Ronov u Žitavy

Ronov (Ronov u Žitavy, „hrad u Žitavy“; Rohnau, Trzciniec) byl rodovým sídlem prvních Ronovců ve 13. století. Zřícenina hradu se nachází na pravém břehu Lužické Nisy u vesničky Trzciniec na katastru polského města Bogatyně v Dolnoslezském vojvodství.

Ronov u Žitavy
Hrad Trzciniec (Ronov)
Účel stavby

sídlo Ronovců

Základní informace
Slohgotický
Výstavbapřed / v 13. století
Materiálkámen
StavebníkČeské království
Poloha
Adresaseverně u osady Trzciniec Górny, na pravém břehu Lužické Nisy, Trzciniec, Polsko Polsko
Souřadnice50°57′27″ s. š., 14°54′5,5″ v. d.
Ronov u Žitavy
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka v souvislosti s Ronovem pochází z roku 1262, a to v podobě predikátu Konráda z "Rhonawe". Konkrétní zmínka o hradu je ale až z roku 1282, kdy byl správcem Českého království a poručníkem osmiletého budoucího českého krále Václava II. bratranec Ota V. Braniborský řečený Dlouhý, markrabě braniborský.

Popis hradu v knize F. B. Störznera Beiträge zur Sächs. Volks- und Heimatkunde z roku 1904

V uvedeném roce byly Otovi Braniborskému zastaveny hrady Ronov u Žitavy, Bezděz, Ostrý (Scharfenstein) a Svárov[který?]a města Žitava, Most, Děčín a Ústí (nad Labem), aby vydal mladého kralevice, kterého mezitím odvezl z Bezdězu do Branibor.[zdroj?] Hned v následujícím roce byl však Ota donucen uvedené zástavy vrátit.

Jindřich z Lipé v roce 1319 vyměnil s králem Janem Lucemburským hrady Ronov, Ojvín, Krásný Buk a město Žitavu za území na Moravě. Uvedené hrady a město se tedy staly (některé opět) královskými.

V roce 1389 daroval král Václav IV. Ronov Anselmovi z Lipé. Dalším majitelem byl odbojný Hynek Berka z Dubé a Honštejna, zvaný též Hynek Honštejnský, který válčil s lužickými městy. V roce 1398 dal proto král Zhořeleckým příkaz, aby Ronov dobyli a rozbořili. Vojsko oblehatelů tvořilo 160 jezdců a přibližně stejný počet pěších, kteří byli ke hradu dopraveni vozy. Kromě toho bylo k hradu dopraveno i 5 zvláštních vozů s puškami a 2 vozy s proviantem. I přes použití palných zbraní zůstal první útok bezvýsledný. Teprve když se dostavily posily i z ostatních měst Šestiměstí, byl hrad na druhý pokus v lednu 1399 dobyt a srovnán se zemí.

Po rozboření v roce 1398 už hrad Ronov obnoven nebyl. Dnes ho připomínají už jen zbytky základů a torza některých zdí. Příkop před hlavní bránou na jižní straně směrem ke vsi byl zasypán, zbývající materiál byl použit pro domky přilehlé vsi Ronov (něm. Rohnau; dnes Trzciniec, která je součástí města Bogatynia v Polsku. Stejný nový název Trzciniec získala i hradní zřícenina). Stejný název Ronov (a také původ) mají v České republice ještě další tři hrady (Ronov (hrad v okrese Česká Lípa), Ronov (hrad, okres Brno-venkov), Ronov nad Sázavou (hrad)) a tři obce a města (Ronov nad Doubravou, Ronov nad Sázavou, Ronov (Ořechov)).

S přistoupením Polska do EU získala památka opět svůj význam. Byla částečně opravena a zařazena do turistické „Trasy hradišť a středověkých hradů“. Od roku 2006 zde návštěvníci naleznou dvojjazyčný polsko-německý informační panel s popisem historie hradu.

Galerie
  • Dnešní označení místa
  • Hradní studna zakrytá betonovou deskou
  • Informační tabule u hradu
  • Největší dochovaná část zdi
  • Pozůstatek klenby hradního sklepení

Odkazy

Literatura
  • Anděl, R. et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III.- severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984
  • Böhmer, F a E.: Raubritterburgen in Böhmen und der Lausitz. Piding-Verlag, 1990
  • Böhmer, T., Wolff, M.: Im Zittauer Zipfel. Lusatia-Verlag Bautzen, ISBN 3-929091-85-2
  • Knothe, H. Geschichte der Dörfer Rohnau, Rosenthal und Scharre, bei Hirschfelde in der königl. sächsischen Oberlausitz. Zittau 1857. (Reprint: Ostritz 2003)
  • Menclová, D. České hrady 1, 2. Praha: Odeon, 1972
  • Ruiny zamku w Trzcińcu, www.bogatynia.dwr.pl, 2014

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.