Robert Gibson

Po základní a střední škole pokračoval ve studiích na univerzitě (California Polytechnic State University), získal titul leteckého inženýra a stal se zkušebním pilotem ve středisku Patuxent River, příslušníkem armády.

V době výběru (rok 1978) do týmu astronautů NASA byl ženatý a s manželkou měl jedno dítě.[2].

Poprvé letěl v únoru 1984 na palubě raketoplánu Challenger při osmidenní misi STS-41-B, desátém letu raketoplánu vůbec. Bylo mu 38 let. Osádku raketoplánu tvořili: Vance Brand, Robert Gibson, Bruce McCandless, Ronald McNair a Robert Stewart. Během letu byly uvedeny na oběžnou dráhu družice Westar 6, Palapa B2, ty však nezačaly fungovat. Start i přistání byly na Floridě na Kennedyho vesmírném středisku.

Po dvou letech se zúčastnil svého druhého letu, tentokrát na palubě Columbie, kde byla sedmičlenná osádka, které Robert Gibson velel. Doprovázeli ho pilot Charles Bolden, trojice letových specialistů Franklin Chang-Diaz, Steven Hawley a George Nelson a dva specialisté pro užitečné zatížení, inženýr Robert Cenker od firmy RCA a zástupce Demokratické strany za stát Floridu ve Sněmovně reprezentantů Clarence Nelson. Start byl z mysu Canaveral, kosmodrom Kennedy Space Center. Během letu vypustili družici Satcom. Přistáli na základně Edwards v Kalifornii.

Potřetí letěl na orbitální dráhu kolem Země v prosinci roku 1988 na raketoplánu Columbia a to již jako velitel s titulem komandér (fregatní kapitán) Robert L. Gibson. V posádce měl : pplk. Guy Gardner, plk. Richard Mullane, pplk. Jerry Ross a konečně fregatní kapitán William Shepherd. Byl to let utajovaný, vojenský, jen čtyřdenní, během něj byla vypuštěna špionážní družice Lacrosse v ceně 500 mil.dolarů. I tentokrát přistáli v Kalifornii.

I čtvrtý let absolvoval jako velitel, kpt. Robert L. Gibson, přezdívaný „Hoot“. Tedy "Hejkal" nebo "Chechtal", protože to hoot znamená v angličtině houkat jako sova nebo hýkat smíchy. V posádce byl: mjr. Curtis Brown Jr., pplk. Mark Lee, Jerome Apt a tři nováčci, Jane Davisová, první černošská astronautka Mae Jemisonová, japonský astronaut dr. Mamoru Mohri. Během letu vykonali desítky různých experimentů. Přistáli na základně Edwards.

Svůj poslední pátý let absolvoval v roce 1995 na Atlantisu. Spolu s ním letěli pplk. Charles Precourt, dr. Ellen Bakerová, Gregory Harbaugh, dr. Bonnie Dunbarová , Rusové Anatolij Solovjov a Nikolaj Budarin. Měli sebou laboratoř Spacelab, během letu se připojili k vesmírné stanici Mir (raketoplán poprvé) a došlo k novému rekordu, když se zde naráz shromáždilo 10 kosmonautů. Zpátky na Zem (přistáli opět na základně Edwards) sebou vezli také tři kosmonauty z Miru, Vladimíra Děžurova, Gennadije Strekalova a Normana Thagarda. Na Miru naopak zůstali Solovjov a Budarin.

• STS-41-B Challenger (3. února 1984 – 11. února 1984)
• STS-61-C Columbia (12. ledna 1986 – 18. ledna 1986)
• STS-27 Atlantis (2. prosince 1988 – 6. prosince 1988)
• STS-47 Endeavour (12. září 1992 – 20. září 1992)
• STS-71 Atlantis (27. června 1995 – 7. července 1995)

Strávil ve vesmíru 36 dní, je zapsán jako 132. člověk ve vesmíru.

V letech 1992-1994 byl zaměstnán v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Gibson na Wikimedia Commons
• Na webu Kosmo
• Na webu Space