Šešonk I.

Šešonk I. byl první egyptským faraon 22. dynastie, která se někdy nazývá libyjská. Vládl přibližně v letech 943–923 př. n. l. [1]

Šešonk I.
Hedjkheperre' setepenre
Šešonk I. s druhým synem Iupetem, veleknězem Amona
Doba vlády943–923 př. n. l. [1]
Rodné jméno

Sheshonq Meryamón
Trůnní jméno
Hedyjeperra Setepenra
Horovo jméno





 Kanajt Meryra Sejaefemenisuter sematauy
Jméno obou paní





Jaemsejemty mihorsaaset sehotep necheruemmaat
Zlatý Hor










Sejempehty jupedyut uernejtutaunebu
ManželkyKaroma I., Penreschnes
PotomciNemlit, Osorkon, Iupet, dcera Tashpenbaste
OtecNamilt
MatkaTanetsepeh [2]
Narození10. století př. n. l.
Úmrtí924 př. n. l.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zahraniční politika
Pektorál s motivem sluneční bárky; Šešonk I. a syn Nimlot
Velká sfinga z Tanis, z období vlády Amenemheta,12. dynastie s připsanými kartušemi Merenptaha 19. dynastie a Šesonka I.[3]
Kanopa s víkem; na boční stěně kartuše Šešonk I.

Šešonk I. vedl velmi agresivní politiku namířenou hlavně na oblasti Blízkého východu sousedící s Egyptem. Potvrzuje to objevený podstavec sochy nesoucí panovníkovo jméno z libanonského města Byblos, část monumentální stély z Megidda a seznam měst z oblasti zahrnující Sýrii, Fénícii a Izrael, který byl nalezen na reliéfu v Karnaku. Dochované záznamy nám vyprávějí o rychlosti a síle egyptských jednotek, s jakou se pohybovaly dávným Izraelem a jak ohrožovaly Jeruzalém. Je dokonce možné, že jej dobyly. V bibli je totiž zmínka o egyptském králi Šišakovi, který v pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl proti Jeruzalému.[4] Šešonk I. bývá často s tímto biblickým Šišakem ztotožňován.[5]

Příbuzenstvo

Šešonkovými předky byli pravděpodobně Libyjci, kteří se usadili v Egyptě během pozdního období Nové říše, místem jejich pobytu je pravděpodobně Herakleopolis Magna. Samotný faraon však nejspíš pocházel z Bubastis. Na trůně vystřídal v roce 926/945 př. n. l. faraona Pasbachaenniuta II.. Celistvost říše si pojistil ještě před svou smrtí. Svým nástupcem jmenoval svého syna Osorkona I. Druhý syn Šešonkův se jmenoval Iuput, otec jej učinil nejvyšším knězem boha Amona v Thébách, guvernérem Horního Egypta a velitelem armády. Naprázdno nevyšel ani faraonův třetí syn, Nimlot, získal významná místa v armádě.

Hrobka

Hrobka Šešonka nebyla dosud spolehlivě identifikována, povšechně se uvádí pohřebiště v Tanis. Kanopa [p 1] s jeho kartuší, uložená v berlínském muzeu, je jeden z mála objektů zachovaných z pohřební výbavy. V daném období bylo obvyklé, že panovník si přisvojil starší hrobku a přeznačil ji svým jménem. Obdobně jsou na rameni a podstavci sochy královské sfingy z doby vlády Merenptaha II. (12. dynastie) připsány Šešonka I.[3]



Kartuše Šešonka I. na tlapě královské sgingy z období vlády Amenemhet II.;12. dynastie;[p 2]

Poznámky
  1. Dar Muzeu Berlín, 1891
  2. Paříž, Louvre A.23

Reference
  1. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
  2. SCHNEIDER, Thomas. Lexikon der Pharaonen. Düsseldorf: Patmos, 2002. ISBN 3491960533.
  3. JENSEN-WINKELN, Karl. Inschriften der Spätzeit. Teil II: Die 22–24. Dynastie. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 2007.
  4. 2Pa 12, 9 (Kral, ČEP)
  5. FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. S. 148n.

Související články

Externí odkazy
Předchůdce:
Pasbachaenniut II.		 Egyptský král
943–923 př. n. l.		 Nástupce:
Osorkon I.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.