Uherský karpatský spolek

Uherský karpatský spolek (maďarsky Magyarországi Karpátegyesűlet, slovensky Uhorský karpatský spolok, po zániku Uherska přejmenován na Karpatský spolek – německy Karpathenverein, polsky Towarzystwo Karpackie) byl první turistickou organizací v Uhersku. Byl založen 10. srpna 1873, dva roky po vybudování Košicko-bohumínské dráhy, která umožnila rychlý nárůst turistiky v oblasti. Jeho činnost se zaměřovala především na Tatry. Zakladatelé Uherského karpatského spolku navázali na tehdejší trend v západní Evropě a zformovali základy klubové činnosti a filozofii skloubení sportovní aktivity v horách, poznávání přírody a historie s dobrovolnickou činností při výchově mladých turistů a alpinistů, budování turistických stezek a horských chat. Byla to apolitická organizace milovníků hor hlavně německy a maďarsky mluvící podtatranské menšiny. Členy byli ale i vynikající horolezci té doby z Budapešti. Spolek nepřežil konec druhé světové války a nástup komunismu.

Uherský karpatský spolek
Vznik10. srpna 1873
Zánik1945
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Představitelé Uherského karpatského spolku
  • Anton Döller (1831–1912), národohospodář a publicista
  • Hugo Payer (1823–1898), bibliograf Karpat, učitel
  • František Dénes (1845–1934), profesor přírodopisu
  • hrabě Albín Csáky (1841–1912), spišský župan, ministr kultury a školství
  • Samuel Weber, historik (1835–1908)
  • Viliam Migazzy, župní hodnostář (1830–1896)
  • Salamon Géza, poslanec zemského sněmu (1872–1920)
  • hrabě Alexander Teleki
  • Martin Róth (1841–1917)
  • Egid Berzevici (1835–1906)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uhorský karpatský spolok na slovenské Wikipedii.

    Související články

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.