Špenát setý
Špenát setý (Spinacia oleracea) je druh jedlé krytosemenné rostliny z čeledi laskavcovitých. Je to jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován z perského Esfenadž (اسفناج). Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390.
Špenát setý | |
---|---|
Kvetoucí špenát setý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosoliopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | laskavcovité (Amaranthaceae) |
Podčeleď | merlíkové (Chenopodioideae) |
Rod | špenát (Spinacia) |
Binomické jméno | |
Spinacia oleracea L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny.[1] Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly, že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice,[1] která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K 380μg/100g. Tudíž lidé, kteří užívají Warfarin (prostředek na ředění krve) si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu.[1] Denní množství vitamínu K je 90-120μg(μg-mikrogram).[2]
Traduje se, že obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka.[3] Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.[4]
Výzkumy ovšem prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka.
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v špenátu.[5]
Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
---|---|---|---|---|---|---|
voda | g/100 g | 89,7 | Na | 140 | vitamin C | 26 |
bílkoviny | g/100 g | 2,8 | K | 500 | vitamin D | 0 |
tuky | g/100 g | 0,8 | Ca | 170 | vitamin E | 1,71 |
cukry | g/100 g | 1,5 | Mg | 54 | vitamin B6 | 0,17 |
celkový dusík | g/100 g | 0,45 | P | 45 | vitamin B12 | 0 |
vláknina | g/100 g | 2,1 | Fe | 2,1 | karoten | 3,54 |
mastné kyseliny | g/100 g | 0,7 | Cu | 0,04 | thiamin | 0,07 |
cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,7 | riboflavin | 0,09 |
energie | kJ/100 g | 103 | Mn | 0,6 | niacin | 1,2 |
Odkazy
Reference
- Spinach 101: Nutrition Facts and Health Benefits. Healthline [online]. 2019-05-14 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (anglicky)
- The Top 15 Foods High in Vitamin K. Healthline [online]. 2017-06-16 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Vajsejtlová Barbora: Špenát je ohromnou zásobárnou železa aneb největší mýty o zelenině a ovoci (iDNES.cz)
- SPINACH, IRON and POPEYE: Ironic lessons from biochemistry and history on the importance of healthy eating, healthy scepticism and adequate citation. Internet Journal of Criminology. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-01. (anglicky) Archivovaná kopie. www.internetjournalofcriminology.com [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-01.
- McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Externí odkazy
- Slovníkové heslo špenát ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu špenát setý na Wikimedia Commons