Truskavec ptačí

Truskavec ptačí (Polygonum aviculare) je plazivá až vystoupavá bylina z čeledě rdesnovitých.

Truskavec ptačí
Truskavec ptačí (Polygonum aviculare)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďrdesnovité (Polygonaceae)
Rodtruskavec (Polygonum)
Binomické jméno
Polygonum aviculare
L., 1753
Synonyma
  • Polygonum heterophyllum Lindl.,
  • Polygonum monspeliense Pers.[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Místo původu tohoto druhu není známo, v současnosti je tato plevelná rostlina k nalezení téměř po celém světě, málo se vyskytuje pouze v oblastech s tropickým podnebím. Roste na polích, zahradách, na kompostech a rumištích, podél cest a náspů, ve vlhkých kyprých i těžkých půdách, méně již na písčinách. Přestože je náročná na dusík, vyrůstá i na chudších půdách. Roste také na silně podmáčených a slaných místech. Poměrně dobře snáší sešlapování, mechanické poškozování a sucho. V České republice roste roztroušeně až hojně, od nížin až po pahorkatiny do výšek asi 1300 m n. m.[2][3]

Popis

Je to jednoletá, jen vzácně ozimá plazivá rostlina zelené nebo modravě zelené barvy. Její až 100 cm dlouhá článkovitá, rýhovaná lodyha vyrůstá z jednoletého kořene, od báze je silně rozvětvená. Některé její větve jsou poléhavé, jiné vystoupavé a rostlina jako celek vytváří husté přízemní koberce, v uzlech často zakořeňuje. Hladká lodyha je po celé délce až k vrcholu porostlá úzce vejčitými nebo čárkovitě kopinatými, žebrovanými, celokrajnými jednotvarými nebo různotvarými listy s ostrými vrcholy. Mají krátké řapíky, takže jsou téměř přisedlé. Listy jsou dlouhé 15 až 50 mm a široké 3 až 15 mm, přitom listy odbočných větví jsou o hodně menší oproti listům hlavní lodyhy. Botky jsou suchomázdřité, stříbrolesklé, posléze bývají roztřepené. Je to druh silně proměnlivý v listech i ve vzhledu. Zajímavosti je to, že v noci se jeho listy zvedají a přikládají se k sobě.

Drobné květy na stopkách dlouhých jen 1,5 až 5 mm jsou seskupeny po 2 až 8 v drobných úžlabních klubíčkách. Pětičetné okvětí je hluboké, podlouhlé nebo obvejčité okvětní plátky 2 až 5 mm dlouhé jsou z 20 až 60 % srostlé do trubky, mají barvu zelenou nebo červenohnědou s bílými, růžovými nebo červenými okraji. Mezi nimi je 8 tyčinek přečnívající okvětí a tříboký semeník, který má na svém konci 3 tenké čnělky s bliznami. Tyčinky jsou uspořádány ve dvou přeslenech, ve vnějším je jich pět s introrzními prašníky a ve vnitřním tři s extrorzními, prašníky jsou růžové až fialové barvy. Květ nemá nektarové žlázky. K opylování dochází cizím i vlastním pylem jak při otevřeném, tak i zavřeném květu. Vykvétá v červnu až říjnu.

Trojhranné nažky vejčitého tvaru o délce 1 až 4 mm jsou někdy obaleny okvětím, mívají barvu světle až tmavě hnědou, na konci mají špičku se zobáčkem. Jsou oblíbenou potravou semenožravých ptáků. Někdy se u truskavce ptačího vyskytuje i různoplodost.[2][4][5]

Rozmnožování

Rozmnožuje se výhradně semeny, nažkami, kterých může na jedné rostlině vyrůst za období jejího života až 2000, po dozrání nažky ihned vypadávají do půdy. V roce uzrání nažky většinou nevyklíčí, potřebují v půdě přezimovat a jen výjimečně za teplého a vlhkého počasí klíčí ještě na podzim. Následujícího roku časně z jara, někdy i pod sněhem, hromadně klíčí a to z hloubky až do 9 cm. Dobrou klíčivost si semena podržují po několik let.[3]

Význam

Truskavec ptačí se dlouhodobě používá v bylinářství, pro léčebné účinky se od května do září sbírá a ve stínu suší jeho nať. Droga obsahuje třísloviny, glykosidy, organické kyseliny, kyselinu křemičitou, sacharidy, sliz, pryskyřice a silice. Podává se ve formě odvaru nebo nálevu k léčbě různých neduhů, slouží např. k čištění krve, jeho močopudných účinků se využívá k pročištění ledvin a močového měchýře, rozkládá ledvinové kameny, usnadňuje vykašlávání a uvolňuje hleny, působí svíravě při průjmech, celkově zlepšuje metabolismus organismu, tlumí vnitřní krvácení, zevními obklady se urychluje hojení ran.

Jako opak k jeho přednosti, léčebnému účinku, přistupuje schopnost zaplevelovat obdělávaná pole. Například v obilovinách neroste s počátku příliš rychle, ale v době metání obilí se půda prosvětluje a pod zrajícím obilím se truskavec ptačí rychle rozrůstá. V době sklizně již vytváří souvislé porosty které nebývají posekány pro svůj nízký plazivý vzrůst a mohou tak dozrát všechna semena. Plodinám ve kterých roste škodí odčerpáváním potřebných živin a vláhy svým silným kořenovým systémem. Je to obtížný plevel v obilovinách, okopaninách i vytrvalých pícninách. Rostliny i semena rády požírají ovce, způsobují jim však průjmy.[2][3]

Truskavec ptačí

Odkazy

Reference

  1. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Truskavec ptačí [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 06.09.2006 [cit. 2011-11-06]. Dostupné online. (česky)
  2. Herbář Wendys: Truskavec ptačí [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera [cit. 2011-11-06]. Dostupné online. (česky)
  3. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad: Truskavec ptačí. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. (česky)
  4. Weedy Wildflowers of Illinois: Polygonum aviculare [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2011-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
  5. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Polygonum aviculare [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2011-11-06]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.