Riva Krieglová

Riva Krieglová se narodila 5. června 1908 ve městě Ňasviž (tehdy to bylo carské Rusko,[1] dnes je město na území Běloruska[8]) [p 2] do židovské rodiny. Její otec se jmenoval Pinchus Lubecki,[3] její matka se jmenovala Chawa Lubecka (rozená Eltermann).[4][1] Riva měla o čtyři roky staršího bratra, který se jmenoval Ber Lubecki.[3]

Ve dvacátých letech 20. století odjela Riva do Palestiny, aby zde žila v kibucu.[8] Zde, v Palestině, poznala svého prvního manžela, kterým byl český Žid Pavel Fried.[8] [p 1] Jihlavský rodák Pavel Fried byl levicově orientovaný a do Palestiny odejel v roce 1930.[9] V roce 1937[9] (nedlouho před vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava[8]) se oba vrátili do Československa a dne 4. dubna 1937 v Jihlavě byli sezdáni (uzavřeli manželství).[1] [p 3] [p 4]

Po 15. březnu 1939 se oba zapojili do struktur domácího ilegálního protiněmeckého komunistického odboje.[8][9] V odboji oba spolupracovali s novinářem Juliem Fučíkem a spolu s ním byli oba též zatčeni.[8][9] [p 5] Její manžel ani nikdo jiný z této odbojové skupiny nepřežil pobyt v nacistických vězeních a všichni v průběhu let 1943 až 1944 zahynuli.[7][8] [p 6] [p 7] Po zatčení bylo s Pavlem Friedem jako Židem zacházeno velmi krutě.[1] Zahynul v Osvětimi v roce 1943.[1] Riva Krieglová byla vězněna rovněž v Osvětimi, ale konce druhé světové války a osvobození se dočkala v Ravensbrücku.[8]

Hrob Rivy a Františka Krieglových v Praze-Motole.

Po skončení druhé světové války se znovu provdala.[8] Jejím druhým manželem byl František Kriegel.[8] Původním povoláním lékař, později jedna z předních osobností pražského jara roku 1968. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa byl spolu s dalšími vedoucími československými komunistickými politiky unesen do Moskvy, kde jako jediný člen československé delegace odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol. Dne 30. května 1969 byl vyloučen z KSČ a v roce 1970 byl penzionován. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a po jejím podepsání byl trvale pod dozorem Státní bezpečnosti (StB).[8] (Před jejich bytem na pražských Vinohradech se trvale usadila policejní hlídka a sledováni byli i na svých procházkách či při návštěvách koncertů.[7] ) Dne 3. prosince 1979 zemřel na následky infarktu, který předtím prodělal 18. září 1979. Po smrti manžela žila Riva Krieglová sama prosta všech komunistických a reformních ideálů obklopena jen svými četnými přáteli.[8] Zemřela 21. dubna 2001 v Praze.[8][2] Je pohřbena spolu se svým manželkem Františkem Krieglem na pražském Motolském hřbitově v blízkosti Památníku obětem komunismu.

• Kriegel, František et al. Na smutek není čas: korespondence mezi Františkem a Rivou Krieglovými a Františkem Janouchem a Adou Kolmanovou (1974-1979). Praha: Nadace Charty 77, 2009. 328 stran; ISBN 978-80-254-5994-2.

• Pavel Fried
• František Kriegel
• Julius Fučík

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Krieglová Riva
• Obrázky k tématu Krieglová Riva na Obalkyknih.cz
• Riva Krieglová a František Kriegel (Foto ze soukromého alba Anny Hájkové)