René Zavoral

Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (v roce 2000 získal titul Mgr.). Koncem 90. let 20. století působil nejprve jako asistent a od roku 1999 jako poradce někdejší místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu PČR Libuše Benešové.[1] Sám byl členem ODS, ale ze strany v roce 2006 odešel (před svým odchodem byl několik měsíců předsedou místního sdružení ODS v Čelákovicích v okrese Praha-východ).[2]

V roce 2001 nastoupil do Českého rozhlasu na pozici marketingového a PR manažera, odkud v roce 2005 odešel do Komerční banky. V bance do září 2006 působil v korporátní komunikaci. V říjnu 2006 se do Českého rozhlasu vrátil a stal se ředitelem marketingu a PR. Od dubna 2010 byl ředitelem Odboru komunikace a vnějších vztahů. Oblastí jeho profesního zájmu jsou zvláště public affairs, media relations a korporátní komunikace.

Od 1. listopadu 2011 byl jmenován náměstkem generálního ředitele ČRo pro strategický rozvoj a k 1. dubnu 2013 se stal náměstkem generálního ředitele ČRo pro program a vysílání. Dne 20. ledna 2016 byl zvolen generálním ředitelem Českého rozhlasu (ve finále získal sedm hlasů z devíti možných, když několik radních na poslední chvíli změnilo názor). Funkce se ujal o den později.[3]

Pří příležitosti 100. výročí Československa byl v pozici generálního ředitele rozhlasu, který zorganizoval velký koncert v Praze.

V dubnu 2019 obhájil Zavoral funkci člena Rozhlasového výboru Evropské vysílací unie (EBU) a zároveň byl podruhé zvolen jeho místopředsedou.

V srpnu 2021 jej Rada Českého rozhlasu coby jediného kandidáta opětovně zvolila do funkce generálního ředitele Českého rozhlasu. Jeho druhé funkční období má začít v lednu 2022.[4]^{[potřebuje aktualizovat]}

Na zasedání Rady Českého rozhlasu v roce 2018 Zavoral kritizoval investigativního novináře Janka Kroupu kvůli reportáži, jež popsala, jak koncern Agrofert (do února 2017 vlastněný Andrejem Babišem) hospodaří na 1700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu těchto pozemků pobírá dotace. Zavoral kritizoval formu zpracování reportáže, údajné nedostatečné uvedení do kontextu a rozkouskování tématu ve vysílání.[5] Kroupy se zastal bývalý místopředseda Rady Českého rozhlasu (ČRo) Ivan Tesař a poslal Radě ČRo otevřený dopis.[6] Poté, co zhruba dvoustovka pracovníků ČRo podepsala petici, která Zavoralova slova veřejně kritizovala, ředitel svůj původní výrok zmírnil.[7] Sporem se následně zabývala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která ve svém usnesení konstatovala nedostatky v práci Janka Kroupy a výslednou reportáž označila za neobjektivní.[8]

Jako pochybení označují některá česká media také fakt, že ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zasedal společně s českými konspirátory[9] v porotě pro udělování tzv. Krameriových cen. Cenu udílí tzv. Asociace nezávislých médií, která sdružuje některé přední české dezinformátory, jako jsou antisemita Jan Korál, který spravuje jeden z hlavních prokremelských webů New World Order Opposition, nebo Ondřej Geršl, který stojí za dalším proruským projektem AC24 a Petr Žantovský, který působil dříve v již zaniklém Geršlově časopise Vědomí.[10] Dalšími členy poroty jsou např. Radomír Pekárek, šéfredaktor dezinformačního webu První zprávy.cz[11] nebo Jaroslav Plesl, šéfredaktor deníku DNES. Zavoral tak podle mediálního odborníka Václava Štětky "Legitimizuje spolek, který zaštiťuje média s reputací šiřitelů dezinformací a prokremelské propagandy".[12] Český rozhlas účast R. Zavorala v porotě odůvodnil snahou o "podporu dialogu v mediálním světě" a tím, že úkolem médií veřejné služby "není stavět bariéry, ale naopak mosty".[13] Podle Zavorala se nicméně jeho očekávání od této akce nenaplnila, a proto se již udělování těchto cen neúčastní.

V prosinci 2021 Zavoral oznámil, že ve funkci ředitele Zpravodajství Českého rozhlasu vystřídá od ledna Jana Pokorného Jitka Obzinová[14]. Ta byla mediálně známá nejen fyzickou inzultací své kolegyně v TV Nova[15], ale také neprofesionálními zásahy do vysílání TV Prima v roce 2016. Požadovala tehdy po redaktorech zpravodajství, aby zobrazovali uprchlickou krizi pouze v negativním světle.[16] Proti Zavoralově rozhodnutí se zvedla vlna kritiky, petici proti jmenování Obzinové podepsalo několik set zaměstnanců a externích spolupracovníků rozhlasu.[17] Ředitel tedy raději ustoupil a Obzinovou nejmenoval.[18]