Rechabeám

Rechabeám (hebrejsky: רְחַבְעָם‎ Rechav'am), v českých překladech Bible přepisováno též jako Rechoboám, Rehoboam, Roboám či Roboam, byl prvním králem Judského království. Jeho jméno je vykládáno jako Rozšířil lid.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 931–914 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 2964–2981 od stvoření světa neboli do let 798–780 před naším letopočtem.[3] Ve starozákonní knize První královské se uvádí, že Rechabeám kraloval v Judsku 17 let.[4] Po něm nastoupil na trůn jeho syn Abijám,[5] jenž je v Bibli označován také jménem Abijáš.[6]

Rechabeám
Narození	972 př. n. l.
	Jeruzalém
Úmrtí	914 př. n. l. (ve věku 57–58 let)
	Jeruzalém
Pohřben	Jeruzalém
Potomci	Abijám
Otec	Šalomoun
Matka	Naamah
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rechabeám pocházel z rodu Davidova, byl synem krále Šalomouna a amónské princezny Naamy. Na trůn usedl ve svých 41 letech. Jeho tvrdost vůči požadavku severních izraelských kmenů o zmírnění daní a nucených prací způsobila hned na začátku jeho vlády rozdělení Izraele na Severní království a jižní Judsko. Věrné králi zůstaly kmeny Juda, Benjamín a Šimeón a časem se přidávají i Lévijci, kteří v důsledku zavádění pohanských obřadů v Severním Izraeli utíkali k Jeruzalému a jeho chrámu. Izraelský král Jarobeám I. tehdy zřídil vzdorosvatyně v Bet Elu a Danu na území severních kmenů. Časem se ale i v Judsku zavádí pohanská modloslužba, a to zřejmě pod vlivem cizinek – zejména Naamy, královy matky, a Maaky, královy manželky.

V pátém roce Rechabeámovy vlády zaútočil na Judsko faraón Šíšak a zcela vyplenil a vydrancoval Jeruzalém včetně chrámu. Poté král Rechabeám nechal opevnit města na hranicích s Egyptem a Pelištejci. Během svého života měl 18 žen a 60 ženin, s nimiž měl 28 synů a 60 dcer.[7] Z jeho manželek známe jmenovitě Machalatu, dceru Jerimóta, Davidova syna, dále Abíhajilu, dceru Elíaba, Jišajova syna, nebo Maaku, kterou Rechabeám miloval nade všechny své ženy.

Bible hodnotí jeho vládu slovy: „Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem.“[8] Za vlády Rechabeáma působil v Judsku prorok Šemajáš.[9] Ten varoval krále Rechabeáma, aby po rozdělení království jeho otce Šalomouna nebojoval proti odtrženým izraelským kmenům, které si nad sebou ustanovily za krále Jarobeáma.[10] Tehdy ještě král prorokovo varování vyslyšel. Podle midraše v Seder Olam Raba se však Rechabeám držel zákonů Tóry pouze po tři léta, ale pak se vzbouřil proti Bohu.[11]