Rostlinná textilní vlákna

Rostlinná textilní vlákna jsou stěny buněk, které se nacházejí ve stonku nebo v částech listů určitých rostlin.

Buňky sestávají z celulózy, ligninu a dalších látek, jejichž chemické složení a struktura určují charakter vláken, jejich funkčnost a účinnost při použití.

Rozhodující parametry pro technické použití vláken jsou:

poměr průměru vlákna k tloušťce stěn
orientace (úhel sklonu) celulózních mikrofibril [1]

Rozdělení vláken podle původu

Podle částí rostliny, ze které pocházejí, se vlákna zpravidla rozdělují: [2]

Původ vlákna	ze semen		z lýka		z listů
Hlavní druhy	bavlna kokos kapok		juta len konopí ramie kenaf kopřiva		sisal henequén kaktus

Chemické složení

Chemické složení nejznámějších rostlinných vláken (váhové podíly v %):

Druh vlákna	Celulóza	Hemi- celulóza	Lignin	Pektin	Vosk	Popel	Tekuté látky
bavlna	90	4	0,7	4	0,6	1,4	0,7
juta	65	15	10	1,5	0,5	0,4	1
kokos	40	0,2	43	3	-	-	4,5
len	70	17	2,5	2	1,5	1,5	6
konopí	70	16	6	16	0,7	1,5	1
sisal	66	12	10	2	1	0,3	3,5
ramie	72	14	0,7	2	0,3	0,3	6
abaka	60	21	10	0,6	1,4	-	1,4
henequén	69	16	10	3,5	0,5	-	-
kopřiva	80	10	0,5	2,5	4	-	-

[1]

Fyzikální vlastnosti

Fyzikální vlastnosti nejznámějších druhů vláken:

Druh vlákna	Hustota (g/cm³)	Délka (mm)	Tloušťka (µm)	Pevnost (MPa)	Tažnost (%)	Sklon fibril (úhl.stupeň)
bavlna	1,53	10-60	12-40	450	6-10	20-30
juta	1,59	25-200	25-50	500	1,7	7-10
len	1,45	300-1000	19	700	0,6-1,8	5-10
konopí	1,48	1000-2000	25	800	1,5-3	2-6,2
sisal	1,2	800-1300	4-47	600	3	10-25
ramie	1,44	800-2000	5-126	800	3	7,5-12
kenaf	1,3	750-1800	1,9-2,2	700	3	-
kokos	1,3	36-330	12-24	200	30	30-49
abaka	1,45	60-2500	6-46	600	4	-

Délka se vztahuje na tzv. technické vlákno (svazek elementárních vláken), tloušťka na jednotlivé elementární vlákno. [1]

Spotřeba rostlinných vláken

V roce 2009 se rostlinná vlákna s více než 30 miliony tun podílela cca 38 % na celosvětové spotřebě textilních vláken

Druh vlákna	Spotřeba (t x 1000)	Hlavní producenti
bavlna	24 570	Čína, Indie, USA
juta	2 850	Indie, Bangladéš
kokos	1 030	Indie, Vietnam, Srí Lanka
len	458	Čína, EU, Rusko
kenaf	390	Indonésie, Filipíny, Ekvádor
sisal	330	Brazílie, Tanzanie, Čína
ramie	280	Čína
konopí	90	Čína, EU, Kanada
henequén	30	Mexiko. Kuba

[1]

Reference

Müssig: Industrial Application of Natural Fibres, Wiley Ldt. 2010, ISBN 978-0-470-69508-1, str. 13-332
Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 93-104 a 125-154, str. 94

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Mus-1] Müssig: Industrial Application of Natural Fibres, Wiley Ldt. 2010, ISBN 978-0-470-69508-1, str. 13-332

[2] Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 93-104 a 125-154, str. 94