Rybenka domácí

Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je bezkřídlý druh hmyzu, který nese jméno podle tvaru a povrchu těla pokrytého stříbřitými šupinkami. Patří k běžným obyvatelům lidských příbytků. Jedná se o kosmopolitní druh.[1]

Rybenka domácí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídabezkřídlí (Apterygota)
Řádrybenky (Zygentoma)
Čeleďrybenkovití (Lepismatidae)
Rodrybenka (Lepisma)
Binomické jméno
Lepisma saccharina
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma
  • Forbicina plana, Geoffroy, 1762
  • Lepism saccharifera, N. Mohr, 1786
  • Lepisma quercetorum, Wygodzinsky, 1945
  • Lepisma semicylindrica, De Geer, 1782
  • Lepisma vulgaris, Scopoli, 1763[2]

Popis

Tělo rybenky je ploché, protáhlého tvaru, 0,8 až 2,0 cm dlouhé, pokryté stříbrošedými šupinkami. Z oblasti hlavy vybíhají dva tykadlovité útvary. Konec těla opatřen trojicí přívěsků (dva štěty a jeden paštět) připomíná svým vzhledem jakýsi ocásek.[3]

Rybenka je aktivní v noci, kdy se vydává za potravou. Přemisťuje se rychlým během přerušovaným náhlými krátkými zastávkami. Vyhýbá se přímému slunečnímu světlu. Je-li účinkům světla náhle vystavena, snaží se rychle ukrýt ve stínu.[3]

Biologie

Výskyt

Rybenka obývá všechny světadíly včetně ostrovů v Tichomoří.[4] Jako vlhkomilný druh je vázána na prostředí o 75 až 95% relativní vlhkosti.[5]

V přírodě vyhledává vrstvy spadaného listí nebo štěrbiny pod kameny.[3] V zástavbě lidských sídlišť lze na rybenku narazit ve sklepech, koupelnách, garážích, toaletách a podkrovních prostorách.[6] Vyskytuje se i pod nábytkem či v knihách.[3]

Z evolučního hlediska se soudí, že rybenky se na světě objevily dříve než švábi.[3]

Rozmnožování

Sameček rybenky vytvoří spermatofor v podobě hedvábného vlákna a uloží ho do země, odkud ho sebere samice. Oplodněná vajíčka klade samička do nejrůznějších štěrbin v místech, kde se teplota pohybuje mezi 22 až 27 °C. Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo v malých skupinkách po dvou až třech. Za svůj život samička takto naklade až 100 vajíček. Vývoj vajíčka trvá 3 až 6 týdnů v závislosti na teplotě. Teplota prostředí ovlivňuje též další vývoj vylíhnutých nymf. Nymfy se podobají dospělým jedincům, jsou však menší.[3]

Rozmnožování rybenky probíhá ve vhodném prostředí nezávisle na ročním období.[3]

Potrava

Rybenky se živí převážně organickými látkami rostlinného původu s obsahem sacharidů a proteinů. Součástí jejich jídelníčku tak mohou být listy papíru, lepidlo, tapety, fotografie, oblečení, ale i cukr, mouka apod.[3]

Predátoři

Rybenky jsou loveny škvory, stonožkami, kočkami, někdy i pavouky.[7][8]

Vztah k člověku

Rybenky jsou vnímány jako domácí škůdci, poněvadž mohou poškodit vybavení domácností.[9] Mohou kontaminovat potraviny, do kterých se dostanou. Nepatří však k přenašečům žádné pro člověka nebezpečné choroby.[6][10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silverfish na anglické Wikipedii.

  1. ZAHRADNÍK, Jiří; SEVERA, František. Hmyz. 2. vyd. Praha: AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. S. 88.
  2. Rybenka domácí [online]. biolib.cz [cit. 2010-05-09]. Dostupné online.
  3. Lepisma saccharina [online]. Animal Diversity Web [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
  4. YATES, Julian R. III. Silverfish [online]. University of Hawaii, December 1992 [cit. 2009-11-27]. Dostupné online.
  5. BARNES, Jeffrey K. Silverfish [online]. University of Arkansas, October 6, 2005 [cit. 2008-12-25]. (Arthropod Museum Notes). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-30.
  6. JACKMAN. Silverfish [online]. 1981 [cit. 2009-11-20]. (AgriLife Extension). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-12.
  7. JACOBS, Steve, Sr. House Centipedes — Entomology — Penn State University [online]. Pennsylvania State University, January 2006 [cit. 2009-11-23]. Dostupné online.
  8. PEHLING, Dave. Spiders [online]. Washington State University, November 2007 [cit. 2009-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-10.
  9. DAY, Eric. Silverfish factsheet, Department of Entomology [online]. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia State University, August, 1996 [cit. 2008-12-25]. (Virginia Cooperative Extension). Dostupné online.
  10. HAHN, Jeffrey, Kells, Stephen A. Silverfish and Firebrats [online]. University of Minnesota Extension, 2006 [cit. 2009-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-22.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.