Ruprecht VI. Nasavský

Ruprecht VI. Nasavský (před rokem 1280 – 2. listopadu či 2. prosince 1304, Praha) byl hrabě nasavský a krátce také zeť českého krále Václava II. Uchoval si k němu kladný vztah a až do své smrti byl jeho spojencem.[1]

Ruprecht VI. Nasavský
Narození 1280
Úmrtí 2. listopadu 1304 (ve věku 23–24 let)
Čechy
Pohřben Praha
Otec Adolf Nasavský
Matka Imagina z Limburgu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako prvorozený syn[2] Adolfa Nasavského a Imaginy, dcery limburského hraběte Gerlacha I., a to pravděpodobně před rokem 1280, protože roku 1292 potvrzoval dar své prabáby klášteru Altenburg. V dubnu téhož roku byl jeho otec ve Frankfurtu nad Mohanem za podpory českého krále Václava II. zvolen římským králem. Zvolení nepříliš významného a nepříliš majetného kandidáta z Porýní, který se měl stát povolnou loutkou kurfiřtů, překvapilo prohabsburské voliče.[3]

Již v květnu bylo dohodnuto zasnoubení Ruprechta Nasavského s Václavovou dcerou Anežkou. Anežčino věno ve výši deseti tisíc hřiven mělo být splaceno na dvakrát a Adolf Nasavský byl nucen na oplátku zastavit českému králi Pliseňsko společně s Altenburgem, Saskou Kamenicí, Cvikovem a Chebem.[4] Anežka měla po sňatku obdržet věnem Wiesbaden, Idstein a hrad Sonnenberg.[5] V dubnu 1296 se oba panovníci sešli v pliseňském klášteře Grünhain a Václav II. si po stvrzení vzájemného přátelství odvezl mladého Ruprechta na pražský dvůr.

„ V předvečer svatého Vavřince byla Anežka, léty mladší, položena k Ruprechtovi, a tak byl dokonán počatý sňatek způsobem, jakým se mohlo stát mezi dětmi... “
— Zbraslavská kronika[6]

Ke svatbě došlo 9. srpna 1296. Sedmiletá Anežka krátce poté zemřela a mladík se vrátil na otcův dvůr.[7]

Adolf Nasavský proti sobě svou politikou a neplněním předvolebních slibů popudil řadu odpůrců, což v červnu 1298 vedlo k jeho sesazení a za české podpory ke zvolení Albrechta Habsburského. Oba protivníci se sešli 2. července 1298 na bitevním poli u Göllheimu. Adolf Nasavský zde padl a Ruprecht se dostal do zajetí mohučského arcibiskupa Gerharda II. z Eppsteinu.[8] Byl propuštěn roku 1299[9] a převzal po otci nasavské hrabství. Roku 1304 se připojil po bok svého bývalého tchána Václava II. v jeho sporu s Albrechtem Habsburským[10] a velel[11] části německých žoldáků[12] při obraně českých měst. Zemřel náhle a bez potomků na konci roku 1304 v Praze[13] a byl tam Václavem i pohřben. Uprázdněného hrabství se ujal jeho mladší bratr Gerlach.

Reference
  1. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 311.
  2. Václav II., s. 140
  3. ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300. Praha: Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 178. Dále jen Zahraniční politika krále Václava II..
  4. Zahraniční politika krále Václava II., s. 179-180
  5. Zahraniční politika krále Václava II., s. 181
  6. Václav II., s. 149
  7. Zahraniční politika krále Václava II., s. 194-195
  8. RI VI,2 n. 1002, in: Regesta Imperii Online
  9. RI VI,2 n. 1056, in: Regesta Imperii Online
  10. Václav II., s. 200
  11. Václav II., s. 211
  12. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 473. Dále jen Velké dějiny.
  13. Velké dějiny, s. 474

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.