Ruženina chata

Ruženina chata (v turistickém žargonu Ruža, Ruženka, Rózanka, polsky Schronisko Róży, německy Rosahütte, Rosa-Schutzhütte, Rosen-Hütte, maďarsky Róza-menház, Róza-menedékház) byla první chata postavená na Hrebienku ve Vysokých Tatrách. Zanikla v roce 1893.

Ruženina chata
Ruženina chata (vzadu)
Základní informace
Výstavba1875
Poloha
AdresaSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Nadmořská výška1255 m n. m.
Souřadnice49°9′36,23″ s. š., 20°13′27,78″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Uherský karpatský spolek měl snahu oživit okolí turisty často navštěvovaného Hrebienku. K výstavbě chaty neměl dostatek finančních prostředků. Přihlásili se mnozí dárci a investoři, mezi nimi budapešťská zpěvačka a klavíristka z obce Megyaszó pod jižním úpatím Zemplínských vrchů Ružena Graeflová, rozená Győrffyová, která pocházela ze Spiše. Uspořádala umělecké turné a výtěžek z něj věnovala na stavbu chaty. Díky jejímu příspěvku mohl Uherský karpatský spolek již 1. srpna 1875 dát turistům do užívání novou chatu. Byla postavena ze dřeva a měla několik místností.

Postavena byla Kancli pod Hrebienkom. Na počest štědré dárkyně dostala jméno Ruženina. Chata byla ozdobena dřevěným reliéfem růže, který byl nabarven na růžovo. Ružena Graeflová ale k chatě neměla příliš velký vztah a tak vzpomínka na její štědrost upadala do zapomnění. Turisté spojovali pojmenování chaty s růží, která byla na jejím průčelí. Proto nesla chata v maďarštině název Roza-menedékház a v němčině Rosen-Hütte. Po deseti letech blízko ní začaly vyrůstat nové objekty budoucích Studenopotockých lázní. Ruženina chata byla přeměněna na nouzovou ubytovnu pro personál, pak na sklad a nakonec na stáje. V roce 1893 vyhořela.[1][2]

Galerie
  • Studenopotocké lázně s hotelem Ružena, který dostal jméno po zaniklé chatě
  • Studenopotocké lázně s hotelem Ružena
  • Studenopotocké lázně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruženina chata na slovenské Wikipedii.

  1. BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAP, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)
  2. GAŠPAR, Ján. Tatry. Staré pohľadnice rozprávajú. Poprad: Region Poprad, 2002. ISBN 80-968725-6-7. S. 261. (slovensky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.