Samuel Eto'o

Samuel Eto'o Fils (* 10. března 1981 Douala) je bývalý kamerunský profesionální fotbalista, který hrával na pozici útočníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v září 2019, a to v dresu katarského klubu Qatar SC. Mimo jiné hájil barvy klubů FC Barcelona, Inter Milán nebo Chelsea. Mezi lety 1997 a 2014 odehrál také 118 utkání v dresu kamerunské reprezentace, ve kterých vstřelil 56 branek.

Samuel Eto'o
Samuel Eto'o (2011)
Osobní informace
Celé jménoSamuel Eto'o Fils
Datum narození10. března 1981 (41 let)
Místo narozeníDouala, Kamerun
Výška180 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
1992–1996
1996–1997
Kadji Sports Academy
Real Madrid
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1997–2000
1997–1998
1998–1999
2000–2004
2004–2009
2009–2011
2011–2013
2013–2014
2014–2015
2015
2015–2018
2018
2018–2019
Celkem
Real Madrid
Leganés
Espanyol
Mallorca
FC Barcelona
Inter Milán
Anži Machačkala
Chelsea
Everton
Sampdoria
Antalyaspor
Konyaspor
Qatar SC
003000(0)
028000(3)
000000(0)
13300(54)
1440(109)
06700(33)
05300(25)
021000(9)
014000(3)
018000(2)
07600(44)
013000(6)
018000(6)
5880(294)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2000
1997–2014
Kamerun U23
Kamerun
00600(1)
1180(56)
Úspěchy
Fotbal na LOH
LOH 2000 Kamerun U23
Africký pohár národů
2000 Kamerun
2002 Kamerun
2008 Kamerun
Další informace
PříbuzníDavid Eto'o a Etienne Eto'o (sourozenci)
Webwww.samueletoo-officiel.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eto'o je jediným fotbalistou, který dokázal získat treble (domácí ligu, domácí pohár a Ligu mistrů UEFA) dvakrát za sebou se dvěma různými týmy – v sezóně 2008/09 s Barcelonou, v sezóně 2009/10 s Interem Milán.[1]

V září 2021 oznámil Samuel Eto'o svou kandidaturu na prezidenta Kamerunské fotbalové federace (Fecafoot). Dne 11. prosince 2021 se stal prezidentem Kamerunské fotbalové federace.

Klubová kariéra

Eto'o v Barceloně (2008)
Eto’o v Interu Milán (2009)

Real Madrid

V roce 1996 odešel z akademie Kadji do Realu Madrid.[2] Na skauty tohoto klubu totiž zapůsobil během svého turné po Španělsku. Ihned odešel na hostování do divizního CD Leganés, aby nabral potřebné zkušenosti pro fotbal ve Španělsku.[3] O rok později, v roce 1998 se opět zkoušel prosadit v Realu Madrid, nepovedlo se mu to a odešel na hostování do Espanyolu.[4] V roce 1999 se jeho kariéra posunula o maličký kousíček dále, v Realu Madrid se objevil ve třech ligových zápasech.

Mallorca

V srpnu roku 2000 odešel na další hostování. Tentokrát do ostrovního španělského klubu RCD Mallorca. A začal pomalu ukazovat, co v něm doopravdy je. Mallorca byla s jeho službami nadmíru spokojena a koupila jej od Realu Madrid, avšak madridský klub si ponechal na kamerunského fotbalistu předkupní právo. Za čtyři roky strávené v Realu Mallorca si udělal po celém Španělsku výborné jméno a stal se přestupovým cílem španělských i zahraničních velkoklubů.[5][6]

Barcelona

Souboj o Eto'a nakonec vyhrála FC Barcelona.[7] Kamerunský útočník se do přístavního města Španělska stěhoval po vleklých jednáních za 24 milionů eur.[7] Ve své první sezoně v novém klubu se mu střelecky dařilo na výbornou, jeho 24 branek výrazně pomohlo klubu k triumfu ve španělské Primera división. Při oslavách titulu se zviditelnil nešťastným prohlášením: Madridští bastardi, pozdravte šampióna.[8]

V červnu roku 2005 s ním FC Barcelona úspěšně prodloužila kontrakt do roku 2010 za výrazně vylepšených podmínek. A Eto'o se odvděčil 26 brankami, čímž si o dva góly vylepšil svůj osobní rekord. Prožil úspěšnou sezonu 2005/2006 na jejímž konci byly dvě odměny - triumf ve španělské lize a Lize mistrů.[9]

Sezonu 2006/2007 neodstartoval Samuel Eto'o ideálně, když ho Frank Rijkaard vystřídal o poločase španělského superpoháru proti Espanyolu Barcelona, cítil se být dotčený a s týmem neoslavil následný triumf.[10] V záři si přivodil v utkání Ligy mistrů dlouhodobé zranění kolene a mimo hru byl přibližně půl roku, po návratu se zapříčinil o další skandál, když odmítl nastoupit na závěrečnou čtvrthodinu proti Santanderu.[11][10] Po následné slovní přestřelce s Frankem Rijkaardem se situace uklidnila a Eto'o opět pomohl svými výkony barcelonskému týmu. Celkově vsítil 14 branek, což je přes jeho dlouhodobé zranění slušný počin.

