Schwarzenbach (zřícenina hradu)

Hrad Schwarzenbach, (maďarsky Feketevár)[1] je zřícenina v udržovaném stavu u stejnojmenného městysu Schwarzenbach v okrese Wiener Neustadt-okolí v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Schwarzenbach
Poloha
AdresaSchwarzenbach, Rakousko Rakousko
Souřadnice47°38′21,84″ s. š., 16°20′25,08″ v. d.
Další informace
Kód památky129240
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zřícenina hradu Schwarzenbach

Poloha

Zřícenina hradu stojí necelý kilometr severozápadně od městysu Schwarzenbach na Schwarzenbašském kopci Schlossbergu, kde pramení potok Schwarzenbach. Zřícenina je volně přístupná, avšak zarostlá náletovými křovinami, atrium je zasypáno oblázky a zbytky zdí. U vstupu je výstražná tabule s varováním nebezpečí zřícení.

Historie

Hrad mohl být postaven koncem 12. či počátkem 13. století. V nejstarším dokumentu z roku 1254 se ve spojitosti s mírovou smlouvou mezi uherským králem Bélou IV. (1206-1270) a českým králem Přemyslem Otakarem II. (1233-1278) objevuje „castrum Suarchumpah".[2]
V roce 1337 měl být Schwarzenbach podle mírové smlouvy z Pressburgu (Bratislava) vyměněn za dolnoštýrský hrad Anchenstein v obci Cirkulane v dnešním Slovinsku.[3] Anchenstein přešel z Rakouska do Uher, ale Schwarzenbach z Uher do Rakouska nikoliv. Teprve 1362 byl Schwarzenbach mírem z Budapešti předán Rakousku.[4]

V první třetině 16. století byla na hradním nádvoří postavena kaple. Průčelí této stavby obrácené k nádvoří má okenní otvory s hrotitým obloukem (později částečně zazděné) pro kruhová okna. Přístup k empoře vedl nad schodištěm věžičky, která je dosud ve 12 metrech ještě patrná. Uvnitř kaple je křížová klenba s ostrými hranami. Koncem 16. století byla provedena velkorysá přestavba hradu na zámek při zachování staré podezdívky.
V roce 1680 hrad koupili Esterházyové, v jejichž majetku je dodnes.[5].

Kolem roku 1800 byl hrad využíván jako sídlo úřadu Esterházyů a kdysi skvostná stavba se ponenáhlu rozpadala.[6]

Držitelé léna i vlastnictví

  • 1254 - Uherské království - král Béla IV.
  • 1331 - Heinrich von Haderswörth
  • 1337 - Uherské království - pustý hrad Gespan Leustachius
  • 1362 - Rakouské arcivévodství - arcivévodská správa majetku
  • 1369 - Wilhelm z Ellerbachu
  • 1379 - vévoda Albrecht III.
  • 1381 - Heinrich z Pottendorfu
  • 1382 - hrabě Johann-Iwan z Bernsteinu
  • 1389 - rytíř Häschk z Walpersbachu
  • 1418 - Hans Häschk z Schwarzenbachu
  • 1439 - synové Konrada Königsbergů
  • 1462 - Johann Siegmund baron z Weißbriachu
  • 1492 - Johann z Königsbergu
  • 1560 - synové Johanna z Königsbergu
  • 1591 - Ulrich z Königsbergu
  • 1601 - Ludwig z Königsbergu
  • 1608 - Georg Zinzendorf
  • 1624 - Georg Gabriel Kollonitsch
  • 1658 - Hans z Wurmbrandu
  • 1686 - rod Esterházy

[7], [8]

Odkazy

Související články

Literatura

  • Felix Halmer: Burgen und Schlösser Bucklige Welt, Semmering, Rax, 1969
  • Wilfried Bahnmüller: Burgen und Schlösser in Niederösterreich, 2005
  • Dehio: Niederösterreich südlich der Donau, 2003
  • Felix Halmer: Niederösterreichs Burgen, 1956
  • Ilse Schöndorfer: Steine und Sagen - Burgruinen in Niederösterreich, 1999
  • Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich, 1973
  • Weltin, Mochty, Kühtreiber, Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs/Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, 2003

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burg Schwarzenbach na německé Wikipedii.

  1. Universität Klagenfurt - Eisentruhe mit Ölbildern esterházyscher Besitzungen, 1688, abgerufen am 15. Jänner 2010
  2. Ungarisches Nationalarchiv Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine - Transkribtion des Friedens zu Ofen (Budapest, 3. April 1254), abgerufen am 9. März 2010
  3. Ungarisches Nationalarchiv Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine - Transkribtion des Friedens zu Preßburg (Bratislava, 11. September 1337), abgerufen am 9. März 2010
  4. Ungarisches Nationalarchiv[nedostupný zdroj] - Transkribtion des Friedens zu Ofen (Budapest, 10. März 1362), abgerufen am 9. März 2010
  5. Marktgemeinde Schwarzenbach - Burgruine Schwarzenbach, abgerufen am 3. Okt. 2009
  6. Bundesdenkmalamt (Hg.): Dehio-Handbuch. Die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Niederösterreich südlich der Donau, Teil 2, M bis Z. Verlag Berger, Horn/Wien 2003. ISBN 3-85028-365-8. Seiten 2164–2165.
  7. Burgen-Austria - Burg Schwarzenbach[nedostupný zdroj], abgerufen am 24. Feber 2010
  8. Weltin, Mochty, Kühtreiber, Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs/Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, 2003

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.