Locika setá
Locika setá, neboli locika salátová (Lactuca sativa L.) je listová zelenina původem snad z Asie. Do střední Evropy se dostala ve středověku ze Středozemí.[1] Vyskytuje se pouze v kultuře a je známo mnoho variet, či kultivarů různých tvarů a barev listů.
 Locika setá | |
|---|---|
.jpg.webp) Locika setá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | locika (Lactuca) |
| Binomické jméno | |
| Lactuca sativa L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejrozšířenější locikou je dnes Lactuca sativa var. capitata, locika, salát hlávkový.[1] Locika se obvykle pěstuje jako salátová, tedy listová zelenina a jako taková je rozšířena po celém světě.
Popis
Locika je letnička i dvouletka se světle i tmavě zelenými, načervenalými i tmavočervenými listy. Tvoří hlávkovité růžice s hladkými i zkadeřenými listy.[1] Malé žluté květy připomínají pampelišku, jsou však menší.
Dějiny
Locika byla známa již ve starověkém Egyptě, odkud se rozšířila do jižní Evropy a dále na sever. Její nejstarší zobrazení objevili archeologové v chrámu Senusreta I. v egyptském Karnaku. Senusret I. zde obětuje mléko bohu Minovi, jemuž byl salát zasvěcen.
Lociku znali ve starověké Persii, lékaři ve starověkém Řecku, kde se pěstovala již od 6. století př. n. l.,[1] věřili, že salát může působit jako prostředek vyvolávající spánek. Pochutnávali si na ní samozřejmě i ve starověkém Římě, odkud se ve středověku rozšířila dále do Evropy. Do Ameriky ji přivezl Kryštof Kolumbus.[2]
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v hlávkovém salátu.[3]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 95,1 | Na | 3 | vitamin C | 5 |
| bílkoviny | g/100 g | 0,8 | K | 220 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,5 | Ca | 19 | vitamin E | 0,57 |
| cukry | g/100 g | 1 | Mg | 5 | vitamin B6 | 0,04 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,13 | P | 18 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 0,9 | Fe | 0,4 | karoten | 1,02 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,01 | thiamin | 0,12 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,1 | riboflavin | 0,02 |
| energie | kJ/100 g | 59 | Mn | 0,3 | niacin | 0,4 |
Šťáva z listů obsahuje malé množství organických kyselin (jablečná, citronová, šťavelová). Zároveň obsahují asparagin a hořký lactusin.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lettuce na anglické Wikipedii.
- Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. III. svazek CH - M. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997. s. 260. ISBN 80-85120-62-3
- Lettuce:Food Facts & Trivia [online]. [cit. 2007-11-02]. Dostupné online.
- McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu locika setá na Wikimedia Commons - Galerie locika setá na Wikimedia Commons
- Charakteristika Lociky (anglicky)
