Ruská mafie

Aktivity ruské mafie zahrnují obchod s drogami, zbraněmi, nebezpečnými látkami, převaděčství, kuplířství, praní špinavých peněz, padělání, násilné trestné činy, loupeže a krádeže. Dále je to podnikání, které navenek vypadá jako legální, ale má zakrýt finanční trestnou činnost.

Cílem je nejen peněžní zisk, ale také zajištění vlivu a možnost rozhodování ve strategicky významných ekonomických odvětvích, dosazení vlastních lidí do státní správy a významných podniků apod.

V rámci Evropy je ruskojazyčný organizovaný zločin jedním z nejbohatších, roční obrat se odhaduje na 200 miliard dolarů.[1]

Jedním z důležitých příjmů ruské mafie je vydírání podnikatelů (tzv. výpalné, reket, racket, racketeering) a potom inkasování poplatku za „ochranu“ a za umožnění podnikateli provozovat jeho činnost (tzv. kryša, kriša).[2]

Postsovětský organizovaný zločin se vyznačuje hierarchickou strukturou (i když ta není tak důsledně dodržována jako u klasické mafie), tradicí, disciplinovaností, pořádkem.

Na vrcholu pomyslné pyramidy je vždy tzv. vor v zakoně (zloděj ze zákona, zloděj podle zákona, zloděj podle práva). Je to profesionální zločinec, starší a zkušený, který si své postavení vydobyl svou kriminální kariérou. Nikdy nebude spolupracovat s policií, ostatní ho respektují, svou funkci vykonává až do své smrti (někdy předčasné). Je zde také rada vorů. Pod nimi je autorita, která řídí staršiny. Staršinové už mají na starosti organizování konkrétních činností, spolupracují s vedoucími skupin, které provádí akce (pašování, vydírání, obchod), jsou v kontaktu s právníky, různými poradci a pěšáky, vojáky, vykonavateli.[3]

Příkazy se vydávají zprostředkovaně z důvodu utajení. Jednotlivé články řetězce by o sobě tedy neměly vědět. To pak ztěžuje práci policii při rozkrývání jejich trestné činnosti. Ruská mafie také často využívá prostředníky k nákupu nemovitostí a jiného majetku – a tak jsou sídla firem, byty nebo auta napsané na třetí osoby a hlavní aktéři jsou těžko postižitelní.

Postsovětský organizovaný zločin má své pevné místo i ve světě.

V roce 1999 a 2000 se řešil případ praní špinavých peněz, kdy Mezinárodní měnový fond poskytl několik miliard dolarů na pomoc Rusku. Do případu se zapojila i česká policie, část těchto peněz protekla i Českou republikou.[10]

Z mezinárodního hlediska je významná např. Solncevská zločinecká skupina, která rozvíjí svou činnost i v různých státech Evropy i v Americe.[11]

Na veřejnost občas proniknou zprávy o snaze ruské mafie ovlivňovat sportovní výsledky,[12] někdy se také objeví vyjádření některých slavných osobností o jejich strachu ze zastrašování ruskou mafií.[13] Hlavní činnost ruské mafie však zůstává skrytá.