Samegrelo

Samegrelo, Samargalo, Megrelie, Mingrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky სამეგრელო Samegrelo; megrelsky სამარგალო Samargalo) je jedním z historických regionů na západě Gruzie. Je obývaná převážně národem Megrelů, kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínů.[1]

Samegrelo v rámci Gruzie

V minulosti se zde nacházelo Megrelské knížectví (gruzínsky სამეგრელოს სამთავრო), které zaujímalo velkou část dnešního regionu Samegrelo-Horní Svanetie (bez Svanetie) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi.

Historie
Megrelské knížectví
 სამეგრელოს სამთავრო 
←  1557–1867  →

vlajka
znak
geografie

Megrelie a další státy po rozpadu Gruzínského království
obyvatelstvo
státní útvar
Ruské impérium Ruské impérium (vazalství)
státní útvary a území
předcházející:
Imeretské království
 následující:
Ruské impérium
Mapa Megrelie

Megrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika). V době vrcholného středověku (11.–15. století) byla Megrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků, kterým muselo vyplácet tribut. Vládnoucím rodem se stal rod Dadianiů. V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a megrelským knížetem Grigolem. V letech 1857 až 1867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie. Od roku 1918 do 1921 byla Megrelie součástí Gruzínské demokratické republiky, která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Megrelie stala opět součástí Gruzie, ale v letech 1992 - 1993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii, jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.

Megrelská knížata
Znak dynastie Dadianiů
  • Vardan I. Dadiani (legendární)
  • Vardan II. Dadiani (1184–1213)
  • Sergil Dadiani (1213–1250)
  • Vardan III. Dadiani (1250–1260)
  • Cotne Dadiani (1260–1300)
  • Giorgi I. Dadiani (1300–1323)
  • Mamia I. Dadiani-Gurieli (1323–1345)
  • Giorgi II. Dadiani-Gurieli (1345–1384)
  • Vamek I. Dadiani (1384–1396)
  • Mamia II. Dadiani (1396–1414)
  • Liparit I. Dadiani (1414–1470)
  • Samsan ed-Daula Dadiani (1470–1474)
  • Vamek II. Dadiani (1474–1482)
  • Liparit II. Dadiani (1482–1512)
  • Mamia III. Dadiani (1512–1532)
  • Levan I. Dadiani (1532–1546)
  • Giorgi III. Dadiani (1546–1574) (poprvé)
  • Mamia IV. Dadiani (1574) (poprvé)
  • Giorgi III. Dadiani (1574–1582) (podruhé)
  • Mamia IV. Dadiani (1582–1590) (podruhé)
  • Mamuka I. Dadiani (1590–1611)
  • Levan II. Dadiani (1611–1657)
  • Liparit III. Dadiani (1657–1658)
  • Vamek III. Dadiani (1658–1661)
  • Levan III. Dadiani (1661–1681)
  • Levan IV. Dadiani (1681–1691)
  • Giorgi IV. Čikovani (1691–1715)
  • Kacia I. Dadiani (1704–1710)
  • Bedžan Dadiani (1715–1728)
  • Otia Dadiani (1728–1744)
  • Kacia II. Dadiani (1744–1788)
  • Grigol Dadiani (1788–1791) (poprvé)
  • Mamuka II. Dadiani (1791–1793)
  • Tariel Dadiani (1793–1794) (poprvé)
  • Grigol Dadiani (1794–1802) (podruhé)
  • Tariel Dadiani (1802) (podruhé)
  • Grigol Dadiani (1802–1804) (potřetí)
  • Levan V. Dadiani (1804–1840)
    • Nino Bagrationi (1804) (regent)
    • Nikoloz Dadiani (1804) (regent)
    • Čkondideli Bessarion (1804) (regent)
    • Beri Gelovani (1804) (regent)
  • David Dadiani (1840–1853)
  • Nikoloz Dadiani (1853–1867)
    • Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) (regent)
    • Grigol Dadiani(1857 - 18??) (regent)
    • Zachariáš, biskup megrelský (18?? - 18??) (regent)

Symbolika

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný (1888-1909) v. 1.1.1908 (heslo zde online Archivováno 16. 3. 2007 na Wayback Machine)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.