Sápa hlíznatá

Rostlina je v Evropě rozšířena hlavně ve východních oblastech, na západě nejdále roste v Rakousku, v České republice, Maďarsku a na Slovensku, v jižní části Evropy na Balkánském poloostrově a v Turecku. Východním směrem přes Rusko pokračuje až na hranice s Asií, na Kavkaz a Ural.. Odtud její ostrůvkovitý výskyt dále vede před ruskou Sibiř a Střední Asii do severního Mongolska i Číny a pokračuje na ruský Dálný východ.

V Česku, přes které prochází severozápadní hranice areálu, roste v panonském termofytiku na jihu Moravy. Lze ji ojediněle nalézt v Pavlovských vrších, okolí Vyškova, Hustopečí a Bučovic s přesahem až k Moravskému Krumlovu, Východním směrem proniká do stepní oblasti Bílých Karpat.[1][4]

Roste obvykle na hlinitých až hlinitopísčitých půdách bohatých živinami, které jsou zásadité a dobře osluněné. Objevuje se nejčastěji na stanovištích s vápnitými jílovci a slínovci, pískovci nebo spraší, převážně na travnatých svazích, suchých loukách a pastvinách, v lesostepích, vinicích a lesních lemech. V české přírodě se vyskytuje převážně jen v planárním stupni. Je hemikryptofyt, který na zimu zatahuje. Ploidie druhu je 2n = 22.[5][6]

Vytrvalá bylina s lodyhou vysokou 60 až 150 cm, vyrůstající z oddenku s kulatými hlízkami až 2 cm velkými. Lodyha je přímá, pevná, obvykle dutá, jednoduchá nebo nahoře větvená a často nachově načervenalá. Má růžici řapíkatých přízemních listů dlouhých až 25 a širokých do 15 cm. Jejich vejčité čepele jsou na bázi srdčité, po obvodě hrubě zubaté, na vrcholu špičaté a oboustranně chlupaté. Protistojné listy porůstající lodyhu jsou vzhledově podobné, pouze horní bývají přisedlé a o poznání menší. Nahoře listy přecházejí v listeny obdobného tvaru.

Oboupohlavné, krátce stopkaté květy bývají v počtu 15 až 40 sestavené do několika hustých, vzájemně oddálených lichopřeslenů vyrůstajících z úžlabí vejčitých, průměrně 5 cm dlouhých listenů. Pravidelný trubkovitý kalich s deseti vyniklými žilkami má pět krátkých cípů. Pyskatá koruna je až 2 cm dlouhá, bývá světle nebo fialově růžová a má korunní trubku dlouhou jako kalich. Její horní pysk je přílbovitě klenutý a po okraji zubatý, dolní pysk je tmavě tečkovaný, třílaločný a střední okrouhlý lalok je největší, oba pysky jsou plstnatě chlupaté. V květu jsou čtyři nestejně dlouhé, dvoumužné tyčinky s prašníky. Kvetou od června do srpna, opylovány jsou hmyzem.

Plody jsou jehlanovité, asi 5 mm dlouhé, tmavohnědé tvrdky. Byliny se mohou rozmnožovat výsevem snadno vzcházejících tvrdek (semenáče se prvým rokem pěstují ve skleníku), nebo jarním rozdělením hlízek.[1][2][5][6][7][8]

Sápa hlíznatá bývá někdy pěstovaná jako okrasná, nenáročná, dlouhověká květina a bývá vysazována po okrajích souvislého porostu dřevin, na volné a zatravněné plochy, či přímo do okrasných záhonů.[6][8]

• 
  Listy
• 
  Vypadávající tvrdky
• 
  Hlízky
• 
  Tvrdky