Reynaldo Bignone
Reynaldo Bignone (21. ledna 1928, Morón, Argentina – 7. března 2018, Buenos Aires) byl argentinský diktátor, který byl v letech 1982–1983 faktickým prezidentem země. Za zločiny proti lidskosti byl opakovaně odsouzen k mnohaletým trestům odnětí svobody včetně doživotí; naposledy v prosinci 2014 na dalších 16 let vězení za účast na odebírání dětí odpůrcům režimu.[1]
Reynaldo Benito Antonio Bignone | |
---|---|
45. prezident republiky Argentina | |
Ve funkci: 1. července 1982 – 10. prosince 1983 | |
Předchůdce | Alfredo Oscar Saint Jean |
Nástupce | Raúl Alfonsín |
Narození | 21. ledna 1928 Morón, Argentina |
Úmrtí | 7. března 2018 (ve věku 90 let) Buenos Aires |
Choť | Nilda Raquel Bethlehem Etcheverry (1953–2013†) |
Profese | politik a důstojník |
Náboženství | římskokatolická církev |
Podpis | |
Commons | Reynaldo Bignone |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 1982–83, kdy fakticky zastával funkci prezidenta, udělil amnestii lidem odsouzeným za porušování lidských práv. Na jeho rozkaz byla před předáním moci demokraticky zvolenému nástupci Raúlu Alfonsínovi zničena dokumentace o mučení politických oponentů nebo jejich zmizení.[2]
Odsouzení za zločiny proti lidskosti
Bignone byl poprvé odsouzen v dubnu 2010, a to ke 25 letům vězení. Důvodem byl jeho podíl na únosech, mučení a vraždách 56 lidí.[3] O rok později byl za zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí.[4]
Třetí rozsudek, který Bignonemu přidal k doživotí dalších 15 let, padl v prosinci 2011. Trestán byl opět za zločiny proti lidskosti; v tomto případě byl obviněn z 21 případů únosů a mučení. Podle soudu osobně dohlížel na týrání a mučení lidí v tajném vězeňském centru.[5] V červenci 2012 byl odsouzen k 15 letům za svůj podíl na programu, v jehož rámci byly rodičům zadrženým vojenským režimem odebírány děti.[6] V prosinci 2014 soud Bignonemu vyměřil dalších 16 let vězení za účast na odebírání dětí odpůrcům režimu.[1] V květnu 2016 byl odsouzen na 20 let do vězení za svou účast v takzvané Operaci Cóndor, při které v 70. a 80. letech 20. století vlády několika jihoamerických zemí zabíjely své politické odpůrce.[7]
Reference
- Bývalý argentinský diktátor dostal dalších 16 let vězení. Za odebírání dětí odpůrcům režimu. Rozhlas.cz [online]. 2014-12-23. Dostupné online.
- Po čtvrtstoletí se argentinská vojenská junta dostala před soud. ČT [online]. 2009-11-3. Dostupné online.
- Bývalý argentinský diktátor Bignone odsouzen k 25 letům vězení. ČT [online]. 2010-4-21. Dostupné online.
- Poslední argentinský diktátor se už na svobodu nepodívá. ČT [online]. 2011-4-15. Dostupné online.
- Argentinský diktátor si vyslechl další trest. ČT [online]. 2011-12-30. Dostupné online.
- Nechali unést děti odpůrců argentinské junty. Spravedlnost je dostihla po 30 letech. iHNed.cz [online]. 2012-7-6. Dostupné online.
- Až 25 let vězení: Soud potrestal jihoamerické důstojníky za likvidaci politických odpůrců
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Reynaldo Benito Antonio Bignone na Wikimedia Commons