice
• 
  Křticí kámen
• 
  Heilige Hallen
• 
  Gimpelfang