Rudolf z Rüdesheimu

Rudolf z Rüdesheimu studoval v letech 1422–1426 na univerzitě v Heidelbergu, kde získal magisterský titul. Další studium nastoupil v Itálii, kde dosáhl doktorátu z kanonického práva a stal se rotským auditorem. Byl proboštem mohučské a wormské diecéze. Během působení ve Wormsu se zúčastnil basilejského koncilu, na kterém poznal budoucího papeže Eneu Silvia. Jeho následník Pavel II. a císař Fridrich III. svěřovali Rudolfovi důležité úkoly a složitá vyjednávání.

Pius II. jej roku 1463 jmenoval biskupem lavantským a v roce 1468 mu byla svěřena vratislavská diecéze. V té době její obyvatelé bojovali proti českému králi Jiřímu z Poděbrad, který byl exkomunikován, avšak svou pozici vládce si udržel. Následná válka trvala po zbytek králova života a skončila až olomouckým mírem z roku 1479, o který se Rudolf Rüdesheimský značně zasloužil.

Biskup se snažil zažehnat válečné škody a trval na důležitosti vzdělávání kněží. Jeho činy zaznamenaly synody v letech 1473 a 1475. Rudolf z Rüdesheimu zemřel v roce 1482 a jeho ostatky jsou uloženy v katedrále svatého Jana Křtitele ve Vratislavi.