Tektit

Tektit je hornina, která vzniká dopadem mimozemského tělesa (meteorit) na zemský povrch. Během dopadu se uvolňuje během krátké doby obrovské množství energie, která se přeměňuje na teplo, což má za následek proběhnutí metamorfních pochodů, během kterých se původní horniny přeměňují na novou horninu - tektit. Tektit má převážně sklovitou strukturu a lze ho přirovnat k přírodnímu sklu respektive obsidiánu.

Vltavín

Pojem tektit pochází z řeckého slova „tektós“ neboli tavený, a byl poprvé použit rakouským geologem Francem Eduardem Suessem v roce 1890.[1]

Tektity se vyskytují především na lokalitách v jižních Čechách a na západní Moravě, v Austrálii, v jihovýchodní Asii, na Pobřeží slonoviny, v Severní Americe (přesněji ve státech Texas a Georgie).

Tektity se nazývají podle místa objevení, takže se lze setkat s těmito druhy tektitů.

Evropské vltavíny:

• vltavín (moldavit) - Česko, Rakousko (kráter Ries u Stuttgartu v Bavorsku)
• kärnäit - FInsko (kráter Lappajärvi)

Africké tektity:

• libyjské sklo - Libie, Egypt
• ivorit - Pobřeží slonoviny

Australsko-asijské tektity:

• australit - Austrálie
• indočínit - Čína, Indie
• malajsianit - Malajsie
• anda vltavín - Filipíny
• filipínit - Filipíny
• javanit - Jáva
• billitonit - ostrov Billiton
• thait - Thajsko
• irgizit (žamanšinit) - Kazachstán
• urengoit - západní Sibiř
• tagamit - (kráter Popigai na Sibiři v Rusku)

Severoamerické tektity:

• bediasit - USA (Texas)
• georgianit - USA (Georgia)