Sezona 2008/09 byla pro Samuela asi nejvydařenější. Nastřílel 30 ligových branek a ještě vyhrál s týmem 3 trofeje (La ligu, Copa del Rey, Ligu mistrů), po této sezóně byl vyměněn do Interu Milán za Zlatana Ibrahimoviče a 46 milionů eur.[12][13]

Chelsea

V srpnu 2013 přestoupil z ruského klubu Anži Machačkala (působil zde dvě sezóny) do anglického mužstva Chelsea FC, kde podepsal smlouvu na rok. Sešel se tady s trenérem José Mourinhem, který jej vedl dříve v milánském Interu.[14] 6. listopadu 2013 vstřelil 2 góly německému týmu FC Schalke 04 v základní skupině Ligy mistrů, Chelsea vyhrála 3:0. K první brance mu dopomohl svou hrubkou brankář hostí Timo Hildebrand, když podcenil jeho napadání a nastřelil jej, od kamerunského útočníka se pak míč odrazil do brány.[15] 19. ledna 2014 vstřelil hattrick v ligovém šlágru proti Manchesteru United, zařídil tak výhru 3:1.[16] Celkem si připsal během jediné sezóny v Chelsea FC 21 ligových startů a 9 vstřelených gólů.

Everton

Koncem srpna 2014 přestoupil do Evertonu, kde podepsal dvouletou smlouvu.[17]

Poté hrál jarní část sezony 2014/15 za italskou Sampdorii a v červnu 2015 posílil turecký klub Antalyaspor.[18]

Reprezentační kariéra

Samuel Eto'o v kamerunském dresu

V březnu roku 1997 v šestnácti letech debutoval za reprezentaci Kamerunu proti Kostarice. O rok později se zúčastnil mistrovství světa ve Francii jako nejmladší hráč turnaje. V roce 2000 vsítil svůj první gól na Africkém poháru národů, kde Kamerun nakonec zvítězil, stejně jako na Olympijských hrách o několik měsíců později. V roce 2002 jel na své druhé fotbalové mistrovství světa, tentokrát do Japonska a Koreji. Jeho reprezentační mužstvo však vypadlo už v základní skupině. Ještě v únoru téhož roku Kamerun obhájil podruhé za sebou prvenství na Africkém poháru národů. V roce 2005 zažil na poli reprezentačním velké zklamání, Kamerun nepostoupil z africké kvalifikace na MS 2006 v Německu. Na následující MS v JAR se už ale kamerunská reprezentace kvalifikovala a Eto'o si tak připsal svou třetí účast na závěrečném turnaji.

Na 26. Africkém poháru národů v Ghaně, 2008, se Samuelovi podařil překonat třicet osm let starý rekord Laurenta Pokoua z Pobřeží slonoviny v celkovém počtu vstřelených branek ve všech ročnících tohoto turnaje. Jeho současný rekord je 18 branek, druhý Pokou vstřelil o čtyři branky méně.[19]

Osobní život

Samuel Eto'o se 6. července 2007 oženil se svou dlouholetou přítelkyní Georgettou, mají spolu tři děti: Étienna, Maelle a Sienu. Má ještě jednu nemanželskou dceru Annie.[20]

Úspěchy

Samuel Eto'o v kamerunském dresu

Klubové

Real Madrid

RCD Mallorca

FC Barcelona

Inter Milán

Reprezentační

Individuální ocenění

Odkazy

Reference

  1. SHARP, Will. The back-to-back trebles at Barcelona and Inter that made Samuel Eto’o a modern legend. These Football Times [online]. 2018-08-13 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. In Cameroon, Samuel Eto'o Reigns as Uncrowned King - Photo Essays - TIME. web.archive.org [online]. 2010-06-08 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  3. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  4. CAMLIONS.COM : Lions indomptables du cameroun Indomitables lions of cameroon. web.archive.org [online]. 2007-11-09 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  5. El Mallorca hace añicos el Bernabéu -. www.elmundo.es [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  6. El Mallorca acaba con el Madrid. El País. 2004-05-08. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. ISSN 1134-6582. (španělsky)
  7. Six to watch in the Primera Liga. news.bbc.co.uk. 2004-08-26. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
  8. Eto'o apologises for outburst. news.bbc.co.uk. 2005-05-16. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
  9. uefa.com - UEFA Super Cup - News & Features - News specific. web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  10. Eto'o refuses to play. Eurosport [online]. 2007-02-12 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Eto'o cleared to return to action. news.bbc.co.uk. 2007-12-04. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
  12. FCBarcelona.cat. archive.ph [online]. 2012-05-26 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  13. FCBarcelona.cat. archive.ph [online]. 2011-07-06 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  14. Eto'o na rok do FC Chelsea Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine, Profutbal.sk, citováno 30. 8. 2013 (slovensky)
  15. Čech, Rosický či Barcelona slaví vítězství, Atlético Madrid postup, iDNES.cz, citováno 7. 11. 2013
  16. Hetrik Eto'oa znamenal triumf Chelsea Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine, Profutbal.sk, citováno 19. 1. 2014 (slovensky)
  17. Eto'o novou posilou Evertonu, podpísal zmluvu na dva roky Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine, Profutbal.sk, citováno 26. 8. 2014 (slovensky)
  18. Samuel Eto´o bude hrať za turecký Antalyaspor, SME.sk, cit. 24. 6. 2015 (slovensky)
  19. Eto'o goal record. news.bbc.co.uk. 2008-01-26. Dostupné online [cit. 2022-04-23]. (anglicky)
  20. Samuel Eto’o. web.archive.org [online]. 2009-04-26 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.