Jan IV. Roth

Jan Roth se narodil do rodiny bavorského ševce. Studoval v Římě, kde se seznámil s italskými humanisty včetně Enea Silvia a v roce 1459 v Padově, kde se stal rektorem a v roce 1460 získal doktorát.

Stal se tajemníkem krále Ladislava Pohrobka a po jeho smrti rádcem Fridricha III. Od roku 1460 do roku 1466 byl děkanem pasovské katedrály a poté byl českým a uherským králem Matyášem Korvínem jmenován ordinářem vratislavské kapituly. V roce 1468 se stal biskupem levantským a vyslancem v Římě a Benátkách.

Jan Roth seděl na vratislavském biskupském stolci v letech 1482–1506 a mezi lety 1490–1497 byl slezským zemským hejtmanem. V roce 1497 svolal synodu a později se stal obětí pokusu o atentát.[pozn. 1] Jako biskup uspořádal celkem tři diecézní synody a podporoval vydávání misálů, breviářů, liturgických knih a zpěvníků. Za svůj život shromáždil rozsáhlou sbírku knih. Vyznal se také v oblasti financí. Během svého episkopátu získal pro diecézi několik zastavených nemovitostí a zámků.[1][2]

Jan Roth zemřel 21. ledna 1506 a jeho ostatky jsou uloženy v katedrále svatého Jana Křtitele.[3] Z jeho veliké knihovny se do dnešních dnů zachoval pouze malý počet svazků.