Motorová nafta

Motorová nafta (zjednodušeně pouze nafta, hovorově též diesel[2]) je směs kapalných uhlovodíků. Získává se destilací a rafinací z ropy, obvykle při teplotách 150–370 °C. Kvalita motorové nafty se udává cetanovým číslem, které vyjadřuje její vznětovou charakteristiku.

Motorová nafta

Bionafta v baňce

Obecné
Systematický název (není)
Triviální název motorová nafta
Ostatní názvy nafta, plynový olej nespecifikovaný
Anglický název Diesel fuel
Německý název Dieselkraftstoff
Sumární vzorec uhlovodíky C9 až C20
Vzhled bezbarvá až nahnědlá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 68334-30-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 269-822-7
Indexové číslo 649-224-00-6
UN kód 1202
Vlastnosti
Molární hmotnost různá
Teplota varu 163–357 °C
Hustota 0,84 g/cm³ (15 °C)
Rozpustnost ve vodě 2 mg/100 ml (20 °C)
Tlak páry 0,1 kPa (15,5 °C)
0,4 kPa (40 °C)
Bezpečnost

GHS08
H-věty H351

Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R40
S-věty S2 S36/37
Teplota vzplanutí 71 °C nebo více
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nafta na vodě
Cena nafty k 18.9.2018[1]

Základní vlastnosti

Motorová nafta slouží (mimo jiné) jako palivo pro vznětové motory. O aditivaci motorové nafty pojednává článek Aditiva do paliv.

Pozor si musejí dávat řidiči především v zimě. Nafta může na rozdíl od benzínu zatuhnout. Benzín obsahuje uhlovodíky aromatického charakteru a rozvětvené uhlovodíky, které mají velmi vysoká oktanová čísla a současně mají i velmi dobré nízkoteplotní vlastnosti, takže u benzínu zamrzání nehrozí. U motorové nafty je to naopak, protože aby byla kvalitní, tak musí obsahovat právě delší řetězce nerozvětvených uhlovodíků, mezi které patří parafinické uhlovodíky, které trpí tím problémem, že při nízkých teplotách vytvářejí krystaly, a tím tak způsobují "zamrzávání" – ve většině vratný proces parafinace nafty.

V letním období stačí vyrábět naftu, která může mít horší nízkoteplotní vlastnosti. V období od poloviny listopadu až do konce února je pak vyráběna klasická zimní motorová nafta, která musí splňovat daná kritéria, aby se nevytěsňovaly už dříve zmíněné parafinické látky. Pokud tedy prodejce nakoupí ve správný okamžik správnou naftu, rafinérie jsou na to připraveny už s předstihem, tak by k žádnému problému nemělo dojít.

Provozovatel čerpací stanice by měl před zimním obdobím nádrž dobře odkalit. To samé se týká i motoristy, aby neměl vodu v nádrži. Na zimu se může připravit tím, že si na čerpacích stanicích koupí určité chemické prostředky, které se přidávají do paliva, a které způsobí, že se voda v palivu lépe rozpustí, a tak nezpůsobuje problémy ve formě ledových krystalků. Ledové krystalky totiž mohou, stejně jako parafín, ucpat palivový filtr a auto se nerozjede. V případě ledu pomůže filtr ohřát, u parafínu to 100% úspěch znamenat nemusí a filtr je lépe vyměnit.

Předepsanou kvalitu motorové nafty určuje norma ČSN EN 590. Ta udává mj. destilační křivku, bod vzplanutí, obsah síry (aktuálně od 1.1.2009 do 10 ppm), povinný obsah bio složky FAME / MEŘO (aktuálně na základě 98/70/EG do 7%), vody, nečistot a cetanové číslo (aktuálně min. 51). Armádní označení NATO F-54, S50 s do 50 ppm síry a do 5% FAME. Americký ekvivalent norma ASTM D975ULSD (Ultra Low Sulphur Diesel) povoluje obsah FAME také do 5%. Ve světě je možné se setkat pro ULSD s označením City Diesel = palivo se sníženým obsahem síry, aromatických uhlovodíků a zvláštní technologií rafinace, popř. chemickými přísadami, které v konečném důsledku mají přinést nižší emise motoru pro zlepšení ovzduší zvláště ve městech.

Směsná motorová nafta (řidčeji SMN, SMN 30 nebo Eko diesel) je motorové palivo, které je vyráběno z klasické fosilní motorové nafty (69 %) a biosložky MEŘO (31 %) dle normy ČSN 656508. SMN je volně mísitelná se standardní motorovou naftou. Díky daňovému zvýhodnění, které souvisí s celoevropskou podporou paliv z obnovitelných zdrojů, je SMN o cca 2,50–3,00 Kč/l levnější než klasická motorová nafta.

Mísitelnost se standardní motorovou naftou. SMN je volně mísitelná se standardní motorovou naftou, tudíž při tankování není nutné brát ohled na to, zdali je v nádrži motorová nafta či nafta s příměsí biosložky. Pozor, někteří výrobci motorů klasifikují použití biopaliva jako porušení záručních podmínek.

Přechod na provoz s SMN SMN má čisticí vlastnosti v palivové soustavě i ve vlastním motoru. V praxi to znamená, že rozpouští usazeniny vzniklé provozem na standardní motorovou naftu. To je ve výsledku pozitivní jev, nicméně je nutné věnovat větší pozornost stavu palivového filtru, kde se tyto nečistoty usazují a dále olejovému filtru, neboť při rozpouštění úsad v motoru část takto uvolněných úsad kontaminuje motorový olej a část úsad se vypustí ve výfukových plynech. Proto se doporučuje důslednější kontrola v obou systémech.

Požadavky na skladování SMN obsahuje biosložku, která je hygroskopická. Pokud dojde v průběhu nevhodného nebo dlouhodobého (více než 3 měsíce) skladování k zvýšení obsahu vody, může dojít k znehodnocení paliva.

Provozní testování SMN Směsná motorová nafta (výrobce: PARAMO, a.s) byla dlouhodobě testována. Výsledky dlouhodobého provozního ověření je možné získat na webu České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (http://www.cappo.cz/ftp/05_prezentace_preol_sgs_agrotec.pdf%5B%5D) [3].

Dělení směsné motorové nafty podle použitelnosti v závislosti na klimatických podmínkách a její distribuce:

  • Letní: třída B, filtrovatelnost 0 °C, distribuce: 15.04.  30.09.
  • Přechodová: třída D, filtrovatelnost −10 °C, distribuce: 01.10.  15.11.
  • Zimní: třída F, filtrovatelnost −20 °C, distribuce: 16.11.  28.02.
  • Přechodová: třída D, filtrovatelnost −10° C, distribuce: 01.03.  14.04.
  • Arktická: filtrovatelnost −20 °C až −44 °C

Nafta v České republice

Česká republika má jako člen EU povinnost skladovat zásoby energetických surovin na 90 dní. Skladování je řízeno centrálně prostřednictvím úřadu Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Pro skladování se využívá služeb několik společností, většina státních rezerv je skladována společností ČEPRO. [4]


Reference

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.