Robert Cecil, 5. markýz ze Salisbury

Narodil se na starobylém rodovém sídle Hatfield House jako nejstarší syn 4. markýze ze Salisbury.[3] Studoval v Etonu a na univerzitě v Oxfordu, za první světové války v hodnosti poručíka sloužil v armádě, poté pracoval v bankovnictví a uplatnil se v městské samosprávě Londýna. V letech 1929-1941 byl za Konzervativní stranu členem Dolní sněmovny. V letech 1934–1935 byl tajemníkem ministra A. Edena, v letech 1935–1938 státním podsekretářem zahraničí. Z této funkce odešel jako odpůrce zahraniční politiky premiéra N. Chamberlaina.

Do vlády vstoupil na počátku druhé světové války v rámci koaličního kabinetu W. Churchilla. Nejprve byl krátce generálním intendantem armády (1940), téhož roku zároveň jmenován členem Tajné rady. Státní sekretář pro záležitosti dominií 1940–1942 a 1943–1945, státní sekretář kolonií 1942, lord strážce tajné pečeti 1942–1943. Ještě předtím, než zdědil rodové tituly, byl již v roce 1941 povolán do Sněmovny lordů a v letech 1942–1945 byl jejím předsedou. Po druhé světové válce byl mluvčím konzervativní opozice ve Sněmovně lordů, k ministerským funkcím se dostal ve druhé Churchillově vládě, kdy byl postupně lordem strážcem tajné pečeti (1951–1952), státním sekretářem pro záležitosti Commonwealthu (1952) a lordem prezidentem Tajné rady (1952–1957). Znovu byl také předsedou Sněmovny lordů (1951–1957).

V roce 1946 byl jmenován rytířem Podvazkového řádu[4] a v letech 1960-1972 byl řádovým kancléřem. Získal čestné doktoráty na osmi univerzitách ve Velké Británii a v Kanadě a v letech 1951-1971 byl kancléřem univerzity v Liverpoolu. Kromě toho zastával také řadu nižších postů ve správě hrabství, kde měl statky (Hertfordshire, Dorset). V roce 1957 se stal členem Královské společnosti[5]

Jeho manželkou byla Elizabeth Vere Cavendish (1897-1982) z rodu vévodů z Devonshire. Měli spolu tři syny, nejstarší Robert (1916–2003) byl dědicem titulu markýze, nejmladší Richard (1924-1944) zahynul jako pilot RAF za druhé světové války.