Šimeón

Šimeón (hebrejsky שִׁמְעוֹן‎, Šim'on), v českých biblických překladech přepisováno též jako Šimon či Simeon, je jméno druhého Jákobova syna, kterého mu porodila manželka Lea. Jméno se vykládá jako „Vyslyšánek“[1] a vyjadřuje matčinu radost nad tím, že ji Hospodin vyslyšel a dopřál ji dalšího syna, ačkoliv ji její muž nezahrnoval takovou láskou jako její sestru Ráchel, která byla jeho druhou ženou.[2] Jménem tohoto syna byl též nazýván jeden z izraelských kmenů.[3]

Samotný Šimeón byl podle všeho tak trochu horká hlava. Svému otci a dalším blízkým totiž několikrát ztrpčil život svou prchlivostí. Byl společně s bratrem Lévim iniciátorem kruté pomsty na obyvatelích města Šekem za to, že jeho sestra Dína byla znásilněna jedním z jeho význačných představitelů.[4] Také zřejmě sehrál roli iniciátora, který chtěl podnítit své bratry k tomu, aby se pokusili zabít svého bratra Josefa.[5][6] Usuzuje se tak z toho, že Josef na oplátku později nechal Šimeóna spoutat a na delší dobu uvěznit.[7] Když se Jákob před svou smrtí loučil se svými syny, připomenul a proklel Šimeónovu prchlivost a předpověděl, že jeho potomci v zaslíbené zemi neobdrží souvislé území.[8]

Podle židovské tradice se Šimeón oženil se svou sestrou Dínou, s níž měl pět synů.[9] Podle další tradice pojal za manželku též jednu ze zajatých dívek města Šekem, jež se jmenovala Buna a stala se služebnou Díny, a ta mu porodila syna, kterému dal jméno Šaúl.[10]