Rudolf Khevenhüller-Metsch

Pocházel z významného šlechtického rodu Khevenhüller-Metsch s majetkem v Čechách, narodil se jako nejmladší syn knížete Richarda Khevenhüller-Metsche (1813–1877), matka Antonie Marie (1818–1870) patřila ke slezské šlechtické rodině Lichnovských z Voštic. Původně sloužil v armádě a již v roce 1866 byl poručíkem, o rok později vstoupil do diplomatických služeb a své působení zahájil na nižších postech ve Florencii, Paříži a Bruselu. V letech 1875–1877 byl spolu se svým starším bratrem poslancem českého zemského sněmu, v armádě byl již mimo aktivní službu povýšen na rytmistra a jako diplomat byl v letech 1878–1879 legačním radou v Petrohradě. Do vyšších funkcí postoupil jako generální konzul v Bulharsku (1879–1881). V roce 1881 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a poté byl vyslancem v Srbsku (1881–1886) a v Belgii (1888–1902). V roce 1902 byl odeslán do penze, ale nakonec ještě v letech 1903–1910 vykonával funkci rakousko-uherského velvyslance ve Francii. Byl též c.k. tajným radou a komořím, v roce 1902 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny. V roce 1908 obdržel Řád zlatého rouna.

Jeho starší bratr kníže Jan Khevenhüller-Metsch (1839–1905) byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady, kromě statků v Rakousku vlastnil v Čechách velkostatek Komorní Hrádek. Jejich švagry byli kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), majitel velkostatku Křivoklát a hrabě Rudolf Chotek (1822–1903), majitel velkostatku Dolná Krupá v Horních Uhrách a člen uherské panské sněmovny.