Sopotnice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Jméno získala Sopotnice z nyní již nepoužívaného slova sopot, které ve staré češtině znamenalo (bahnitý) pramen nebo potok. Obdobná jména jsou hojně rozšířena ve všech slovanských zemích (stejného původu jsou mj. polské Sopoty).

Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344-1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.

Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickém, druhá při Půtickém Potštejně. První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.

Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.

• Kostel svatého Zikmunda
• Sloup se sochou Panny Marie při čp. 32
• Sousoší Krucifixu s Pannou Marií Bolestnou u kostela
• Socha Krista u sloupu stojí proti čp. 240
• Venkovská usedlost čp. 60
• Venkovská usedlost čp. 40
• Dub v Sopotnici, památný strom (50°3′24″ s. š., 16°20′47″ v. d.)
• Kamenný kříž se třemi lípami "U Třech lip" z roku 1847. V roce 2008 poškozen pádem větve. V roce 2012 provedena oprava kříže.

• Stanislav Rázl (1920–1999) – premiér ČSR a státní úředník za normalizace

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sopotnice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Sopotnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Sopotnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)